• Další fotografie (7)

Přečtěte si profil kandidáta na prezidenta Pavla Fischera, senátora a bývalého velvyslance. Kandiduje s podporou kolegů senátorů, získal i podpisy poslanců.

profil Praha 15:02 25. listopadu 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Datum a místo narození: 26. srpna 1965, Praha.

Vzdělání: Filosofická fakulta Univerzity Karlovy, studoval i sociální učení církve v Ženevě a Národní školu pro státní správu (ENA) v Paříži.

Rodina: Ženatý, má dvě dcery a syna; nejstarší syn byl těžce nemocný a v roce 2013 v 19 letech zemřel.

Kariéra: Před revolucí pracoval jako učitel francouzštiny na gymnáziu, v letech 1991-1993 byl osobním sekretářem pražského biskupa Františka Lobkowicze. Od roku 1995 působil osm let až do konce mandátu Václava Havla v Kanceláři prezidenta republiky, mimo jiné jako ředitel jeho politického odboru.

Den s kandidátem: Babiš je v konfliktu zájmů. Nevíte, zda mluví za Agrofert, nebo za sebe, říká Fischer

Číst článek

V letech 2003-2010 byl českým velvyslancem ve Francii a v Monaku. Ve Francii byl za aktivity a zásluhy ve prospěch bilaterálních vztahů oceněn řádem Čestné legie, v Monaku řádem svatého Karla. Po návratu pracoval na resortu zahraničí jako vrchní ředitel bezpečnostně-multilaterální sekce. Do období před minulou prezidentskou volbou pak šéfoval společnosti STEM, která se zabývá výzkumy veřejného mínění.

Veřejné/politické působení: Do politiky vstoupil kandidaturou v prezidentských volbách 2018, ve kterých přes krátkou kampaň skončil se ziskem 10 % hlasů na třetím místě. O devět měsíců později byl jako nezávislý jasně zvolen senátorem v obvodu Praha 12.

V horní komoře Parlamentu působí jako nezařazený, přesto si dokázal vyjednat post šéfa vlivného Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. A právě z titulu této funkce byl v uplynulých čtyřech letech velmi aktivní v otázkách mezinárodních vztahů a bezpečnosti. Od začátku ruské agrese byl dvakrát na Ukrajině – v dubnu a srpnu.

Loni se Fischer aktivně zapojil do jednání Senátu kolem onemocnění prezidenta Miloše Zemana a úvah kolem možného převodu pravomocí hlavy státu. V polovině října 2021 například řekl, že horní komora bude iniciovat převod prezidentských pravomocí v závislosti na prognóze Zemanova zdravotního stavu. „V případě, jestli bude potřeba předat pravomoci, bude třeba jednat rychle,“ uvedl tehdy Fischer.

Už před minulou prezidentskou volbou hovořil o svých konzervativních názorech. Vzruch vyvolala jeho tehdejší slova o tom, že by jako hlava státu nejmenoval na pozici ústavního soudce homosexuála. Letos pro Deník N řekl, že by možné zrovnoprávnění stejnopohlavních svazků mohlo vyvolat obavy o možném obchodování s dětmi.

Kandidatura: Na podporu kandidatury shromáždil podporu zákonodárců, podal ji s podpisy 20 poslanců a 34 senátorů (z toho čtyř z minulého volebního období).

Je jedním ze tří kandidátů, kterým vyslovila nepřímou podporu vládní koalice Spolu. Právě z těchto stran je většina zákonodárců, kteří Fischerovu kandidaturu podpořili. Mimo jiné jde o šéfy poslaneckých klubů Marka Bendu (ODS), Jana Jakoba (TOP 09) a Marka Výborného (KDU-ČSL) nebo předsedu Senátu Miloše Vystrčila (ODS).

jgr Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít