Hrozí velké riziko znovurozevírání nůžek mezi ekonomikami, varuje ekonom Lacina
Téměř tři tisíce vrcholných světových politiků, byznysmenů a akademiků se po covidové pauze schází ve švýcarském Davosu. Světové ekonomické fórum, které bylo v předešlých letech považováno spíše už jen za společenskou událost, letos opět získalo na pozornosti po složité ekonomické a politické situaci ve světě.
Švýcarsko navštívily politické, ekonomické i podnikatelské špičky z celého světa a jejich diskuse se mají letos týkat především válečných konfliktů, ekonomických tlaků a výzev, které přináší změna klimatu.
Podle prezidenta Světového ekonomického fóra Børge Brendeho se aktuální setkání uskutečňuje na pozadí nejsložitější geopolitické a ekonomické situace za poslední desetiletí.
Pro Brendeho je nyní hlavním úkolem zastavení fragmentace světového byznysu. I proto organizátoři vybrali jako motto letošního ročníku „spolupráci v rozdělujícím se světě“. O fragmentaci už na fóru promluvila Kristalina Georgievová, šéfka Mezinárodního měnového fondu, podle které může fragmentace stát globální ekonomiku až sedm procent HDP.
Podle profesora ekonomie Lubora Laciny z Ústavu financí provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity je takový předpoklad ale spíše hodně negativní.
„Myslím si, že je to pesimistické a že se dostaneme někam kolem nuly. To velké riziko ale spočívá v tom, že se v posledních 40 letech uzavíraly nůžky mezi vyspělými a rozvojovými ekonomikami, kde ty rozvíjející se dokázaly na procesu globalizace participovat,“ říká Lacina.
A pokračuje: „Celá řada těch nejchudších se dostala na kritérium jednoho až pěti dolarů přímo na hlavu za den, což byl velmi pozitivní vývoj. Mám obavy, že by se ty nůžky mohly opět rozevírat a tím zhoršovat situaci opět těm nejchudším ekonomikám.“
Konec globalizace?
Globalizace je tedy nositelem růstu, a to nejen v rozvíjejících se zemích, ale také těch vyspělých.
Podle šéfa německé společnosti SAP Christiana Kleina vstupuje svět do další fáze globalizace, v níž se firmy budou chtít zaměřit na budování odolných dodavatelských řetězců a zlepšovat si renomé v oblasti udržitelnosti. Naznačuje tak určitý konec globalizace.
‚Sankce by měly být maximální‘, vyzval ke zpřísnění postihů Ruska Zelenskyj na fóru v Davosu
Číst článek
„To si myslím, že se přehání, protože samozřejmě jakákoliv krize vždy vyvolá strašáka zavádění nových cel od nějakých nových protekcionistických opatření, ale to jsme od první krize v roce 2007 neviděli,“ míní Lacina.
A dodává: „I pokus prezidenta Trumpa se ukázal, že primárně dopadá na jeho nízkopříjmové voliče, kterým se kvůli zvýšeným clům zdražilo zboží. Zatím nevidím, že by se protekcionistická politika zásadně měnila a nevidím ani riziko nějakého zvratu v procesu globalizace.“
Afrika jako budoucnost?
Evropa nyní uvažuje o uhlíkové dani. Podle Laciny ale ani toto nijak výrazně nezmění globální byznys. Jediné, co se podle něj může stát, je, že dojde k navýšení nákladů na globální obchod.
„Já třeba vidím obrovský potenciál v následujících 20 až 30 letech například na africkém kontinentu, který kopíruje populační vývoj v Číně a Indii někdy od 50. let, a myslím si, že ho všichni budou využívat jak z pohledu nerostných surovin, tak pracovní síly,“ vysvětluje Lubor Lacina.
Skupina především amerických milionářů vyzvala ke zdanění bohatých. Systém by tak byl spravedlivější
Číst článek
Sám Lacina si také přeje a doufá v to, že by se fórum v Davosu mohlo vyjádřit k otázce využití Afriky a jejího potenciálu: „Nejsem příliš optimistický, že by ta změna nastala formou veřejné pomoci z rozpočtu států Mezinárodního měnového fondu, Světové banky.“
A následně pokračuje: „Ta změna nastane v okamžiku, kdy světový byznys začne věřit potenciálu afrického kontinentu z pohledu ochrany investic, vzdělanosti, pracovní síly a potenciálu populačně rostoucího afrického trhu. Mám obavu, že firmy do toho rizika, které pořád v africkém kontinentu je, v nejbližší době nepůjdou.“
Poslechněte si celý pořad Řečí peněz v audiozáznamu. Moderuje Václav Pešička.
