To není hra na válku. Jak se čeští dobrovolníci připravují na další misi do ukrajinského Bachmutu

Podél zdi opuštěné a zchátralé školní budovy v malé polabské vesnici se plíží skupina mužů v uniformách. V rukou drží zbraně, neprůstřelné vesty mají plné zásobníků a nášivky naznačují, že patří k ukrajinské armádě. Jejich úkolem je vyčistit objekt a evakuovat zraněné.

Tento článek je více než rok starý.

Bachmut Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rychlokurz ošetřování

Rychlokurz ošetřování | Zdroj: Guerrillamedicine.eu

Vojáci pronikají do školy, navzájem se jistí, jeden zůstává u dveří a s namířeným samopalem pročesává okolí. Zraněný druh leží mezi popadanými trámy a teď začíná to hlavní, najít zranění, poskytnout první pomoc a evakuovat muže z horké zóny do závětří.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si reportáž Ľubomíra Smatany z výcviku českých dobrovolníků, kteří se připravují na misi v ukrajinském Bachmutu

„Pro mě je to velmi důležité, v Bachmutu jsem pomáhal ošetřovat řadu zraněných, ale i tam se to všichni učí za pochodu a mnozí vojáci neznají základní věci,“ říká padesátník Dan, který působil na východní Ukrajině tři měsíce, z toho dva týdny strávil v nemocnici v Bachmutu, a domů se vrátil několik dnů před Vánoci.

Dan je povoláním řidič a před odjezdem na Ukrajinu prošel jen civilními zdravotnickými kurzy.

„Začínal jsem tím, že jsem rozstříhával uniformy, nosil raněné a časem mě nechali převazovat amputace a další náročnější věci. Lidi tam chybí, takže doktoři byli rádi i za tohle. Zvykl jsem si rychle. Dokud jsem se nemusel dívat těm klukům do obličeje a dělal jen roztrhané nohy nebo ruce, tak mi to nevadilo,“ ličí.

Zajištění dýchacích cest | Zdroj: Guerrillamedicine.eu

V kurzu se Dan a jeho kolegové z projektu Fénix především učí, jak použít turniket (škrtidlo) a zastavit krvácení. Druhým úkolem je zprůchodnit dýchací cesty, najít průstřely hrudníku a zajistit dýchání třeba dekompresí plic dlouhou kanylou. K názorné ukázce slouží vepřová kýta a kus vepřových žeber.

Dekomprese plic pomocí kanyly se dobře ilustruje na balónku | Zdroj: Guerrillamedicine.eu

Zkušenosti z misí

Školení organizuje lektor Petr (1) se zkušenostmi z různých zahraničních misí a vychází z manuálu amerických speciálních sil.

„Zastavení masívního krvácení a obnova dýchání je základ, který je třeba udělat okamžitě na bojišti. Z amerických statistik víme, že s tímto přístupem umírá jen třetina vojáků. U speciálních sil, které to mají dokonale naučené, je úmrtnost jen čtyři procenta. Na Ukrajině nemůžeme počítat s leteckou evakuací a zranění se dostávají do rukou lékařů i po mnoha hodinách, takže dobrá první pomoc je ještě důležitější,“ vysvětluje.

Dodávky zbraní jsou pro Ukrajinu podstatné, díky nim Rusové nemají vzdušnou nadvládu, tvrdí analytik

Číst článek

Petr (1) se svým kolegou Petrem (2) začali jezdit na Ukrajinu už v březnu, zpočátku pirátsky bez jakéhokoliv podpory, později zaregistrovali organizaci a pod názvem Guerrilla Medicine působí na východní Ukrajině. Na frontě ošetřují zraněné, školí vojáky, shánějí peníze na sanitky a zdravotnický materiál a všechno vozí k frontové linii na východ země.

Jejich hlavním cílem je naučit bojové mediky nové metody, kam patří třeba i skladování a transfuze krve v primitivních válečných podmínkách a evakuace zraněných do zázemí.

„Mobilizovaní vojáci nemají ani základní zdravotnické znalosti, používání škrtidla na začátku války skoro neznali. Výrazně se to lepší, ale kdykoliv jsme jim dělali školení, tak byli nadšeni. Hlavně ti, kteří už prošli bojem. Pochopili, že jim to zachrání život,“ říká Petr (2).

Obvaz nazývaný tango | Foto: Ľubomír Smatana | Zdroj: Český rozhlas

Toho jsou si vědomi i Češi, kteří se zbraní v ruce na Ukrajině působí. Speciální kurz válečné medicíny absolvuje i čtyřicátník Mac, bývalý voják, který má stejně jako Dan povolení od českého prezidenta ke vstupu do Ukrajinské armády.

„Kontrakt jsem zatím nepodepsal. Především jsem školil vojáky v taktice a pomáhal v nemocnici v Bachmutu. Teď se chystám ještě na další speciální zdravotnický kurz a na východ odjedu zřejmě v únoru. Ukrajinci naši pomoc potřebují a my jim to dlužíme za to, co i pro naši obranu dělají,“ míní Mac.

Hra na válku

Dvoudenní kurz válečné medicíny v polabské vesnici vypadá na první pohled jako hra na válku. Muži se zbraněmi, kteří se plazí vedle ohrady se stádem koní a v plné polní tahají za ruce v rozmáčeném bahně raněného, nemůžou přece tohle myslet vážně. Jenže opak je pravdou.

Nejtěžší boje na frontě. Rusové v Soledaru změnili taktiku, učí se od Ukrajinců, říká zpravodaj

Číst článek

„Chlapům musejí při poskytování pomoci zbraně překážet, musejí vědět, jak se trhá obal od obvazu v mokrých rukavicích, jak najít průstřel ve tmě, kam si připevnit na těle turniket, aby si mohli sami zaškrtit třeba levou rukou pravou nohu. Na to je třeba dril,“ vysvětluje Petr (1) praktickou výukovou metodu a s úsměvem ukazuje na zbraně.

„Určitě jste si všimli, že kolega před akcí kontroluje, jestli někomu nezůstal náboj v hlavni a že mají prázdné zásobníky,“ podotýká.

Oba Petrové se chystají na východ Ukrajiny v únoru, kdy chtějí přivést kromě sanitek i zdravotnický autobus se solidním vybavením. Opět budou školit ukrajinské vojáky a zajišťovat evakuaci zraněných, což je hlavní cíl.

„Zatím se nám podařilo získávat peníze od dárců, věříme, že to lidé nezabalí a budou nás podporovat dál,“ říká Petr (2), který i v civilu jezdí se záchrankou a zároveň má na starost logistiku celého projektu.

Vojáci hledají raněné v opuštěné budově | Foto: Ľubomír Smatana | Zdroj: Český rozhlas

„Bez peněz se to dělat nedá a naše vlastní zdroje nejsou nekonečné. Proto taky máme řádně registrovanou obecně prospěšnou společnost na webu guerrillamedicine.eu,“ říká.

Rychlokurz taktické medicíny oceňuje i Dan. V Bachmutu viděl vojáky, kteří vykrváceli dřív, než se dostali na ošetřovnu. Viděl muže, které sice spolubojovníci ošetřili, ale bez zajištění tepla došlo k podchlazení a zemřeli při transportu do týlu.

„Chybí jim spousta znalostí, jsou to mobilizovaní kluci, kteří stejně jako já nikdy neošetřovali takhle vážné rány. Takže aspoň trochu jsem přiložil ruku k dílu. Zdravotníků je málo, a když nepracují, tak se snaží najíst, zahřát a někde ve sklepě vyspat,“ popisuje Dan.

Ľubomír Smatana Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme