Nezákonné exekuce a chybějící publikační činnost. Kdo je Zemanův kandidát na ústavního soudce
Do funkce nového ústavního soudce navrhuje prezident Miloš Zeman brněnského advokáta Petra Poledníka. Měl by podle prezidenta nahradit soudkyni Kateřinu Šimáčkovou, která odešla k Evropskému soudu pro lidská práva. Zemanovo rozhodnutí ale překvapilo právníky oslovené serverem iROZHLAS.cz, kteří poukazují například na Poledníkovu minulost rozhodce pro úvěrové a inkasní společnosti. A také na jeho chybějící publikační činnost.
O prezidentem navrženém kandidátovi na nového ústavního soudce Petru Poledníkovi v úterý jednal ústavně právní výbor Senátu.
Spolek zveřejnil žebříček advokátů. Komora zuří a volá na pomoc ochránce osobních údajů
Číst článek
„Většina z nás je návrhem překvapena, protože vůbec nevíme, kdo pan Poledník je. Takže stejně jako já si o něm většina členů výboru teprve od včerejška zjišťuje informace. Proto se k tomu zatím nemůžeme blíže vyjádřit,“ vysvětlil serveru iROZHLAS.cz předseda ústavně právního výboru senátu Tomáš Goláň (ODS).
Podle něj se Poledník výrazně veřejně neprojevoval, je proto těžké rozhodnout, jestli je pro funkci skutečně kompetentní.
„Nevím, jestli je to úplně vhodný kandidát, protože neuspěl v Advokátní komoře při (posledních, pozn. red.) volbách do jejích vrcholných orgánů. Musel tam být nějaký důvod. Je strašně těžké se zorientovat v někom, kdo veřejně nebyl činný a nijak nevystupoval. Nebyl na žádném soudu, nebyl na Nejvyšším správním soudu, nebyl v žádném orgánu, kde bychom znali jeho práci. Je to poměrně neznámý člověk. Když se někdo takový objeví, je těžké o tom najednou rozhodnout,“ posteskl si Goláň.
Srovnání advokátů
Úspěšnost advokátů před vysokými soudy srovnává web O advokátech. Podle něj byl Poledník před Ústavním soudem ve většině případů neúspěšný, meritorně soud projednal jen čtyři z jeho 76 návrhů. Pro srovnání, dřívější Zemanův kandidát Aleš Gerloch dosáhl věcného projednání u 39 ze 137 kauz.
Nedostatečnou publikační činnost vyčítá Poledníkovi i pirátská senátorka, advokátka a členka ústavně právního výboru Adéla Šípová. Podle ní jde zejména o komentáře k dění v advokátní komoře, chybí odborné texty. Šípová svůj postoj k Poledníkovi zatím označuje za „rezervovaný“ a podotýká, že takových senátorů a senátorek je více.
Šípová zároveň uvedla, že ví i o Poledníkově působení coby rozhodce. Sice „tyto informace nejsou obsažené v podkladech, které zaslal pan Poledník do kanceláře Senátu“, je si toho ale vědoma a považuje to za problematické.
„Je problém, pokud rozhodce rozhoduje s vědomím už ustálené judikatury na základě neplatných rozhodčích doložek,“ vysvětlila Šípová s tím, že ústavní soudce má mít určitý morální a profesní podklad. „Tady se domnívám, že to chybí,“ uzavřela senátorka.
Profesní minulost
S Poledníkovým rozhodcovským působením má zkušenosti zejména advokát Petr Němec. Ten totiž vedl spory s úvěrovými společnostmi, které využívaly takzvaných rozhodcovských služeb soukromého rozhodčího soudu, který založil advokát Tomáš Sokol. A navrhovaný kandidát na ústavního soudce Petr Poledník byl jeho členem.
Zeman navrhl nového ústavního soudce. Mohl by se jím stát advokát Petr Poledník
Číst článek
„Vydával tam neplatné rozhodčí nálezy a podle nich byly vedené nezákonné exekuce, které my zastavujeme,“ potvrzuje slova senátorky Šípové pro iROZHLAS.cz Němec.
Podle něj bylo klíčové sjednocení judikatury v roce 2011, která zrušila platnost rozhodčích doložek v individuálních úvěrových smlouvách.
„Od 11. května 2011 museli všichni rozhodci a profesionálové v oblasti práva znát judikaturu a vědět, že rozhodčí doložky jsou neplatné a neměly rozhodovat. A pan Poledník a další rozhodci z toho rozhodčího soudu dál vydávali nálezy. Proč? Protože tehdy se ještě mělo za to, že když se vydá neplatný rozhodčí nález a ten uplatníte v exekuci, která je zahájena, tak se sanuje ta vada," říká Němec a vysvětluje, že v takovou chvíli už povinný nemohl nic namítat a exekuce běžela.
„Jenže Nejvyšší soud po roce 2013 řekl, že se ta vada samozřejmě přenáší do exekučního řízení a ta musejí být zastavena. Takže tam byl časový úsek, kdy rozhodci vědomě vydávali neplatné rozhodčí nálezy,“ vysvětluje advokát.
Dokládá to na svém twitterovém účtu usnesením exekutorského úřadu v Přerově, který zastavil nařízenou exekuci, prováděnou na základě rozhodčího nálezu právě Petra Poledníka. Ten měl rozhodce vydat 4. dubna 2012, tedy téměř rok poté, co došlo ke sjednocení zmiňované judikatury.
Podle Němce bylo takových rozhodnutí vydáno Poledníkem několik desítek, možná více. Konkrétní čísla se mu ale nepodařilo zjistit. „Když jsme žádali přes „stošestku“ (zákon o svobodném přístupu k informacím – pozn. red.), tak po nás chtěl soud velké peníze,“ vysvětluje.
Server iROZHLAS.cz se pokoušel Petra Poledníka opakovaně kontaktovat, po telefonu i přes SMS. V jednom případě hovor přijal, poté, co se redaktor představil, ale nijak nereagoval a hovor ukončil. Následně již telefon nezvedl.
Ženy na Ústavním soudu
Podobně jako Šípová zdůrazňuje Poledníkovu profesní minulost i advokát a publicista Tomáš Nahodil, který se Ústavnímu soudu věnoval během svého působení v Lidových novinách.
Dva důležité soudcovské posty zůstávají neobsazené. Prezident bude rozhodovat po Novém roce
Číst článek
„Soukromé rozhodčí soudy po roce 2000 byly obrovským generátorem všech těch nešťastných lidských osudů. Rozhodcovské doložky byly sjednané ve prospěch soukromých úvěrových společností a bank. A mnoho lidí se nezaplacením jedné splátky dostávalo do situací, kdy jejich dluh byl splatný jako celek a oni soukromými rozhodci odsouzeni k jeho zaplacení,“ vysvětlil Nahodil s tím, že nálezy vydávaly právě soukromé rozhodčí soudy. Následovala pak rovnou exekuce.
Podle něj šlo o mechanismus na vytváření dluhových pastí, s jehož následky se potýkáme dodnes. „Podle mě je společensky diskvalifikující, když někdo, kdo se na něčem takovém podílel i poté, co Nejvyšší soud vydal sjednocující stanovisko, že rozhodčí doložky soukromých rozhodčích soudů nejsou platné, s tímto přijme kandidaturu,“ podotkl s tím, že by bylo jistě lepší mít na Ústavním soudu náhradou za soudkyni Šimáčkovou ženu.
„Máme tady mezi čtyřicátnicemi řadu skvělých právniček. Vezměte si třeba Lucii Hrdou, advokátku, která se věnuje určitému společenskému tématu (sexualizované násilí – pozn. red.), za tím si jde, přesvědčuje o něm ostatní. Víme, jak je v právu ukotvena,“ řekl s tím, že o Poledníkovi právě tohle říci neumí, protože advokát o svých názorech na témata, jimž se v posledních letech věnoval Ústavní soud, třeba na volební zákon, církevní restituce, služební zákon a další, veřejně nepsal.
„Další si vezměte třeba Barbaru Havelkovou, učí na Oxfordu. A těch žen starších čtyřiceti let s desetiletou praxí je velmi mnoho. Ale prezident je na pozici ústavní soudkyně nenavrhuje,“ uvedl.
Podobně se vyjádřil už dříve i předseda soudu Pavel Rychetský s tím, že „v právnické veřejnosti je nepochybně celá řada kvalitních žen“, přičemž nyní zasedá v plénu soudu jen jedna, Milada Tomková.
