Proč Pepka neklepla pepka? Půlce úmrtí ‚na srdíčko‘ v Česku předešel zdravější životní styl, půlce léčba

Zdravější životní styl i účinnější léčba v Česku každý rok zabrání zhruba deseti tisícům úmrtí na nemoci srdce a cév. Skóre však kazí nárůst obezity a cukrovky. Odborníci upozorňují, že i drobná plošná zlepšení například ve stravování mohou celkovými statistikami výrazně zahýbat.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Propad kardiovaskulární úmrtnosti v posledních třech desetiletích, který jsme popsali v prvním dílu seriálu, má tři hlavní podezřelé: méně častou pohodu s bůčkem, pivkem a cigárkem, rychlou modernizaci systému akutní péče a dostupnost léků na vysoký tlak (antihypertenziv), cholesterol (statinů) či nebezpečné arytmii. Působí společně, spočítat se nicméně dá individuální přínos každého z nich.

Seriál iRozhlasu o srdcích a cévách

„Odehrály se tu společenské změny, hlavně ekonomické. Relativně zdražilo maso, relativně zlevnila zelenina. Češi se začali i jinak chovat, začalo jim záležet na kariéře, najednou měli motivaci se ve zdraví dožít vyššího věku,“ vypráví Jan Piťha, profesor na pražském IKEM.

„Největší změny spadají do počátku kapitalismu, ale začalo to tát v 80. letech. Už tehdy sem prosakovaly informace ze Západu. Lidi věděli, že už by neměli tolik kouřit, že by měli víc běhat. Předtím to byla rarita. Když lidi běhali, tak se na ně ostatní dívali jako na blázny. Ale v roce 1986 už to nebylo tak neobvyklé.

V roce 1985, na vrcholu epidemie nemocí oběhové soustavy, zabila ischemická choroba srdeční  zjednodušeně infarkt – přes 16 tisíc Čechů. O dvě desetiletí později to byla jen polovina. Kdo zachránil osm tisíc životů ročně?

Nedávná studie českých kardiologů pokrývající období mezi lety 1985 a 2007 odpovídá, že mírná většina lidí si pomohla sama. Za 52 procent zachráněných může lepší životospráva, zejména nižší hladina cholesterolu vlivem zdravější stravy. Pozitivní roli hraje také nižší krevní tlak a méně kuřáků. Roli jednotlivých faktorů pitvá úvodní graf.

„U novinářů, řidičů kamionů a dalších povolání hraje jednoznačně velkou roli stres. Jenom ho neumíme změřit.“

„Možná v potravě neškodí cholesterol sám o sobě, ale provází ho další hrůzy jako živočišné tuky. Ta čísla spíš napovídají, že lidi zřejmě měnili dietu i v ostatních parametrech,“ čte závěry studie Piťha.

Dva faktory se ovšem podepisují negativně: rostoucí obezita a s ní související vyšší množství cukrovkářů. Společně mají na svědomí téměř osm stovek úmrtí navíc oproti roku 1985. Na oba se v dalších dílech podíváme ve větším detailu.

Od moru ke covidu: unikátní data, jak se měnily příčiny úmrtí Čechů od císaře pána do dneška

Číst článek

Oba další podezřelí, akutní péče a léky, přispěli k nižší úmrtnosti 43 procenty. Nejvíce, 13 procenty, podpořila trend lepší léčba srdečního selhání, jak v nemocnici, tak v terénu. Další v pořadí jsou sekundární prevence s 11 a léčba vysokého tlaku se sedmi procenty. Více než konkrétní léčba ale zaujme, že naprostou většinu zlepšení studie připisuje léčivům: beta-blokátorům, ACE inhibitorům, statinům či obyčejnému aspirinu. Léky podle studie hrají větší roli než chirurgické zákroky.

Osm, nebo 12 tisíc?

Studie má pro náš seriál několik limitů. Hlavní háček je v tom, že sleduje pouze úmrtí na akutní a chronickou ischemickou chorobu srdeční, které vedou k srdečnímu infarktu. Společně mají na svědomí asi polovinu úmrtí na nemoci srdce a cév. Záměrně opomíjí například selhání srdce, mozkový infarkt, aterosklerózu nebo hypertenzi. Díky zúžení příčin úmrtí mohli vědci lépe zhodnotit přínos každého faktoru a zejména srovnávat česká data s dalšími zeměmi. 

Dalším omezením je konec v roce 2007. Česká studie zaměřující se na rizikové chování prozrazuje, že v následujících deseti letech se některé rizikové faktory změnily, ne vždy k lepšímu.

Kloub musí dostat do roka, čekají na něj dvakrát déle. Uškodil covid, stárnutí, ale i dobrá pověst nemocnic

Číst článek

Poslední poznámka činí pořádek v uváděných číslech: v úvodu mluvíme o snížení počtu zemřelých z šestnácti na osm tisíc, v grafu ukazujeme 12 tisíc zachráněných. Za rozdíl může opět věková standardizace, kterou jsme popsali v předchozích dílech. Zjednodušeně: česká populace za dvě desetiletí podstatně zestárla, takže je zlepšení ve skutečnosti výraznější než nominálních osm tisíc zachráněných. Úprava výpočtu pro stárnoucí populaci došla ke 12 tisícům zachráněných.

