Europoslanci požadovali kontrolu statisícového příspěvku. Návrh ale chystají odpůrci otevřenosti
Za co utrácí europoslanci z příspěvku na všeobecné výdaje, má odhalit připravovaná reforma. Z květnového hlasování vyplynulo, že si parlamentní většina ve Štrasburku přeje, aby bylo financování transparentnější. Jenže návrh připravuje skupina, jejíž většina s otevřeností nesouhlasí. Mohla by jít dokonce opačným směrem. Členové výboru pro rozpočtovou kontrolu na to upozorňují vedení parlamentu v dopise, který má server iROZHLAS.cz k dispozici.
Příspěvek na všeobecné výdaje pro jednoho europoslance dosahuje 4778 eur (zhruba 115 tisíc korun – pozn. red.) měsíčně a byl původně zamýšlen na pokrytí kancelářských potřeb. Úprava by neměla konkrétně vyjmenovávat, na co mají být finanční prostředky využity. Mohly by tedy jít prakticky na cokoliv.
Na co je příspěvek na všeobecné výdaje?
Stejně jako poslanci národních parlamentů pobírají i poslanci Evropského parlamentu řadu příspěvků, které jsou určeny na pokrytí výdajů, jež jim vznikají při výkonu jejich poslaneckých povinností.
Příspěvek na všeobecné výdajeje (General Expenditure Allowance) je určen na pokrytí výdajů v členském státě, v němž byl poslanec zvolen, jako jsou náklady na vedení kanceláře, telefonní a poštovní poplatky a nákup, provoz a údržba počítačového a telematického vybavení. Příspěvek se snižuje na polovinu v případě, že se poslanec bez řádného ospravedlnění nezúčastní poloviny plenárních zasedání v jednom parlamentním roce.
V pondělí má reformu příspěvku na všeobecné výdaje (General Expenditure Allowances, GEA) schvalovat předsednictvo. Poslanci si její vytvoření odhlasovali v květnu. Jenže finální znění je v rukou pracovní skupiny, jejíž většina se dříve vyslovila proti zavádění transparentních opatření.
Poslední slovo má ale předsednictvo, které podle jednoho ze jeho členů „nemusí nutně přijímat všechno, co chce plénum“, parafrázoval ho serveru iROZHLAS.cz vysoký představitel parlamentu.
Většině europoslanců se ale tenhle postoj nelíbí, chtěli transparentnost zvýšit. Na poslední chvíli se tak rozhodli zakročit členové výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu.
Na základě iniciativy německého europoslance Daniela Freunda poslali ve čtvrtek čelným představitelům parlamentu dopis, ve kterém se vůči reformě vymezují. „Neexistují žádná závazná pravidla nebo kontroly toho, co se může nebo nemusí hradit ze všeobecného příplatku,“ stojí v listině, kterou má iROZHLAS.cz k dispozici.
Podle propočtů europoslanců by to znamenalo, že s více než 40 miliony eur by se hospodařilo bez kontroly ze strany parlamentu. Poslanci by s nimi mohli naložit dle vlastního uvážení.
Výzva dopisem
Nejasnosti panují i přes opakované výzvy, aby tato část unijního rozpočtu byla pod větším dohledem. Podle informací serveru iROZHLAS.cz se o protikroky pokoušela skupina poslanců z frakce Zelených, ale nevedlo to k žádným závěrům. Což přimělo devítičlenný výbor k napsání dopisu.
Dopis členů výboru pro rozpočtovou kontrolu přikládáme v plném znění.
Europoslanci připomínají pět bodů, které požaduje parlamentní většina. Je mezi nimi uchovávání účtenek, každoroční zveřejňování výdajů, návrh, aby se k výdajům vyjádřil nezávislý auditor, dále vrácení nevyužitého podílu na konci mandátu a provádění namátkových kontrol.
Jen jedno sídlo Evropského parlamentu? Ať se přestěhuje do Brna, vzkazuje europoslanec
Číst článek
„Z mého pohledu by bylo normální, kdybychom pro toto využívali transparentní účty, což třeba naše pirátská delegace dělá,“ uvádí pro iROZHLAS.cz Mikuláš Peksa (Piráti, v parlamentu za frakci Zelených), jeden ze signatářů dopisu.
„S dalšími členy parlamentu jsme se dohodli na tom, že by se to mělo alespoň pravidelně auditovat a kontrolovat, k čemu jsou ty peníze využívány. Samozřejmě skrze nezávislé auditory, aby se zajistila základní forma kontroly, protože tenhle stav není možný,“ míní.
Peksa tím naráží na nynější situaci, kdy peníze europoslancům sice chodí na separátní účet, ale nedochází tam k další kontrole, zda jsou finance využívány za účelem, na který byly určeny. Dlouhodobě tak vznikal problém, že náhrady byly mnohými vnímány jako součást regulérního platu.
Změnit by to měla právě chystaná reforma. Jenže finální podobu má na starosti pracovní skupina, jejíž většina v květnu hlasovala proti transparentním opatřením. V jejím čele stojí Rainer Wieland, který je právě jedním z odpůrců.
Na přípravách reformy se podle původních informací serveru iROZHLAS.cz měla podílet také česká europoslankyně Dita Charanzová (ANO, v parlamentu za Renew Europe). Na dotazy redakce nejprve nereagovala, po vydání článku se vůči tomu ale vymezila. Součástí pracovní skupiny prý není.
Nicméně jakožto členka předsednictva hlasovala proti návrhu na plénu. „Proti transparentnosti se nestavím,“ řekla po sléze. Připravovanou reformu dále komentovat nechtěla, nejprve se chce seznámit se závěry, které jí byly zaslány ve středu.
