Rusové mají vůči Evropě obrovský vydírající potenciál v ropě a plynu, uvažuje ekonom Lacina

Šéfové států a vlád zemí Evropské unie se neshodli na uspořádání vrcholné schůzky s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Nedokážeme Rusko zasáhnout na tom nejcitlivějším místě. Oni si jsou samozřejmě vědomi naší závislosti na ruském plynu a ropě, což nejde změnit během měsíce, roku, ani několika let,“ říká Lubor Lacina z Ústavu financí Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity s tím, že Kreml tak nemá důvod na svém chování nic měnit.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ruský prezident Vladimir Putin na summitu v Ženevě

Ruský prezident Vladimir Putin na summitu v Ženevě | Foto: Denis Balibouse | Zdroj: ČTK/AP

Návrh Německa a Francie na společný summit tak po čtvrtečním tříhodinovém nočním jednání v Bruselu odmítly některé země, které chtějí, aby Moskva před rozhovory na nejvyšší úrovni začala plnit některé unijní požadavky.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý Speciál Lukáše Matošky

Podle Laciny jsou to hlavně ekonomické zájmy, které brání uspořádat podobné setkání, jaké před nedávnem Putin absolvoval s americkým prezidentem Joem Bidenem.

„EU prostě nemá pořád na výběr, přitom by Rusko nejvíc zasáhlo, kdybychom řekli, že od nich už zemní plyn ani ropu brát nebudeme. To si ale Evropská unie pořád nemůže dovolit,“ uvedl pro Český rozhlas Plus.

Ale je to i naopak, protože Rusko je de facto finančně závislé na Evropě. „Velmi rychle by finančně zkolabovalo, pokud by za ropu a plny dodávaný do EU nedostalo zaplaceno,“ myslí si Lacina.

Připomíná, že jakákoli politická opatření, sankce či pokusy o jednání s Putinem nic nepřinesou, pokud se něco nezmění na vzájemných ekonomických vztazích. „Rusové mají vůči Evropě obrovský vydírající potenciál,“ tvrdí s tím, že prostě pořád Kreml tahá za delší konec provazu.

„EU prostě nemá pořád na výběr, přitom by Rusko nejvíc zasáhlo, kdybychom řekli, že od nich už zemní plyn ani ropu brát nebudeme.“

Lubor Lacina

Česko-ruský dialog až za pár let

Premiér Andrej Babiš (ANO) ještě před summitem zopakoval, že české vztahy s Ruskem jsou kvůli vrbětické kauze na bodě mrazu, přesto by ale nebylo správné přestat komunikovat úplně. Ruská strana reagovala, že je to Česko, které musí změnit chování, aby bylo možné obnovit dialog.

Hosté:

Aleš Chmelař (ČSSD), náměstek ministra zahraničí pro řízení evropské sekce
Lubor Lacina, Ústav financí provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity
Vladimír Bartovic, ředitel, Institut pro evropskou politiku Europeum
Viktor Daněk, zpravodaj Českého rozhlasu

Podle náměstka ministra zahraničí pro řízení evropské sekce Aleše Chmelaře (ČSSD) je důležité s Ruskem mluvit, ale přímo na česko-ruský dialog ještě čas nenastal.

„Určitě ani dnes, ani zítra. Myslím, že nás čeká ještě několik let, než budeme moci říct, že se naše vztahy vrátily do nějaké neutrální úrovně.“

„Právě proto je zásadní ta komunikace přes EU. Tedy abychom zdůrazňovali jako všechny členské státy, že činy, které spáchali agenti ruské služby na území České republiky, jsou nepřijatelné a že jsme jako Unie připraveni reagovat,“ dodává náměstek Chmelař.

lup, Lukáš Matoška Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme