Napadení mozku amébou je raritní, u nás je riziko minimální, říká parazitolog

Ve Spojených státech nedávno onemocněl člověk vzácnou formou zánětu mozku. Způsobuje ji měňavka neboli améba rodu Naegleria. Nákaza je extrémně vzácná. Její největší ohnisko na světě se objevilo v šedesátých letech v Ústí nad Labem. Tehdy nemoci podlehlo 16 lidí. Samotné améby jsou ale většinou pro člověka neškodné. „Chci zdůraznit, že není důvod se obávat. Je to obrovsky raritní záležitost,“ říká parazitolog Ivan Fiala.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Histopatologie amébické meningoencefalitidy, kterou způsobuje parazit Naegleria fowleri

Histopatologie amébické meningoencefalitidy, kterou způsobuje parazit Naegleria fowleri | Zdroj: Profimedia

V jakých vodách bychom našli améby rodu Naegleria?
S těmito amébami se setkáváme po celém světě, mají kosmopolitní rozšíření. Běžnější jsou ale v teplých oblastech. Žijí v půdě, ale mohou se vyskytovat i ve sladkovodních oblastech, jako jsou rybníky nebo jezera.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor s Ivanem Fialou z Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd o amébě rodu Naegleria

Mají rády teplejší vodu, optimální pro jejich růst je 35 stupňů Celsia. Dokážou ale snést teplotu až 45 stupňů, jsou tedy termofilní. Ideálním prostředím je například v létě ohřátá obyčejná louže, mohou se ale vyskytovat i v řekách nebo potocích v blízkosti ohřáté vody, která vychází z chladicích systémů elektráren.

A jak se stane, že proniknou až do lidského mozku?
Nejběžnější způsob nákazy je když plavete ve vodě, třeba v rybníce, v místě zvýšeného výskytu této měňavky. To jsou ty typické teplé sladké vody. Do těla se dostane tím, že se voda dostane do nosu. Přes nosní sliznici podél čichového nervu se améba dostane až do mozku, kde dochází k napadání mozkových buněk a pomnožování améb.

Člověk v Iowě se nakazil ‚požíračem mozků‘. Nemoc je smrtelná, největší epidemie byla v Československu

Číst článek

Nicméně k poškození mozku přispívá také reakce vlastního imunitního systému. To všechno vede k rychlému poškození mozku, v jehož důsledku dochází během několika málo dnů ke kómatu a následné smrti. Tady je hrozně důležitá včasná diagnostika.

Výskyt nemoci je ale raritní a rychlost jakou améba člověka usmrtí je obrovská. Proto k určení příčiny úmrtí dochází ve většině případů až po smrti člověka. V České republice došlo v šedesátých letech minulého století k lokální epidemii, kdy zemřelo celkem 16 dětí a mladých lidí. Příčina byla objasněna až po několika letech.

V Česku je riziko minimální

Jaká tedy byla příčina?
Bylo to právě napadení Naeglerií fowleri. Tam se sešlo několik okolností, kdy Vrbenského lázně byli naplněny říční vodou z Labe, která byla ohřátá. V té době ještě asi nebyla dokonalá hygiena, takže améba se dostala do bazénu. Pak došlo ke čtyřem vzplanutím, kvůli kterým zemřelo těchto 16 dětí.

Když se dostanou do lidského mozku, pojídají mozkové buňky, ale to se stane vzácně. Čím se obvykle živí?
Ve volné přírodě se živí bakteriemi. Chci zdůraznit, že není důvod se obávat. Je to obrovsky raritní záležitost, vyskytuje se sice běžně ve volné přírodě, nicméně člověka napadá opravdu jen velmi výjimečně.

Jaké další druhy améb bychom našli v našich vodách a jaké riziko mohou představovat pro člověka?
V našich vodách a obecně prostředí je obrovská variabilita. Nicméně ty, které mohou napadnout člověka, těch je jen několik málo.

O znečištění vody léky jsme donedávna nevěděli. A zatím nevíme, co s tím, přiznává hydrogeolog Hrkal

Číst článek

Jedněmi z nich jsou například améby rodu entamoeba. To jsou parazitické střevní améby, které mohou přejít do formy, která způsobí průjmovitá onemocnění. Ale to se týká zejména zemí třetího světa, tam dochází k desítkám tisícům úmrtí ročně na tuto entamoebu.

Nicméně v Česku se můžeme častěji setkat s rodem acanthamoeba. Tyto améby jsou nebezpečné zejména pro nositele kontaktních čoček, ten si je při špatné hygieně může zanést do oka. Améby pak způsobují keratitidu (zánět rohovky).

Co bychom tedy měli dělat, když se chceme vykoupat v přírodě a podobným nákazám se vyhnout?
V podmínkách našeho mírného pásma je riziko opravdu minimální. Když bych ale měl něco vyzdvihnout, tak když se budete koupat, tak se vyhýbejte otepleným vodám a nepotápějte se, aby se voda nedostala do nosu, odkud se améba dostává do mozku. V případě nositelů kontaktních čoček pak hlavně dodržovat hygienu.

Šárka Fenyková, mas, mst Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme