Vojtěch: Jsem spokojený se zájmem mladých o očkování. Na covidpasy je Česko připravené

Jak ovlivní pandemie letní cestování. Budou se muset lidé vracející se z dovolené v zahraničí povinně testovat a co chce dělat ministerstvo zdravotnictví, aby přivedlo k očkování proti covidu ty, kdo se mu zatím vyhýbají? Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu byl ministr zdravotnictví za ANO Adam Vojtěch.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Adam Vojtěch na tiskové konferenci na Ministrestvu zdravotnictví.

Ministr zdravotnictví za ANO Adam Vojtěch | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Evropský parlament schválil takzvaný covidpas. O novele českého zákona v této souvislosti má jednat ve středu Poslanecká sněmovna. Proto rozhovor předtáčíme před 15. hodinou, kdy má jednání sněmovny začít. V tuto chvíli nevíme, jestli a k jakému výsledku sněmovna dospěla. Když necháme novelu stranou, je Česko jinak na využívání a používání covidpasu v tuto chvíli připravené?
Česko je naprosto připravené. Dokonce jsme jednou z prvních pěti zemí od 1. 6.

Pouze pět zemí Evropské unie mělo jasně certifikován systém, který splňuje parametry covidpasu. Takže v tomto směru Česko, myslím, odvedlo skvělou práci. A kolegům NAKIT(Národní agentura pro komunikační a informační technologie) a ÚZIS (Ústav zdravotnických informací a statistiky) je za to potřeba poděkovat. Ovšem to, co nás čeká, je otázka legislativní. Ale jinak technická otázka je vyřešená.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si Dvacet minut s Radiožurnálem s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem

Kdy bude k dispozici aplikace do chytrých telefonů, kam covidpas bude možné nahrát?
Na aplikaci se pracuje. Měla by být, řekněme, maximálně do čtrnácti dnů. Ono už dneska, pokud si člověk stáhne covidpas, tak ho má ve formátu pdf. To znamená, že může standardně dokument nosit s sebou i v mobilu. Aplikace bude možná trošku chytřejší, ale není to tak, že by si ho musel vytisknout. Může ho mít skutečně v pdfku v mobilním zařízení nebo v tabletu a podobně, a ten ukazovat.

Říkáte, že by ta aplikace měla být za čtrnáct dní. V jaké je to fázi? Stále se to programuje, testuje?
Programuje se to, pracují na tom kolegové z NAKIT. Tu úplně poslední informaci nemám, ale mělo by to být skutečně tak. Zejména, abychom byli připraveni na 1. 7., protože to je ten kýžený termín, kam směřujeme - kdy začne platit nařízení, které bylo dneska (ve středu) schváleno Evropským parlamentem. A na základě toho všech sedmadvacet států Evropské unie bude muset povinně tento covidpas uznávat.

Covidové pasy mají zelenou. Evropský parlament je jasnou většinou schválil, uznávat se mají od července

Číst článek

Jako ministr zdravotnictví, bojíte se letní turistické sezony? Že by do Česka mohla přivést mutace?
Určitě… Nechci říct „bojím se“, ale určitě mám respekt z mutací, protože to je skutečně něco, co nás může ohrozit úplně nejvíce.

Máme dobrou situaci. Pokud jde o proočkovanost, situace se stále zlepšuje. Zvyšuje se počet proočkovaných, máme i určitou promořenost. Takže v tomto směru to není nijak zásadní problém.

To, co nás může potrápit, je právě mutace, která bude třeba rezistentní vůči očkování, bude způsobovat těžší průběh u mladších ročníků. To jsou věci, které nás určitě ještě mohou potrápit. V tuto chvíli je to ale trochu věštění z křišťálové koule. Víme o nějakých mutacích, mohou být nějaké jiné. Koronavirus se mění stále.

Na druhé straně štěstí přeje připraveným. Máte už teď jasno, jak budou v létě nastavené podmínky pro návrat z dovolené? Kteří turisté a při návratu ze kterých zemí budou třeba povinně podstupovat testy?
Vlastně už teď to je připraveno, vlastně už aplikováno. Jsou země označeny, je to mapa na našich stránkách nebo stránkách ministerstva zahraničí.

Podle té barevné mapy…
Ano, přesně tak. To bude stejné. To znamená, že z nejrizikovějších zemí skutečně člověk bude muset být otestován metodou PCR před odletem. Při návratu musí absolvovat pětidenní karanténu, pak se ještě nechat protestovat PCR. Takže to jsou podmínky, pokud jde o nejrizikovější země, tak budou zachovány.

Pokud jde o země například Evropské unie, případně o země, kde dojde k nějakému vyjednání, například se to stalo u Srbska, tak tam budou uznávány covidpasy, respektive certifikáty, které jsou dnes uznávány v rámci Evropy nebo budou do budoucna.

Cestovatelská mapa Evropy: kde vás čeká karanténa, a kam vás naopak pustí po první dávce očkování?

Číst článek

Takže o nějakém zpřísnění - vzhledem k tomu, že počet lidí, kteří budou přijíždět do Česka, bude větší, a i počet Čechů, kteří se budou vracet, bude vyšší - neuvažujete.
Myslím si, že riziko je stále stejné a bude samozřejmě taktéž i v létě. Opatření, které jsou nastavena podle rizika zemí, si myslím, že jsou adekvátní. A pokud jde o země, které budou uznávat covidpas, nebo my z nich budeme uznávat covidpas, tak tam je třeba si uvědomit, že to není pouze o očkování, ale i o testování, případně prodělání nemoci. To znamená, člověk musí projít testem, aby měl certifikát.

Garance v tomto směru existuje. A znovu říkám: z těch nerizikovějších zemích, tam je nutná samoizolace, karanténa, poté protestování znovu, a to si myslím, že je dostatečné. Spíš je otázka, aby se to skutečně řádně dodržovalo, což jsme viděli teď v případě Tunisu a turistů, kde to bohužel se zdá, že to nebylo úplně optimální.

Právě na to se chci zeptat. Budete měnit i v souvislosti s touto kauzou podmínky? Třeba, že by ten test museli turisté podstoupit až po návratu v České republice?
Ono to tak vlastně je. Problém v Tunisku byl, že…

Tam ho podstoupili před odletem přímo v Tunisku a měli potvrzení.
Ano, ale oni ho poté ještě museli absolvovat po pětidenní karanténě u nás v České republice. Problém byl v tom, že testy měli absolvovat před nástupem do letadla, se zdá, že nebyl úplně správný.

Různé podmínky

Právě proto se ptám, jestli neuvažujete o tom, že by test nemusel být před nástupem do letadla, ale že zkrátka každý, kdo přiletí na letiště v České republice, by musel přímo na letišti podstoupit test.
To je něco, co se obávám, že z kapacitních důvodů by asi nebylo reálné. Znovu říkám: člověk, který cestuje z těchto rizikových zemí, tak musí mít test před nástupem do letadla. Myslím si, že to je legitimní, protože v letadle se případně může nakazit nebo nakazit celé letadlo. A pak po návratu do České republiky musí mít karanténu pětidenní, absolvovat opět PCR test. Pokud bychom měli všechny testovat na letišti, tady se obávám, že by to z kapacitních důvodů bylo problematické.

Když se vrátím ke covidpasu, to je samozřejmě nějaké technické řešení. Česko bude muset uznávat covidpasy. Na druhé straně na každém státu, včetně České republiky, bude, jak si nastaví parametry. To znamená, jestli bude stačit nějaký odstup od první dávky, nebo budou potřeba obě dávky očkování a tak dále. Je pozice České republiky směrem k dalším občanům jiných zemí v tuto chvíli jasná?
Ano. My v zásadě, a to říkáte zcela správně, akceptujeme to, jak země mají nastaveny svoje podmínky, kdy vydávají ony certifikáty. Někde je to skutečně po první dávce plus dvacet dva dní, někde až po druhé dávce. Takže to skutečně záleží na každé zemi. Ale pro nás je nutné, aby člověk měl garantováno od té země, že skutečně prošel testováním, očkováním, nebo prodělal nemoc a měl daný covidpas. A to je, řekněme, autenticita toho, že ten stát to skutečně ověřil.

Mezioborová skupina pro epidemické situace (MeSES) navrhuje, aby se v rámci covidpasu uznávaly pouze vakcíny schválené Světovou zdravotnickou organizací, což jsou třeba čínské vakcíny, ale není to ruská vakcína Sputnik V. Přitom Maďarsko a teď i Slovensko očkují Sputnikem V. Bude Česká republika uznávat i toto očkování?
V tuto chvíli tomu tak je.

A bude to tak i od 1. července?
Pravděpodobně v tomto směru se to nezmění.

‚Čekal jsem jen na Sputnik.‘ Slovensko začalo proti covidu-19 očkovat neschválenou ruskou vakcínou

Číst článek

Budete to projednávat ještě jednou?
Bylo to vyjednáno i bilaterálně. Můžeme o tom jednat, ovšem vzhledem k tomu, že je to už teď tak nastaveno, tak si nedokážu představit, že by se to měnilo 1. 7, protože lidé jsou už takto uznáváni.

Jako ministr zdravotnictví budete doporučovat lidem, aby jezdili na dovolenou do zahraničí, aby naopak zůstali tady, nebo se k tomu vůbec nebudete vyjadřovat a žádná výzva nepřijde?
Já bych samozřejmě primárně preferoval, aby lidé zůstávali doma na dovolené. Samozřejmě chápu, že to není něco, co by každý preferoval. Právě proto chceme cestování Evropou ulehčit. Bylo by to asi ideální, pokud by zůstávali spíše doma, ale je to samozřejmě na každém. Hlavně je důležité, aby lidé byli stále zodpovědní, aby vnímali, že riziko nákazy stále existuje. A zejména v zahraničí v rizikových zemích je třeba sledovat aktuální epidemickou situaci, a pokud je tam skutečně nějak zhoršena, nebo je tam výskyt mutace, což informace jsou dneska poskytovány, tak skutečně dávat si velký pozor na nějaké větší kolektivy, hospody, kluby a tak dále.

Testování v létě

Od konce června skončí plošné testování zaměstnanců. Logicky s prázdninami skončí také plošné testování ve školách. Tím se pravidelně přestanou testovat miliony lidí v České republice. Počítáte s tím, že zároveň uvolníte pravidla pro návštěvy restaurací hotelů nebo kulturních akcí nebo tam i o prázdninách bude podmínkou očkování, prodělaná nemoc nebo test.
Ano, tak to plánujeme. Povinnost testování ve firmách sice nebude, ale jsme domluveni, že to bude na dobrovolné bázi. Nyní zvažujeme, že bychom to udělali třeba podle výskytu nemoci v jednotlivých krajích. Teď to řešíme s rouškami. Jsou to tři kraje zasaženy. Dnes se ta situace stále zlepšuje. To se uvidí, jestli budou nějaké zásadní rozdíly mezi kraji, že by skutečně nějaký kraj výrazně převyšoval v rámci incidence třeba Českou republiku, tak bychom mohli udělat takovéto lokální opatření…

Plošné lokální opatření by bylo, že by se tam testovalo povinně?
Například. Pokud by skutečně situace k tomu byla taková, že by to bylo potřeba.

Když se na to podívám prakticky, pokud o prázdninách bude chtít jet rodina na sobotní výlet a bude chtít jít na oběd do restaurace, znamená to, že si musí před víkendem každý člen rodiny, pokud není očkovaný, udělat test?
Ano, ale test je platný určité období. U PCR testu je to sedm dní. PCR testy budou standardně, počítáme, dva hrazeny. U antigenní testů je to 72 hodiny plus jsme snížili úhradu za antigenní testy na 201 korun. Je to něco, co si myslím, že by neměl být nějak zásadní problém.

Pardon, ale pokud pojedu třeba na týdenní dovolenou v rámci České republiky, tak jsou to minimálně dva testy. Protože to je na osm dní.
Ano, ale tyto dva testy budou hrazeny.

Budou hrazeny, ale znamená to, že se někam musím objednat, někam přijít. Tahle povinnost celé prázdniny bude?
To bychom zatím skutečně chtěli zachovat, Zejména právě kvůli tomu, abychom byli schopni sekvenovat nějaké podezřelé vzorky PCR metodou. Takže v tuto chvíli to opatření bude takto nastaveno.

Můžete garantovat, že na to budou dostatečné kapacity? Pokud se už nebude testovat ve firmách ani ve školách?
Myslím si, že ano. Je to věc, kterou řešíme. Ale myslím si, že kapacity jsou taktéž dostatečné. Lidé se testují. Nemyslím si, že mají problém najít, pokud chtějí antigenní nebo PCR test, místo testování. Já věřím tomu, že …

Teď ale právě běží testování ve firmách. To znamená, že možná ta poptávka není tak velká. Uvažujete, že byste umožnili o prázdninách samotesty? Že rodina by se mohla otestovat sama doma a podepsat čestné prohlášení?
Budeme o tom jednat. Ale tam je to skutečně o velké důvěře, jestli skutečně lidé budou toto dodržovat. Já…

Takže vy jste spíš proti tomu?
Já k tomu jsem zatím trošku rezervovaný. Ale na druhou stranu je to něco, co budeme zvažovat. Možná i v komunikaci se skupinou MeSES. Ale pro mě je důležité, že lidé budou čím dál více očkováni. To znamená potřeba se testovat se bude logicky snižovat. Pokud máme dneska přes šest milionu podaných dávek, tak tito lidé se v zásadě nepotřebují ani testovat. A bude to tak i do budoucna, jak se budou počty navyšovat. Nemůžeme vycházet ze současné situace, že testovací kapacita bude tak potřeba, protože lidí, kteří budou potřebovat test, bude ubývat.

Dodržování opatření?

Když sledujete současnou situaci, kdy jsou povinné testy do restaurací, do kadeřnictví a tak dále, máte pocit, že se to opravdu dodržuje?
Nemůžu dát ruku do ohně, že se to všude dodržuje. Je to vždy o nějaké bazální odpovědnosti každého. Vše se dá nějak obcházet, zneužívat, falšovat potvrzení. Ale je to také samozřejmě o důvěře vůči lidem. Já stále věřím, že ta základní odpovědnost existuje a že pokud mají symptomy, tak nechodí tam, kde je více lidí. I do budoucna by bylo dobře, kdybychom to zachovali.

Takže vy opravdu věříte, že když se podíváte po Praze na nejrůznější zahrádky u restaurací, že všichni, kdo tam jsou, opravdu mají maximálně tři dny starý test? Není to celé jenom hra, že platí nějaká pravidla, ale ve skutečnosti vlastně všichni tolerují, že ta pravidla neplatí?
Jak říkám, nedal bych za to ruku do ohně a rozhodně to není stoprocentní dodržování. To si asi nebudeme nalhávat. Ostatně, když byly kontroly hygieniků, tak seznaly, že asi v deseti procentech kontrolovaných bylo něco z tohoto porušeno. Takže nikdy asi nedosáhneme stoprocentního dodržování. Ale na druhou stranu myslím si, že všichni vnímali, čím jsme si prošli v posledním roce a co ta nemoc způsobí. Data ukazují, že se situace zlepšuje. Zatím se nezdá, že i kdyby to lidé nedodržovali, takže by to vedlo k nějakému zhoršení. Ale to se může skutečně velmi rychle změnit. Vidíme, že ta nemoc může během několika týdnů růst. A to je něco, co budeme dál sledovat. A proto bych prosil všechny, zkrátka, pokud to jenom trochu jde, aby ta opatření dodržovali a nesnažili se je nějak obcházet.

Uvažujete o posílení kontrol?
Tak samozřejmě kontroly mají nějaké kapacity a asi není reálné, abychom kontrolovali každou hospodu, každý podnik. Ale kontroly probíhají. Paní hlavní hygienička na to dala všechny lidi, kteří jsou schopni to kontrolovat, i policie spolupracuje. Takže kontroly takhle, jak probíhají, jsou na maximum možného. Uvidíme, jak se ta situace bude nadále vyvíjet. Teď asi to bude otázka přípravy na období po prázdninách, po létě. To si myslím, že bude asi největší výzva.

Ještě jedna otázka k prázdninám. Debatu vyvolala povinnost testovat děti na táborech každý týden. Je to podle vás opravdu nutné, odstoupíte od toho?
V tuto chvíli od toho nehodláme ustoupit. Chápu, že pro nikoho není komfortní se testovat. Na druhou stranu jsou to velké kolektivy dětí a nemůžeme zaručit, že nechodí někde do města, že tam nejsou nějaké kontakty. A v tomto směru přetestování jednou za týden je z našeho pohledu legitimní a není to jenom, jak bylo v médiích, metodou PCR, není to tak. Mohou si tam děti provést, stejně, jako to dělají třeba ve škole, i samotest na místě.

To znamená, že i skautský tábor, který bude někde na pasece v lese ve stanech, tak musí po týdnu se otestovat?
Víte, opatření, jak se píšou, se píšou co možná nejobecněji. A my nejsme schopni rozlišit, co je skautský tábor, junák nebo jiný tábor.

Spíš jde o charakter…
Já tomu rozumím, ale nastavit to právně je velmi komplikované. Takže my to máme skutečně jako zotavovací akce, volnočasové aktivity a v tomto směru to nejsme schopni takto detailně takzvaně rozvetlovat. Skutečně chceme, aby to přetestování jednou za týden proběhlo. Já si myslím, že to není něco, co by bylo až zas tak nereálné. Ve školách to takto funguje. Testy dneska, samotesty, jsou za nižší desítky korun, takže v tomto směru si myslím, že by to nemělo být nějak zásadně limitující.

(Ve středu večer ministr Vojtěch napsal, že testování jednou za sedm dnů nebude nutné u dětí, které budou před akcí otestovány metodou PCR.)

Vnímám debatu o testování v průběhu letních dětských táborů. Řešil jsem to dnes s hlavní hygieničkou a domluvili jsme se na mírném uvolnění. Pokud bude dítě před akcí otestováno metodou PCR, nebude se muset po 7 dnech přetestovat. U antigenních testů přetestování zachováme.

19:27 – 09. 06. 2021

4 117

Změny na ministerstvu

V pondělí jste sjednotili pravidla pro uznávání testů v restauracích, na kulturních akcích nebo v provozovnách služeb. Vlastně jste všude zavedli ten nejmírnější model, že stačí čestné prohlášení o tom, že jsem absolvoval test v práci nebo ve škole. To kritizovali někteří odborníci, včetně třeba pana (epidemiologa Rastislava) Maďara, o kterém se tvrdí, že by měl být vaším poradcem. S kým jste to konzultovali? Kdo vlastně je ten, na kterého u opatření nejvíc dáte?
Tento případ byl dán tím, že rozdíly byly skutečně velmi výrazné v rámci jednotlivých segmentů. A jedna věc je, co je z hlediska epidemického ten ideál, a druhá věc je, řečeno slovy, praktické, a také vlastně legální. Víme, jak soudy dneska přistupují k opatřením, kdy říkají, kde jsou nějaké rozdíly, není to úplně vysvětlitelné, a tak tato opatření ruší …

Čili vy chcete říct, že jste nemohli rozhodnout jinak?
Já si myslím, že bylo jedinou variantou sjednocení pravidel. Tak, aby lidé, kteří provozují nějaké služby, kde jsou vyžadovány pouze laboratorní testy a třeba v hospodách jsou čestná prohlášení nebo samotesty z firem, tak si myslím, že hrozba toho, že by pak zas někdo podal žalobu na ministerstvo, to by neuspělo, protože by soud řekl, proč jsou rozdíly takové to, by existovala. Proto já jsem rozhodl, pokud už někde máme nějaké jiné možnosti prokázání se, tak to sjednotit napříč všemi segmenty.

Ministr Vojtěch rozpustil Radu pro řízení epidemie onemocnění covid-19. ‚Chci zjednodušit systém,‘ tvrdí

Číst článek

Bude se po vašem nástupu do funkce měnit nějak složení odborných týmů ministerstva zdravotnictví?
V tuto chvíli nějaké zásadní změny nechytám. Máte pravdu, že jsem oslovil pana docenta Maďara, jestli by mi znovu nechtěl pomáhat, spíš na nějaké externí bázi. Takže spíše nějaké konkrétní osoby, ale že bych dělal nějaké úplně razantní změny to v tuto chvíli nepředpokládám.

Říkáte konkrétní osoby v množném čísle. Kromě docenta Maďara, kdo ještě?
Bavil jsem se třeba s panem doktorem Smejkalem, se kterým se známe z doby před covidem, a vede teď skupinu MeSES. Ale to není tak, že by se MeSES vracel na ministerstvo, ale myslím si, že není úplně špatné s nimi věci konzultovat a vyžádat si od nich stanoviska. Takže v tomto směru komunikace bude probíhat.

Zájem o očkování

Mimochodem, právě šéf MeSEu Petr Smejkal před týdnem v našem vysílání vyzýval ke zkrácení intervalu mezi první a druhou dávkou u vakcíny Pfizer/BioNTech. Vy jste to zatím neudali. Proč v tomto nedáte na odborníky?
My jsme to teď udělali u vakcíny Moderna, to teď vláda schválila. U vakcíny Pfizer, není to tak, že bychom nedali na odborníky, ale opět je otázka praktické proveditelnosti. V tuto chvíli to není možné, protože není takový objem vakcín, abychom to byli schopni zorganizovat. Ale předpokládáme…

Máte propočítáno, od kdy to možné bude?
Předpokládáme, že by k tomu mělo dojít. A teď nechci říct konkrétní termín.

Aspoň řádově.
Myslím si, že to je reálné v nějaké době léta, kdy skutečně nastane, že bychom mohli dobu zkrátit, protože budeme mít více vakcín, kterými bychom zkrácení pokryli.

Chápu, že nechcete říct konkrétní termín, ale na druhé straně léto, to jsou tři měsíce. Tak spíše na začátku?
Budeme se snažit, aby to bylo co nejdříve. Ale skutečně to je otázka dodávek vakcín tak, aby jich bylo takové množství, aby to zkrácení, které samozřejmě pak povede k většímu počtu lidí, kteří půjdou na druhou dávku, jsme byli schopni pokrýt. A nedošlo k tomu, aby lidé, kteří čekají na první dávku budou čekat několik týdnů.

Když jsme u očkování, řada lidí se očkování stále brání. Jste spokojen třeba u mladých lidí, kteří se mohou registrovat od minulého týdne, jaký je mezi nimi zájem?
Zatím spokojen jsem. Protože byť se stále hovořilo o tom, že mladí lidé nemají zájem se nechat očkovat, tak na datech to úplně vidět není. Dokonce jsem se ptal kolegů, kteří ten systém nastavují, jestli ta dynamika nárůst zájmu je od otevření nějaká nižší než u jiných věkových kategorií, a naopak mi řekli, že je vyšší. Dneska máme, čísla se pořád mění, ale kolem 500-600 tisíc lidí v této věkové skupině, kteří už se registrovali, což si myslím, že není vůbec špatné. Z mého pohledu se v tuto chvíli nepotvrzuje, že by u mladší generace byl nějaký zásadní nezájem se nechat očkovat.

Naočkována není zatím ani řada seniorů. Skupina MeSES v této souvislosti doporučuje, abyste se na to jako ministerstvo zaměřili. Třeba umožnili očkování starších lidí bez registrace, abyste rozesílali individuální pozvánky k očkování nebo zavedli mobilní týmy. Počítáte s těmito věcmi?
Určitě. Myslím si, že v tomto směru je to hlavně na prakticích a lékařích. Mám s nimi zítra jednání. Myslím si, že role praktických lékařů je v tomhle směru naprosto klíčová, protože to jsou ti lékaři prvního kontaktu, kteří znají své pacienty, jsou schopni je oslovit, říct: „Pojďte se očkovat.“ Přece jenom, když to řekne politik, nebo zkrátka někdo na naší úrovni, tak to podle mého názoru nemá takovou váhu, jako když to řekne ošetřující lékař toho pacienta.

Takže vy budete chtít po praktických lékařích, aby aktivně oslovovali své pacienty?
Ano, takto bych je chtěl požádat, aby skutečně k tomu přistoupili, oslovili je, snažili se je obvolat. Samozřejmě ne všichni o to mají zájem. Je mi jasné, že stoprocentní proočkovanosti asi těžko dosáhneme. Byť si myslím, že ta data máme, že proočkovanost u nejstarší generace se pohybuje dneska až k osmdesáti procentům, což je velmi slušné.

Počítáte v rámci toho také s tím, že byste v dohledné době dali lékařům k dispozici vakcínu Pfizer/BioNTech?
Nemyslím si, že to bude otázka do konce léta. Do konce léta máme naplánováno, že tato vakcína bude primárně určena pro velkokapacitní centra, kde jsou lidé rozočkování a dává smysl, aby tam byli také doočkování druhou dávkou. Ale co velmi pravděpodobně nastane, když budeme potřebovat přeočkovat naočkované, což nevíme přesně, kdy to bude. Ale pravděpodobně ano. Tak to by měla být primárně role praktických lékařů, byť budou existovat malá očkovací místa, třeba při nemocnicích. Ale velkokapacitní centra předpokládáme, že budou fungovat, předpokládáme, do poloviny, září.

Pak to bude skutečně na tom, aby se zapojili hlavně praktičtí lékaři, kteří k tomu musí mít odpovídající vakcínu, například od firmy Pfizer. Je pravdou, že to je vakcína, na kterou i Evropská komise dnes nejvíce spoléhá. My tam máme také zasmluvněny nějaké dodávky. V tuto chvíli naše dodávky, respektive objednávky, jak jsou nastavené, nám garantují, že jsme schopni přeočkovat veškerou populaci, zejména vakcínou od firmy Pfizer.

Bulovka stále čeká na 90 milionů za polní špitál. Finance je nechtějí proplatit, Vojtěch hledá řešení

Číst článek

Na závěr ještě jedna věc. Pražská Fakultní nemocnice Bulovka stále čeká na proplacení 90 milionů korun, které musel zaplatit za polní a nakonec nevyužitou nemocnic na výstavišti v Praze v Letňanech. Můžete garantovat, že ty peníze nemocnice dostane?
Je to problém, který jsem zdědil. Teď jsem se mu začal věnovat. Budu chtít o tom vědět veškeré podrobnosti, dokumenty, jak to probíhalo, co bylo přislíbeno, nebylo, kdo to přikázal Bulovce. Takže v tuto chvíli se s tím musím seznámit. Myslím si, že pokud tady byl jasný pokyn pro Bulovku, aby toto zajistila, tak si myslím, že musíme najít nějaké řešení, aby to bylo uhrazeno.

Nebo možná nějaký mix zdrojů z ministerstva, z Bulovky, z ministerstva financí. Budeme o tom jednat. V tuto chvíli vám k tomu nemohu nic víc říci, protože se s tím seznamuji. Ale je pravdou, že to chci vyřešit, protože Bulovka je nemocnice, která obecně v minulosti neměla dobré hospodaření, byť se ta situace vyvinula v čase, ale určitě 90 milionů je vysoká částka a chci, abychom to vyřešili ku spokojenosti veškerých subjektů, které se participují.

Dal jste si nějaký termín, do kdy to chcete vyřešit?
Myslím si, že to musíme vyřešit v řádu týdnů, maximálně.

Tomáš Pancíř, ban Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme