• Další fotografie (6)

Přečtěte si profil kandidáta na prezidenta Petra Pavla, bývalého náčelníka Generálního štábu Armády České republiky a bývalého předsedy vojenského výboru NATO. Má podporu občanů.

Tento článek je více než rok starý.

profil Praha 15:02 25. 11. 2022 (Aktualizováno: 20:37 14. 1. 2023) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Datum a místo narození: 1. listopadu 1961, Planá u Mariánských Lázní.

Vzdělání: Absolvent Vysoké vojenské školy pozemního vojska ve Vyškově a postgraduálního studia na brněnské Vojenské akademii, po revoluci absolvoval kurz pro vyšší důstojníky na štábní škole v britském Camberley, kurz generálního štábu na britské Královské akademii obranných studií a kurz mezinárodních vztahů na londýnské univerzitě King’s College.

Rodina: Podruhé ženatý, z prvního manželství má dva syny.

Kariéra: Po studiu nastoupil do Prostějova k výsadkovému pluku, v letech 1991-1999 působil u vojenského zpravodajství, prošel řadou velitelských pozic a působil také ve vojenské diplomacii.

Den s kandidátem: Snažím se říkat upřímně, jak jsem se tehdy cítil, říká o komunistické minulosti Pavel

Číst článek

Začátkem 90. let na sebe upozornil v misi UNPROFOR v Chorvatsku, když jeho jednotka osvobodila skupinu 33 francouzských vojáků uvězněných mezi bojujícími stranami. Za svůj čin obdržel v roce 1993 francouzský Válečný kříž a v říjnu 1995 i českou medaili Za hrdinství.

Od července 2012 do dubna 2015 byl náčelníkem Generálního štábu Armády České republiky. V letech 2015 až 2018 byl jmenován předsedou Vojenského výboru NATO. V roce 2018 odešel z armády a je ve výslužbě.

Veřejné/politické působení: V letech 1985-1989 byl členem KSČ, svého tehdejšího rozhodnutí podle dnešních slov lituje. Kvůli členství i předlistopadovému angažmá v armádě normalizačního Československa čelí kritice. Koncem 80. let nastoupil do výcviku u vojenské rozvědky, má ale negativní lustrační osvědčení.

Vstup do strany vnímal jako nezbytnou součást služby. „Alternativou bylo nebýt u výsadkářů a tím i u armády, ale to jsem nechtěl. Jiné prostředí jsem neznal, vyrostl jsem v něm a byl jsem v něm vychováván,“ popsal pro časopis Respekt své tehdejší rozhodování Pavel, jehož otec byl vysoký armádní důstojník.

Na jaře 2020 během koronavirové pandemie založil iniciativu Spolu silnější, která organizovala sbírku na pomoc lidem, kteří působili v první linii boje s onemocněním. Iniciativa také připravila doporučení pro zvládání krizí.

Kandidatura: Kandidaturu na prezidenta, o které se dlouhodobě spekulovalo, oficiálně oznámil 6. září 2022. Na začátku listopadu odevzdal ministerstvu vnitra ke kontrole 81 tisíc podpisů občanů. Pro prezidentskou kandidaturu si zvolil heslo „Vraťme Česku řád a klid“.

Patří do trojice kandidátů, které jako vhodné pro Hrad jmenovala počátkem října vládní koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09).

Výsledek 1. kola: Pavel získal 35,4 % hlasů a postoupil z prvního místa do druhého kola prezidentských voleb 2023.

gut Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít