„Varování“. Dopis z Bruselu s tímto označením dorazil minulý čtvrtek na několik českých úřadů. Šestistránkový dokument se týká toho, jak Česko kontroluje střet zájmů a poskytování dotací firmám ve svěřenských fondech. Jeho závěr je jednoznačný: kontrola není dostatečná. Brusel proto chce, aby úředníci zavedli další opatření. A pokud se tak nestane? Varuje, že může přerušit tok peněz z evropských fondů. Redakce iROZHLAS.cz má dopis k dispozici.

Tento článek je více než rok starý.

Původní zpráva Praha/Brusel 5:00 30. srpna 2021 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„České úřady žádáme, aby podaly zprávu o provádění preventivních a nápravných opatření ke zlepšení fungování řídicího a kontrolního systému,“ píší v dopise šéf Generálního ředitelství pro regionální politiku Mark Lemaitre a šéf Generálního ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování Joost Korte.

Vysocí představitelé Evropské komise varují před takzvaným „možným částečným přerušením platební lhůty“. Pro případ, že by k opatřením nedošlo, obsahuje dopis následující výstrahu: „Upozorňujeme Vás, že (…) může Komise přerušit lhůtu u jakýchkoliv budoucích průběžných plateb požadovaných v rámci dotčených programů“.

Zjednodušeně řečeno by Brusel mohl na určitou dobu pozastavit proplácení projektů českých firem, které už byly zafinancovány z české státní kasy, z evropských fondů. A to až do doby, než by se české úřady dostatečně vypořádaly s námitkami Evropské komise.

Dopis byl prostřednictvím velvyslankyně Česka při Evropské unii Edity Hrdé adresovaný představitelům ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva financí a ministerstva pro místní rozvoj.

Mimořádný dopis

Mezi Prahou a Bruselem probíhá v posledních měsících častá korespondence kvůli auditu ke střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO). Ten v Česku proběhl na začátku roku 2019 a zhruba rok poté auditoři šetření ukončili s jasným výsledkem: Babiš porušuje český zákon ke střetu zájmů a Agrofert, který premiér vložil do svěřenských fondů, čerpal dotace neoprávněně.

‚Systém nefunguje.‘ Dorazil překlad posledního dopisu ke střetu zájmů. Kritika míří na Havlíčkův resort

Číst článek

Od té doby si české úřady s Evropskou komisí vyměňují takzvané follow-up dopisy, ve kterých si vyjasňují, jakým způsobem Češi plní doporučení ze závěrečné zprávy.

Překlad posledního z dopisů dorazil do Česka v polovině července a úřady by na něj měly odpovědět do 8. září. Dopis s varováním z minulého čtvrtka je tedy mimořádný a do této série výměny informací nepatří.

Přesto vznikl právě kvůli závěrům unijního auditu, na které se také hned v úvodu odvolává. „Dovolujeme si Vás informovat, že závěry toho auditu jasně ukázaly na možnost významných nedostatků ve fungování řídicího a kontrolního systému programů EFRR, FS a ESF (Evropské strukturální a investiční fondy, pozn. red.) v České republice,“ stojí hned v úvodu.

Také shrnuje závěry, ke kterým unijní činitelé došli po výměně dvou follow-up dopisů. „Řídicí orgány operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost neprovedly požadovaná opatření (…). Auditní orgán musí ještě validovat adekvátnost opatření přijatých řídicím orgánem OP Životní prostředí,“ píše se například také v dokumentu.

Požadavky Bruselu

Co tedy Brusel konkrétně po českých úřadech požaduje? Jednotlivá ministerstva, která zodpovídají za rozdělování evropských peněz, mají vést seznam veřejných funkcionářů a firem, které vlastní nebo ovládají.

Požadují také, aby všechny resorty implementovaly metodické stanovisko, podle kterého mají věnovat při posuzování střetu zájmů zvláštní pozornost firmám vloženým do svěřenských fondů. To vydalo loni v prosinci ministerstvo pro místní rozvoj právě na požadavek Evropské komise.

U všech operačních programů má také Česko identifikovat všechny příjemce ze svěřenských fondů, kteří čerpali dotace po 1. září 2017. Tedy od doby, kdy v Česku platí zákon ke střetu zájmů. Jejich seznam pak mají úřady poslat do Bruselu.

Nakonec má ministerstvo financí - respektive auditní orgán, který v rámci něho funguje - podat Evropské komisi zprávu o tom, jestli se situace zlepšila. „Auditní orgán se žádá, aby potvrdil, že byla přijata vhodná opatření ke zlepšení řídicích a kontrolních systémů, pokud jde o ověřování střetu zájmů, a podal zprávu Komisi,“ stojí v dopise.

Havlíčkův resort

Výše popsaná opatření přitom požadovala Evropská komise po českých úřadech už dříve. Kritika v posledním dopise z poloviny července mířila hlavně na ministerstvo průmyslu a obchodu vedené Karlem Havlíčkem (za ANO). To rozděluje peníze z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost.

„Auditoři Komise poukazují na skutečnost, že tyto předložené postupy OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost jsou datovány 29. listopadu 2019, tj. před vydáním nového stanoviska. To znamená, že v rámci těchto postupů nebylo metodické stanovisko týkající se zamezení střetu zájmů implementováno,“ stálo už tehdy v dopise. Server iROZHLAS.cz to podrobně popsal ZDE. 

Podobně se vyjadřují i autoři tohoto dopisu s varováním. „Útvary Komise tudíž vyhodnotily aktualizované postupy ověřování střetu zájmů jako neuspokojivé a dospěly k závěru, že systém nebyl dostatečně posílen s cílem řešit nedostatek zjištěný v souvislosti se systémem a zabránit střetu zájmů”.

Redakce iROZHLAS.cz požádala ministerstvo průmyslu a obchodu o vyjádření k varovnému dopisu. Úřad ale prozatím na dotazy neodpověděl.

Stopka Agrofertu trvá

České úřady se závěry auditu ke střetu zájmů od začátku nesouhlasí. Šéfka ministerstva pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) od samého počátku avizovala, že Česká republika je připravená se proti nim bránit i soudně. Problémem pro české úřady ale je, že závěrečnou zprávu není možné u unijního soudního dvora napadnout.

Risk s dotací pro Fatru nevyšel. Brusel navíc kvůli střetu zájmů hrozí stopkou pro další platby

Číst článek

Nejvyšší čeští představitelé tak přišli s plánem, jak celou záležitost se střetem zájmů před soud dostat. Rozhodli se Bruselu předložit jednu žádost o proplacení dotace pro dceřinnou společnost Agrofertu, konkrétně firmu Fatra. Očekávali, že komise platbu zamítne, což bude poté možné žalovat. Plán si přitom předem vyjednali právě s generálním ředitelem Lemaitrem.

Komise peníze pro Fatru skutečně neposlala. U projektu ale takzvaně „pouze“ přerušila platební lhůtu. Jde přitom o rozhodnutí, které půjde před soudem napadnout jen velmi obtížně. Na variantu, že Brusel pouze takzvaně prodlouží platební lhůtu, upozorňoval v expertize, o které už dříve iROZHLAS.cz informoval, sám náměstek ministerstva zahraničí Martin Smolek, autor celého plánu na otestování střetu zájmů.

Nyní Lemaitre v dopise opět připomíná, že české úřady žádosti o proplacení projektů Agrofertu do Bruselu posílat nemají. „Odkazuje se na dopis (…), v němž certifikační orgán žádá, aby tak jako v minulosti a coby preventivní opatření nedeklaroval žádné výdaje komisi pro příjemce, jimiž jsou Agrofert nebo subjekty s ním spojené,“ píše se v dopise.

Sám Andrej Babiš dlouhodobě střet zájmů popírá. „Agrofert neovládám ani neřídím. Proto dlouhodobě a opakovaně tvrdím, že střet zájmů nemám a kvůli údajnému střetu zájmů nebude Česká republika vracet žádné peníze,“ reagoval pro iROZHLAS.cz v SMS na začátku prosince minulého roku.

Pochybení odmítá i holding Agrofert. „Trváme na tom, že v oblasti dotací postupujeme přesně podle zákona, příslušných pravidel a uzavřených smluv. Všechny dotační projekty byly schváleny českými úřady a také průběžně kontrolovány bez nálezu jakýchkoli zásadních závad,“ uvedl opakovaně na dotazy týkající se střetu zájmů mluvčí holdingu Karel Hanzelka.

Tereza Čemusová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít