Země Evropské unie se chtějí v příštích letech zbavit ruského plynu, ale možná se bez něj nedobrovolně ocitnou už v červenci. Je na to Evropa připravená? Budeme muset v zimě sáhnout po „bruntálských raketách“? Viktor Daněk a Zdeňka Trachtová spolu s Filipem Neradem o tom mluví ve druhém díle Bruselských chlebíčků. A vzpomínají také, jak Mirek Topolánek při první plynové krizi musel klepat na komůrku sluhy turkmenského diktátora.

Bruselské chlebíčky Praha 15:15 28. června 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Zatím nashromážděný plyn v zásobnících by Česku mohl vydržet zhruba do konce ledna, řekl mimo záznam vysoce postavený český diplomat. Nejen Česká republika, ale i další země EU se chystají na scénář úplného přerušení dodávek surovin z Ruska. K bezodkladných přípravám je už vyzval také šéf Mezinárodní agentury pro energii.

„Bylo by ‚pěkné‘, kdyby jediným naším problémem byly ceny energií. Naším problémem je, abychom ty energie vůbec měli,“ konstatoval v Bruselu po skončení summitu Evropské unie premiér Petr Fiala (ODS). Evropa své naděje směřuje k dodávkám zkapalněného plynu (LNG), naráží ale na technologické limity.

„Nejde o zázračné řešení. Velké omezení představuje infrastruktura pro LNG. V Evropě chybí terminály, které by zkapalněný plyn znovu uváděly do plynného stavu a pomocí kterých by se mohl plyn distribuovat dále do Evropy. Kolem kontinentu se nachází asi třicet terminálů a to zdaleka nestačí,“ upozorňuje Zdeňka Trachtová.

V situaci nedostatku plynu na trhu pak podle Viktora Daňka hrozí, že se jednotlivé státy začnou o plyn přetahovat a vzájemně se přeplácet. Vedle šroubování cen by to bylo zvláště nepříjemné pro vnitrozemské státy jako Česko, které si vlastní terminál otevřít nemohou.

„Jedním z možných řešení jsou společné nákupy plynu, tedy že by se nakoupený plyn spravedlivě mezi státy rozdělil. Diplomaté jsou ale skeptičtí. V Evropě se v době krizí už mnohokrát potvrdilo rčení, že košile je bližší než kabát,“ upozorňuje Daněk.

Ponížení před sluhou

Německo zvažuje znárodnění části plynovodu Nord Stream 2, mohl by jím téct zkapalněný plyn od Baltu

Číst článek

Česká republika řešila plynovou krizi už při svém prvním předsednictví v Evropské unii. O náhradních dodávkách vyrazil vyjednávat tehdejší premiér Mirek Topolánek (ODS), mluvit musel i s despoty.

„Nebyla to jednání vždycky příjemná. Osobně jsem byl svědkem, když musel zaklepat na komůrku sluhy turkmenského prezidenta a uctivě ho poprosit, zda by ho uvedl k šéfovi státu. Mirka Topolánka tehdy rozezlilo, že se musí ponížit před lokajem, když on jako hlava Evropské unie přijel vyjednávat s turkmenským prezidentem,“ vzpomíná Filip Nerad.

Nerealistické podmínky

České předsednictví nebude možná muset řešit jen nedostatek zemního plynu. „Na hlavu“ může Čechům spadnout také tzv. taxonomie, ve které Evropská komise doporučila investorům dočasně považovat jádro a zemní plyn za zelené zdroje energie. Europoslanci se ale na začátku července pokusí tuto část taxonomie zastavit. Pro některé je málo zelená, pro jiné až moc. Na příliš tvrdé podmínky si stěžuje Česko, další státy i některé organizace.

„Jsou země, jako třeba Polsko, které zatím nemají žádnou jadernou elektrárnu. Proč by tedy Polsko mělo už v roce 2050 mít hotové hlubinné úložiště jaderného odpadu, když první jaderná elektrárna v Polsku začne fungovat až někdy v roce 2030? Vždyť to nedává smysl,“ upozorňuje šéfka Světové jaderné asociace Sama Bilbaová. Navržená pravidla podle ní nejsou realistická.

Pokud by se europoslancům námitku vznést podařilo, vrátila by to vyjednávání o jádru a zemním plynu na úplný začátek a pro české předsednictví by to představovalo velký oříšek.

Celý pořad si můžete poslechnout v aplikaci mujRozhlas.

Viktor Daněk, Zdeňka Trachtová, Filip Nerad, and Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít