Na sítích se šíří lži o úmrtí dětí po očkování. ‚Myslela jsem, že je to fakt,‘ říká autorka jedné z nich

Očkování proti covidu-19 způsobilo dětem údajně mrtvici, zánět srdečního svalu, nebo skončilo dokonce smrtí. Takové příběhy lze v poslední době stále častěji vídat na sociálních sítích. Server iROZHLAS.cz se proto rozhodl jeden z komentářů ověřit. Výsledek? Pisatelka se omluvila za mystifikaci. „Tito lidé uvažují tak, že šířením tohoto typu zpráv dělají službu veřejnosti,” říká k tomu odborník na dezinformace Dominik Presl.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Server iROZHLAS zachytil na sociálních sítích komentáře, které se pokusil ověřit

Server iROZHLAS zachytil na sociálních sítích komentáře, které se pokusil ověřit | Zdroj: Koláž iROZHLAS

Ludmila N. z jižních Čech na začátku pandemie šila roušky. Pak ale proti covidovým opatřením začala bojovat. Tedy nejvýrazněji na sociální síti Facebook. V diskusích pod články o očkování, ale i na svém vlastním profilu sdílí informace o negativních účincích vakcíny proti koronaviru.

„Syn má ve třídě po očkování jedno úmrtí a dvě mozkové příhody. A já vím o dalších případech od svých klientů. Někteří jsou očkovaní a jsou v pohodě, někteří po očkování měli prudké reakce,“ napsala třeba pod rozhovor s producentem Tomášem Ságlem. Ten byl hospitalizován s těžkým covidem a o zkušenost se podělil v interview pro DVTV.

Pokřivená data o očkování, sociální dávky na taxi. Dezinformace, které se šíří po internetu

Číst článek

Server iROZHLAS.cz Ludmilu N. kontaktoval telefonicky celkem dvakrát a ptal se na detaily. „To úmrtí se stalo hned, když se začalo očkovat. To znamená nějaký rok zpátky. A ty mozkové příhody jsou čerstvé. Alespoň ta první je čerstvá, u té druhé si nejsem jistá,“ odpověděla poprvé na dotaz, kdy k popisovaným případům došlo.

Původně informaci prý získala od svého syna. Ten se učí na kuchaře na jedné z českobudějovických středních odborných škol. „Syn se to dozvěděl od příbuzného toho zemřelého chlapce, který na tu školu také chodí. A závěr pitevní zprávy – prudká alergická reakce na neznámou látku v těle,“ dodala. 

Na dotaz, jestli ona sama zná i některou z dívek, které měly dostat po očkování mozkovou mrtvici, odpověděla, že ano. „Ty dvě mrtvice – jedna holčina je tady od nás. Když jsem po synovi chtěla kontakt, tak mi ho nechtěl dát. On to nechce nijak šířit.“

Co na to škola?

Redakce oslovila také školu, kam syn paní Ludmily chodí. A podle ředitelky Zdeňky Erhartové se pod její střechou žádný takový případ nestal.

„U nás to v žádném případě nebylo. Nezemřel tu nikdo už několik let a mozkovou příhodu také nikdo neměl. Je to nějaké fake news a můžu to se vší vážností popřít. Ani od jednoho dítěte jsem neslyšela, že by mělo nějaké vážnější vedlejší účinky, a to mám očkovanou více než polovinu žáků,“ vysvětlila ředitelka.

Ludmilu N. si navíc hned vybavila. Matka sedmnáctiletého syna si totiž dlouhodobě stěžuje na protiepidemická opatření, která ve škole platí. „Má problém s tím, že by její syn měl nosit roušku a v dubnu nám poslala písemně čtrnáct otázek, abychom jí zodpověděli, proč se děti musí testovat, a tak... Musela jsem to dokonce řešit s právníkem,“ dodala Erhartová.

‚Nemůžu za to‘

Při další telefonické konfrontaci po vyjádření školy Ludmila N. obrátila. „Ta informace se ke mně dostala zkresleně. Bylo to trošku jinak. Moc se za to omlouvám,“ řekla serveru iROZHLAS.cz s tím, že teprve na konci minulého týdne se dozvěděla správnou verzi. Tvrdí, že chlapec skutečně zemřel. Jestli to bylo kvůli vakcíně, ale ve skutečnosti neví. „Nakonec se ukázalo, že jsme se stali obětí mystifikace,“ doplnila.

Nejde o klimatické zbraně, ale o chyby v měření, vyvracejí meteorologové dezinformace

Číst článek

Redakci proto zajímalo, proč neověřené tvrzení šířila na sociálních sítích. Podle ní to bylo proto, že mu sama uvěřila.

„Synovi to bylo tvrzeno jako fakt. Až teprve včera se dozvěděl, že to tak není. Já nemůžu za to, že se ke mně dostane informace od zdroje, u kterého by syn nepředpokládal, že by to neměl ověřené. Já jsem si to neměla jak ověřit. Nemám kontakty na ty rodiče,“ odpověděla.

Svým příspěvkem pak chtěla údajně varovat lidi před negativními účinky „experimentální vakcíny“.

„Víte kolik vedlejších účinků Státní ústav pro kontrolu léčiv nezapíše jenom proto, aby prosadil očkování experimentální vakcínou?“ řekla s tím, že sama informaci o popisovaných vedlejších účincích vakcíny na Státní ústav pro kontrolu léčiv nehlásila. „Tohle je povinnost lékaře, ne moje… Já upozorňuji, že covid je epidemie lidské lenosti myslet.“

Rád bych se vás zeptal na váš facebookový příspěvek, ve kterém jste psala, že u vašeho syna ve třídě zemřelo jedno dítě po očkování a dvě dívky po něm měly mozkovou příhodu. 
Jo. Takhle. Ta informace se ke mně dostala zkresleně. Je to trošku jinak. Moc se za to omlouvám. Za mystifikaci. Respektive jsem byla mystifikována já.

Proč takové příspěvky píšete na sociální sítě, pokud to nemáte dostatečně ověřené?
Pozor! Já jsem to… Takhle. Teprve včera se ukázalo…

Na těch sítích to totiž může vidět úplně každý.
Necháte mě domluvit? 

Ano. 
Teprv včera se syn dozvěděl, jak to vlastně je. Jo? I synovi to bylo podáno zkresleně. Ten chlapec skutečně zemřel, byl to synův spolužák, ale ze základky, ne ze střední školy, jak jsem se domnívala. A ty dvě slečny, které měly mít tu mozkovou mrtvici, byly nakonec u neurologa. A to syn nevěděl. U té jedné se slabá mrtvička potvrdila a druhá měla jenom silnou migrénu s ochrnutím. Že to prý může být. 

U té mozkové příhody bylo potvrzené, že měla souvislost s očkováním?
To už se syn nedozvěděl. 

Takže si nejste jistá. A ten chlapec zemřel kvůli očkování?
V pitevní zprávě to není napsáno. Tam je napsáno, že zemřel na alergickou reakci na neznámou látku v těle. 

Takže ani jedno z těch tvrzení, která jste na facebooku psala, nemáte potvrzené?
Včera se ukázalo, že jsme se stali obětí mystifikace. 

A můžu se tedy znovu zeptat, proč takové věci píšete na sítě, když je nemáte ověřené?
Protože jsem měla z to, že… Pozor! Synovi to bylo tvrzeno jakože fakt. Až teprve včera se dozvěděl, že to tak není. Já nemůžu za to, že se ke mně dostane informace, která je od zdroje, od kterého by syn nepředpokládal, že by to neměl ověřené. Stane se to. 

Za jakého zdroje to bylo?
Z té třídy. Jenom prostě mlaďáci, no. 

Vy jste si to nezkoušela nějak ověřit?
Já jsem neměla jak. Já se na rodiče těch dětí nedostanu, takže jsem si to neměla jak ověřit. 

A omluvíte se alespoň na facebooku, kde jste to sdílela? Na váš příspěvek lidé reagovali.
Já už se na ten příspěvek nedostanu, to byste mi musel poslat odkaz. Na svém profilu jsem to vysvětlila lidem, kteří se na to ptali. 

Nelitujete toho, že jste napsala takovou nepravdu, která mohla některé lidi odradit od toho, že se nechají naočkovat?
Podívejte se, já to řeknu takhle. Vy si zjistěte, co jsou ty látky zač. Jako média byste měla informovat o tom, že u látek, kterými jsme očkování na covid, stále probíhají studie. A ty mají být uzavřené až na konci roku 2023. A to mám já od Pfizeru, dá se to zjistit přímo na stránkách výrobců. 

Ale…
Ne ale. Nezlobte se na mě. 

Mně jde o to, že vy píšete, že po tom očkování zemřelo dítě.
No ale ono zemřelo. Takže…

Ono zemřelo, ale nebylo to po očkování.
Víte kolik vedlejších účinků SÚKL vůbec nezapíše jen proto, aby prostě prosadil očkování experimentální vakcínou?

Máte potvrzené, že SÚKL nezapisuje vedlejší účinky? Hlásila jste na SÚKL údajné úmrtí po očkování, když jste se o něm dozvěděla?
Tohle je povinnost lékaře, ne moje. 

Takže jste prostě jen dál šířila tu informaci. Proč, když jste ji neměla ani ověřenou? Psala jste to do veřejné diskuze pod příspěvek DVTV.
Ano. Abych varovala ostatní, aby si začali zjišťovat. Covid je epidemie lidské lenosti myslet. Lidé si nezjišťují fakta o těch vakcínách. Lékaři, kteří nesdílí názor vlády, jsou dehonestováni. Vám to přijde v pořádku, že lidi neví, co je dezinformace a co není dezinformace. Proč nemají v médiích…

Třeba to, co jste sdílela vy, dezinformace prokazatelně byla. 
Jak můžu já vědět, že to byla dezinformace, když jsem si neměla jak to zjistit? 

To je podstata dezinformací. Vy mluvíte o tom, že jsou lidé líní myslet a sama si neověříte takhle závažné obvinění, které napíšete na sociální sítě. 
Ludmila položila telefon.

Vedlejší účinky vakcín

Právě Státní ústav pro kontrolu léčiv případné nežádoucí účinky vakcín zkoumá a zjištěná podezření transparentně zveřejňuje na svých stránkách. Databázi každý měsíc aktualizuje. Vedlejší účinky jsou v tabulce seřazeny podle četnosti hlášení jejich výskytu mezi očkovanou populací.

Do konce listopadu přijal ústav téměř 9400 takových hlášení. Nejčastější jsou mírné příznaky po aplikaci vakcíny, jako je horečka, reakce v místě vpichu, únava nebo třeba zimnice. Hlášeny jsou ale i vážnější nežádoucí účinky. „Sbíráme hlášení od lékařů, zdravotnických profesionálů, ale i laické veřejnosti. Prošetříme je a předáme to do evropské databáze, kde se potom hodnotí veškerá podezření,“ vysvětlila serveru iROZHLAS.cz ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová.

„Pokud tam je závažný, neočekávaný nežádoucí účinek, tak se s tím na evropské úrovni dále pracuje. Ostatně můžete sledovat, že u všech vakcín už jsou přidány – do toho souhrnu údajů o přípravku – nějaké další nežádoucí účinky. Eventuálně i nějaké kontraindikace. Pracuje se s tím, aby se vylepšoval bezpečnostní profil vakcín. Ale to se dělá u všech léků, není to nic nového,” dodala Storová.

Na stránkách ústavu je možné také zjistit, že je v Česku v tuto chvíli 129 případů úmrtí, která byla nahlášena jako podezření na nežádoucí účinek vakcín proti covidu.

Podle Storové jde pouze o podezření, u kterých se musí prokázat ještě příčinná souvislost s očkováním. Může do toho zasahovat více faktorů – třeba i úmrtí po nákaze nemocí covid-19 u lidí s alespoň jednou dávkou vakcíny. „My se u vážnějších případů musíme doptávat. Musíme i zkontrolovat, pokud by mělo jít o úmrtí, pitevní zprávu. Nikdo z nás to nebere na lehkou váhu. Pokud nám je něco takového nahlášeno, tak se s tím zcela jistě pracuje,“ uvádí ředitelka.

Je třeba hlásit

U případu zemřelého chlapce, který popisuje Ludmila N., ale podle Storové existují vodítka, že by mohlo jít o smyšlenou nebo překroucenou informaci. „Už tvrzení, že se něco podobného stalo před rokem, dává určitou nepravdivost té informaci. Protože se tehdy ještě ve věkové skupině pod 18 let neočkovalo,“ vysvětlila.

Očkování proti covidu pro děti od 5 let? Dostanou jen třetinovou dávku, s aplikací musí souhlasit oba rodiče

Číst článek

Možné vedlejší účinky vakcíny by měli lidé podle Storové především co nejdříve hlásit jejímu úřadu. Když se totiž informace objeví pouze na sociálních sítích, nemusí se o ní odborníci dozvědět.

„Já také sleduji sociální sítě. A tyto informace bývají většinou dezinformace. Jsou to profily, které jsou pod smyšlenými jmény, jsou falešné. Pokud má někdo z veřejnosti opravdu zájem, aby se s podobnými informacemi pracovalo, aby třeba nedošlo k popisovaným situacím, měl by v tom postupovat seriózně. A ne to psát pouze anonymně na sítě, bez další bližší identifikace. S tím se pak nedá nijak pracovat,” dodala Storová.

Uvěřili dezinformaci

Informace o úmrtích po očkování proti koronaviru a dalších silných negativních účincích vakcín jsou podle odborníka na dezinformace Dominika Presla velmi rozšířené. Zvláště pak v případě vakcinace dětí.

„Jde o jeden z nejčastějších narativů na dezinformačních webech i sociálních sítích. Z velké části jsou to neexistující nebo hodně překroucené údaje, informace a data,“ upozornil Presl.

Mluví zároveň o dvou kategoriích lidí, kteří podobné informace sdílejí. Do první řadí ty, kteří dezinformacím uvěřili a následně je v dobré víře šíří dál. Takové případy jsou podle Presla pochopitelné.

Něco jiného je ale situace, kdy si lidé dezinformace sami vymýšlí a vytváří je. „To je další extrém. Ti lidé uvažují tak, že šířením tohoto typu zpráv dělají službu veřejnosti. Je to podle nich správně a účel světí prostředek. Pokud si vymyslí něco, co není pravda, tak je to pro ně obhajitelné bojem proti očkování a tím, že jde o nějaký vyšší morální účel,“ říká Presl.

Komentáře řeší i policie

Takovými komentáři se pak zabývají i policisté. „Lidé nám podobné případy skutečně nahlašují a my se jimi zabýváme. Ne všechno se dá pochopitelně klasifikovat jako trestný čin. Většina se řeší jako přestupky. A jejich počet neevidujeme,“ popsal policejní mluvčí Ondřej Moravčík.

Jako trestný čin šíření poplašné zprávy šetří policisté jen desítky případů ročně. Jejich počet ale stále narůstá. „Když se podívám na činy spáchané na internetu a ostatních sítích, tak za letošek evidujeme 28 případů šíření poplašné zprávy. Za loňský rok jsme jich měli 22, v předloňském roce jich bylo 20 a v roce 2018 pouze 12. Je tam vzrůstající tendence. A vzhledem k tomu, že kopíruje dobu pandemie, tak lze předpokládat, že s ní má souvislost,“ řekl mluvčí.

Podle něj jsou ale počty těchto trestných činů stále poměrně nízké. Komentáře na sociálních sítích totiž ne vždy splňují všechny podmínky trestného činu. „Je tam podmínka, aby ta poplašná zpráva vyvolala nějaký strach, paniku. A ne všechny komentáře mají tento potenciál,“ vysvětlil s tím, že většina komentářů se řeší jen jako přestupek proti občanskému soužití.

Policisté už se podle policejního mluvčího zabývají i komentářem paní Ludmily N. „Celá věc byla předána kolegům do Jižních Čech. Více informací k tomu aktuálně nemám,“ uzavřel.

Tomáš Pika, Martin Štorkán Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme