Zemřel politik, novinář a disident Petr Uhl. Bylo mu 80 let

Ve věku 80 let zemřel Petr Uhl, levicově orientovaný novinář, politik a disident. Radiožurnálu to potvrdila jeho rodina. Za svoje postoje strávil ve věznicích komunistického Československa devět let. Celý svůj život bojoval za obranu lidských práv.

Praha (Aktualizováno: 17:01 1. 12. 2021) Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Publicista, disident a signatář Charty 77 Petr Uhl na fotce z roku 2009

Publicista, disident a signatář Charty 77 Petr Uhl na fotce z roku 2009 | Foto: René Volfík | Zdroj: ČTK

Uhl patřil k nejvýraznějším postavám československého disentu. Spoluzakládal Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) a byl i signatářem Charty 77.

Studenti odsouzení za podvracení republiky. Před 50 lety začal proces s Hnutím revoluční mládeže

Číst článek

Totalitní režim ho za jeho postoje dvakrát poslal do vězení, kde strávil celkem devět let. Na obranu lidských práv kladl důraz i během mnohatisícové demonstrace na Letenské pláni v roce 1989.

„Považujme nyní všichni za svou povinnost stvrdit naši právě nabytou svobodu tím, že uděláme vše pro to, aby všichni vězni svědomí a další nespravedlivě věznění byli co nejdříve propuštění,“ hlásal Uhl během revolučních dní.

Ve veřejném životě i po roce 1989

Mimo veřejné dění nezůstal ani po listopadu 1989. Začátkem 90. let vedl Československou tiskovou kancelář, řadu let působil jako komentátor deníku Právo, do kterého přestal přispívat v roce 2015. Poté psal do internetového Deníku Referendum a dalších internetových médií.

V roce 1990 se stal jako člen Levé alternativy v rámci Občanského fóra poslancem Sněmovny národů Federálního shromáždění. V 90. letech byl členem Občanského hnutí a mezi roky 2002 a 2007 byl ve Straně zelených. Za tu v roce 2006 neúspěšně kandidoval do sněmovny.

Během sociálnědemokratické vlády Miloše Zemana se stal vládním zmocněncem pro lidská práva, zasedal také v Radě České televize. Deset let taky pracoval v Komisi OSN pro lidská práva.

Ocenění a vyznamenání

Do komunistické strany nikdy nevstoupil, zůstal ale věrný levicovým myšlenkám. Zastával názory, které nebyly vždy populární, jako v otázce poválečného odsunu Němců.

Přerod z dramatika ve vůdčí osobnost revoluce. Vzniká film o disidentských letech Václava Havla

Číst článek

„Takzvaný odsun považuju za vyhnání, které v podmínkách československého státu, jenž chtěl být demokratický, nelze ospravedlnit nacistickými zločiny,“ prohlásil před 13 lety, když dostal od Sudetoněmeckého krajanského sdružení Cenu Karla IV.

Uhl byl držitelem celé řady ocenění, například Medaile Za zásluhy I. stupně, kterou mu v roce 1998 udělil prezident Václav Havel, ale i vysokých vyznamenání polských, německých či francouzských.

V roce 2018 obdržel při předávání novinářských cen Karla Havlíčka Borovského za rok 2017 Cenu Opus Vitae za celoživotní prosazování spravedlnosti, lidských práv a za osobní statečnost.

Jiří Svatoš, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme