Akvaristé ročně nakoupí 55 milionů mořských živočichů. Mnoho z nich patří k ohroženým druhům
Britští vědci vyčíslili, jaký vliv má na přírodu obchod s rybami a dalšími mořskými živočichy pro akvária. Roční výtěžek z prodejů činí 2,15 miliardy dolarů. Údaje badatelé sbírali ve snaze přispět k větší udržitelnosti obchodu s mořskými druhy.
Jak dokládá článek vědců z časopisu Science Advances, nejčastěji se obchoduje s 210 druhy mořských ryb a 296 druhy bezobratlých, z toho 25 je ohrožených. K nim patří mořští šneci, krabi, ale i některé známé akvarijní rybky.
„Je pravda, že mnozí z nás začínali chovem exotických rybiček a přivedlo nás to k životnímu vztahu s přírodou. Příroda ale dostává na frak,“ upozorňuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus ichtyolog Ondřej Slavík.
Vzpomíná, jak se například s otevřením volného trhu v 90. letech začali do zdejších obchodů dostávat jihoameričtí sumci ve velké škále druhů a barev.
„Ryby byly často vytěžené z lokalit, kde se vyskytovaly. A bez toho, aby byla známa druhová nebo dokonce rodová jména,“ popisuje Slavík. Dnes podle něj proto někdy ochranáři tají, kde se ohrožené druhy vyskytují.
Udržitelný obchod
„Negativní dopad se týká hlavně druhů, které mají velmi omezený areál výstupu,“ souhlasí s kolegou Zuzana Musilová, vědkyně která zkoumá hlubokomořské ryby.
Izraelská firma jako první představila úhoří maso z laboratoře. Na trh ho plánuje uvést do dvou let
Číst článek
Autoři studie zdůrazňují, že je třeba chránit zejména ohrožené druhy, které žijí u korálových útesů. Tam najdeme čtvrtinu známého života v mořích.
Málo se ví, že ohrožená je i oblíbená akvarijní rybka s českým názvem parmovec skvělý. „Vyskytuje se na omezeném území, nemá larvy, kterými by se šířil jinam,“ vysvětluje badatelka.
Podle ní ale zároveň akvaristika vyvolává zájem veřejnosti o druhy, které v nich žijí, a může mít i praktický význam pro rozmnožování ryb.
„Parmovce už umíme množit v zajetí. Jsou programy, kdy se zpětně vysazují do přírody uměle odchované ryby, a to může být použito pro jejich ochranu,“ uvádí Musilová.
Sítě a oka
Autoři studie doporučují sledovat stavy ohrožených ryb, mortalitu, podporovat programy na ochranu korálových útesů i konkrétních druhů, jako se to stalo u tuňáka.
„Je třeba hlídat techniky rybolovu, typy sítí a velikostí ok, nebo kde se loví,“ sdílí jejich pohled Slavík. Moře jsou podle něj přelovená.
K dalším doporučením odborníků patří možnost udělovat certifikáty za fair trade. Většina lovených rybích populací totiž zkolabovala, nedokážou už odolávat tlaku člověka.
„Musejí se zavést kvóty, které jim umožní přežívat. Je také vhodné vyhlašovat zóny, kde se lovit nesmí,“ dodává Slavík.
Hledá se Nemo
Nejčastěji lovené ryby jsou sapíni, které známe od Středozemního moře, ale také klauni, které proslavil film Hledá se Nemo.
Snímek ve světě vyvolal velký zájem o akvária. Tyto ryby se ale snadno rozmnožují, a tak poptávka byla uspokojená.
„Hrdinkou druhého dílu byla však Dori, to je ryba zvaná bodlok. Žije většinou ve volné přírodě, v zajetí se příliš dobře nerozmnožuje,“ doplňuje Musilová.
Destruktivní lov
Populace ryb se mnohdy decimují už jen tím, že konzumentům stačí prodávat mrtvé ryby, zatímco pro akvaristiku musí být ryba živá.
S oteplováním moře přibývá počet zón bez kyslíku, kde nemohou žít ryby. Podle Unesco už jich je přes 500
Číst článek
„Většinou to dělají potápěči – používají speciální pasti a ryby loví tzv. na poptávku,“ vysvětluje Musilová. Podle ní i dalších vědců je někdy třeba chránit celá území.
Kromě povoleného odchytu se do sítě rybářů dostávají mnohdy i další druhy, které by mohl nadměrný rybolov ohrozit.
„Jsou rozdrcené, rybáři je házejí zpátky, protože musí, nakrmí tak nějaké rybičky, ale lokalitu, která by měla být chráněná, dost zásadně zdecimují,“ říká Steve Lichtag, filmař a potápěč a spisovatel s třicetiletou zkušeností z podmořského života.
Lichtag točil mimo jiné film o velkých rybách kanicích. „Je to gigantická ryba, která už byla téměř celá vylovená. Má asi 200 kilogramů, je to hromada masa,“ vysvětluje filmař, který žil na Floridě.
Zažil, jak tam přijížděli za obživou potápěči z Kuby či Mexika a lov této ryby byl pro ně vhodný způsob, jak si rychle vydělat. Ryba pak byla málem vyhubená, stáhla se už jen do jedné lokality.
Díky prezentaci Lichtagova filmu na Floridě se ale nakonec podařilo dostat kanice na seznam chráněných ryb. „Dnes se populace vrátila, ale trvalo to 20 let,“ uzavírá Lichtag.
Je reálný udržitelný obchod s rybami a dalšími druhy pro mořská akvária? Co by pomohlo lépe chránit mořské ekosystémy? Jaké bohatství života je na dně Pacifiku a co to znamená pro těžbu? Poslechněte si celou Laboratoř.