Proč se nepočítá pití

Závěry studie změny jídelníčku a opuštění zlozvyků mají větší vliv než zlepšení lékařské péče zapadají mezi výsledky dalších industrializovaných zemí. Z desítky srovnatelných zahraničních studií došlo k podobnému závěru devět. Jedině v Nizozemsku hráli mírně silnější roli lékaři. Naopak ve Finsku jednoznačně dominuje role změny chování. Země se totiž po úspěšné intervenci v Severní Karélii, kterou jsme popisovali v minulém dílu, rozhodla rozšířit úspěšný program na celé území.

U rozvojových zemí je trend opačný, úmrtnost na kardiovaskulární nemoci roste. Kanadská studie zmiňuje takový vývoj v Číně, Indii, Mexiku či Sýrii. I podle ní je hlavním důvodem změna životního stylu, tentokrát ovšem k horšímu, mluví o westernizaci jídelníčku.

Srovnávat země můžeme díky tomu, že všechny uvedené studie pracují na stejných střevech: matematickém modelu IMPACT, který na liverpoolské univerzitě od roku 2000 vyvíjí tým epidemiologa Simona Capewella. Právě ten medicínské statistiky přepočítává na zachráněné životy, získané roky života nebo účinnost potenciálních změn.

„Řešení je opravdu v primární péči, ne v tom, že budeme sypat peníze do nemocnic. Musí vzniknout kvalitní systém primární péče, tečka. Klíčoví musí být obvodní lékaři. Bez nich se nepohneme.“

Jednotný model ovšem znamená důležité omezení. Je „tradiční“, pracuje s vlivy, které kardiovaskulární medicína od počátku považuje za rozhodující. Jiné vynechává: proč například počítá s kouřením, ale ignoruje pití alkoholu? Vědci také stále častěji zmiňují roli dalších okolností, jako je znečištění vzduchu, stres a další psychosociální faktory, a také chřipku. Očkování proti této nemoci podle vědců snižuje úmrtnost na kardiovaskulární faktory o desítky procent.

„U novinářů, řidičů kamionů a dalších povolání hraje jednoznačně velkou roli stres. Jenom ho neumíme změřit,“ upozorňuje profesor Piťha.

Záchranná operace

„Nejde takhle spatra říct, že je rozhodující změna rizikových faktorů, nebo lékařů. Myslím, že se to doplňuje,“ smiřuje Piťha oba světy. „Akutní medicína zachrání rizikové pacienty, ale zase když se celá gaussovka posune doleva, celá populace přestane kouřit, omezí solení, bude pít méně sladkých nápojů, tak dojde k ohromnému zlepšení úmrtnosti.“

Gaussovka, o které mluví, odkazuje na model epidemiologa Geoffrey Rose z 90. let. Ten označuje klasický medicínský přístup, kdy se intenzivně řeší nejsilněji ohrožená část společnosti, za „cílenou záchrannou operaci zaměřenou na zranitelné jedince“.

Účinnější je podle něj populační strategie: méně kuřáků nebo lepší dieta posune celou společnost – křivku v grafu – do bezpečnější zóny. Zmiňované výsledky studií na liverpoolském modelu potvrzují, že jeho úvahy mířily správným směrem. A česká realita zase, že pozitivní změny můžou přijít i shora – v porevolučním Československu křivku posunulo doleva snížení dotací na produkci masa a mléka nebo zlevnění ovoce a zeleniny.

„Když lidi přesvědčíte, že mají jíst o gram soli denně méně, což nevypadá až tak hrozivě, tak v celé populaci ohromně klesne tlak a s ním výskyt mozkových příhod a srdečních selhání.“

„Znal jsem Rose osobně,“ vzpomíná Piťha. „Byl to vizionář preventivní medicíny, za něj se lékařské výkony, o kterých mluvíme, téměř neprováděly. Používaly se téměř výhradně léky, a to ještě většinou s neověřeným účinkem.

Analýza příčin úmrtí: od 15 do 45 let jsme největším rizikem my sami, padesátníky zabíjí alkohol

Číst článek

„Řešení je opravdu v primární péči, ne v tom, že budeme sypat peníze do nemocnic, pokračuje. Musí vzniknout kvalitní systém primární péče, tečka. Klíčoví musí být obvodní lékaři. V realitě je samozřejmě mezi nemocnicemi a praktiky určité pnutí, znám výborné praktické lékaře a míň výborné. Oni to mají asi podobně. Ale bez nich se nepohneme,“ míní Piťha.

Když léčíte konec Gaussovy křivky, nic tím nezměníte. Ale když lidi přesvědčíte, že mají jíst o gram soli denně méně, což nevypadá až tak hrozivě, tak v celé populaci ohromně klesne tlak a s ním výskyt mozkových příhod a srdečních selhání,“ vysvětluje.

Na podporu posílení prevence přidává ještě jeden argument. „Další věc je, jak dlouho zůstanete zdraví. Na tom jsme pořád v porovnání se severskými zeměmi nebo Západem dost špatně. Prodloužili jsme sice délku života, ale velká část populace od nějakých 65 let stráví velkou část života v nemocnicích. A teď myslím kardiovaskulární nemoci, ne klouby. I když tam bude možná ten trend podobný.

Jan Boček, Kristína Zákopčanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme