Spuštění největšího tendru v novodobé historii České republiky – toho na stavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany – je otázkou několika týdnů, maximálně měsíců. V rozhovoru pro Radiožurnál to řekl ministr průmyslu a obchodu za hnutí ANO Karel Havlíček. Stále ale není jasno v otázkách financování či bezpečnosti. A podle Havlíčka už možná bude stačit jen souhlas jeho resortu bez dalšího schvalování vládou.

Praha 10:43 19. února 2021 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Kdy dá vláda pokyn společnosti ČEZ a spustí se dlouho připravovaný tendr na stavbu nového bloku Dukovan?
Až bude tendr připraven, až bude hotová zadávací dokumentace. Myslím si, že během několika týdnů budeme ve finále. Nejsme pod časovým tlakem, ale samozřejmě to chceme stihnout v rámci tohoto volebního období. To říkám otevřeně.

Co konkrétně je ještě potřeba na přípravě dokončit?
Změnily se trochu parametry financování. Řekli jsme, že jsme připraveni poskytnout ČEZu půjčku až sto procent (původně vláda plánovala, že společnosti ČEZ půjčí 70 procent celkové sumy – pozn. red.). Některé věci se proto upřesňují, jsme důslednější v některých ohledech a požadavcích státu. Protože je jasné, že to riziko státu by při stoprocentní půjčce bylo jiné.

Bude výslednou podobu tendru před jeho vyhlášením schvalovat vláda?
Ještě nevíme, jestli to půjde přes vládu nebo jen přes ministerstvo průmyslu. Je třeba si uvědomit, že pokud by to šlo na vládu, musí se to projednávat v režimu tajné. A nedovedu si představit, jak bychom to dnes schvalovali v režimu tajné. Protože vláda dnes jedná jenom online.

Jde o zásadní projekt. Neměla by se kvůli tomu vláda sejít fyzicky, byť je to za současné situace komplikovanější?
Vláda už se sešla a loni na jaře schválila všechny parametry tendru. Ted to schválí buď ministerstvo průmyslu a obchodu, nebo celá vláda. To se uvidí podle toho, jestli zadávací dokumentace bude mimo ten režim, který už vláda schválila. A znovu opakuji. Musí to být v režimu tajné.

Zásadní rozhodnutí ale bude, kteří potenciální dodavatelé se budou moct tendru zúčastnit. Neměla by to schválit celá vláda?
To uvidíme. Podle toho, jak to bude napsané. A pokud to bude jinak, než to vláda napsala, tak pak se vláda sejde.

Otázka bezpečnosti

Jaký je tedy aktuální plán? Kteří dodavatelé budou do tendru přizváni a v jaké formě?
To zatím nevíme, je to otázkou dalších diskusí. I otázkou toho, co nám předloží ČEZ. My to následně odsouhlasíme, nebo ne.

Bezpečnostní rovinu přece neposuzuje ČEZ, ale vláda.
To ano. Ale ČEZ má nějaké varianty, předloží nám nějaký scénář ze svého pohledu, a my s tím buď budeme souhlasit, nebo nebudeme.

A ke které variantě se aktuálně kloníte vy? Připomenu, že původně bylo pět zájemců. Vy jste na konci ledna uvedl, že čínskou firmu pravděpodobně stát do tendru nepřizve. Největší otázka teď tedy je, jestli ruský Rosatom bude moct soutěžit o post hlavního dodavatele nebo jestli se bude moct zapojit v rámci konsorcia pod vedením jiné firmy. Třetí možností je úplné vyloučení Ruska.
Nevíme. Uvidíme, jaká bude v té době konstelace. Uvidíme, do jaké míry budou mít ty společnosti fakticky zájem nebo nezájem se tendru účastnit. Zatím to bylo o indikativních nabídkách.

Jde přece o to, koho stát do tendru přizve.
Ano, samozřejmě, ale budou předem nějaké indicie, jestli by do toho ti dodavatelé šli, nebo ne. Protože pokud třeba někoho dopředu postavíme do situace, že by nebyl dobrý dodavatel nebo by byl jen subdodavatelem, tak vám třeba řekne, že do tendru vůbec nepůjde. ČEZ zpracovává svoji verzi, která by podle něj byla ideální, aby se to postavilo za optimálních cen. A my se na to pak podíváme a posoudíme varianty, jestli to odpovídá, nebo neodpovídá bezpečnostním požadavkům.

Po jednání se zástupci všech sněmovních stran na konci ledna jste uvedl, že do tendru nejspíš nebude připuštěna Čína, ale Rusko ano. Trváte na tom, že Rusko ano?
Já jsem neřekl, že Rusko bude připuštěno. Já jsem řekl, že z technologických a bezpečnostních důvodů je Čína nepravděpodobným hráčem, který by byl osloven.

Drábová o dostavbě Dukovan: Je velmi záhodno pracovat s informacemi od zpravodajských služeb

Číst článek

Jaký je z bezpečnostního hlediska rozdíl mezi nedemokratickou Čínou a nedemokratickým Ruskem, které v oficiálních dokumentech označuje Severoatlantickou alianci, a tedy potažmo i Českou republiku, za svého nepřítele?
Určitý rozdíl tam je. To mimo jiné říkají i zprávy bezpečnostních složek.

Vláda už loni na jaře označila za rizikové uchazeče Rusko a Čínu. A bezpečnostní skupina státu včetně tajných služeb před jejich účastí v tendru důrazně varovala.
Ano, ale to klíčové jsou zprávy bezpečnostních služeb, které jsou v režimu tajné. Tyto zprávy posuzují potenciální rizika u vícero hráčů, včetně těch, které jste jmenovala. A u každého z nich se to popisuje trochu jinak. Víc k tomu říct nemohu. My se těmi dokumenty budeme řídit.

Oficiální dokumenty schválené vládou, například Obranná strategie ČR nebo Audit národní bezpečnosti, identifikují Rusko jako rizikovou zemi pro Česko.
Tak za prvé, my neříkáme, že Rusko bude stavět elektrárnu. A druhá věc, pokud to máme takto krásně srovnané, tak proč se tady buduje Nord Stream? Proč je celé Německo závislé na ruském plynu? Německo je přece taky člen NATO.

Teď se bavíme o České republice.
Bavíme se o tom, kdo je členem NATO, kdo je v Evropské unii. My neříkáme, že Rusové budou stavět tu elektrárnu. My jsme ani neřekli, jestli budou přizváni.

Mnohokrát jste zopakoval, že nechcete nikoho vylučovat.
Ale to neznamená, že bude stavět. Buď budeme šikovní a postavíme to dobře, levně a s dodržením všech bezpečnostních parametrů. Anebo nebudeme šikovní, bude to drahé a pak se to vůbec nepostaví. A uvědomme si, že kdybychom nestavěli Dukovany, o to víc budeme závislejší na plynu. Dneska to nevykouzlíme jinak, než že to bude plyn ruský. Dívejme se na to v kontextu. Dívejme se na to realisticky.

Já jsem vždy říkal, že chci maximálně kompetitivní soutěž, díky které docílíme maximálně výhodné ceny. A uvědomme si to, že tady nemůžeme dopředu hrát jen ve smyslu bezpečnosti. Musíme se na to dívat taky z ekonomického úhlu a šikovně nastavit ten tendr tak, abychom docílili toho i toho. Je to samozřejmě tanec na tenkém ledě a nechtějme to dneska vychýlit příliš doleva nebo příliš doprava. Protože když to uděláme, budeme sice už od počátku bezpečnostně přesně tam, kde si představujeme, ale nikdy to nemusíme postavit, protože cena bude příliš vysoká. A nikdo neříká, že bude stavět Rusko.

Porušení spravedlivé obchodní soutěže, reaguje Čína na vyloučení z tendru na dostavbu Dukovan

Číst článek

Takže plán je Rusko přizvat, využít ho ke stlačení ceny a následně vyhovět bezpečnostním požadavkům, které už jsou dnes jasně dané, a vyloučit ho?
Každý, koho do tendru přizveme, tam bude i proto, abychom stlačili tu cenu dolů. Proto se dělá výběrové řízení. Pokud bychom chtěli jít cestou takzvaně superbezpečnosti, tak proč jsme ze začátku nešli cestou mezivládní dohody? My jsme se před rokem a půl, když jsem přebíral resort, shodli na vládním výboru pro jádro na tom, že půjdeme cestou výběrového řízení, na základě kterého stlačíme cenu dolů. Celý výbor pro jádro byl pro, nikdo proti tomuto schématu nic nenamítal. Tak se mi dnes nedivte, že chci, abychom získali maximálně výhodnou cenu. Protože jiná než výhodná cena může znamenat riziko, že se to vůbec nepostaví.

Výběrové řízení se třemi adepty je přece stále výběrové řízení, ve kterém mezi sebou uchazeči soutěží.
To říkáte vy. Ale já říkám, že u dvou uchazečů víme, že zatím nemají reaktor o výkonu 1200 MW, byť tvrdí, že ho zvládnou vyrobit. (Zadávací dokumentace na tendr počítá s reaktorem o maximálním výkonu 1200 MW – pozn. red.) Můžeme se tak dostat do situace, že nám zbydou třeba jen dva uchazeči. A víme, že Korea s USA hrají ve vzájemné shodě a dohodě. Takže můžeme mít nakonec situaci, že budeme vybírat z jednoho, anebo v lepším případě ze dvou. Není lepší z vícero?

Je ale seriózní přístup přizvat Rusko do tendru a následně ho po podání nabídek vyloučit z bezpečnostních důvodů, které dobře známe už dnes?
To přece nemůžete myslet vážně. My jsme sebevědomá země, která si určí parametry ekonomické, energetické a bezpečnostní, a nebudeme stát před nikým s čepicí v ruce a říkat: „Kdybychom vás náhodou někdy vyřadili, tak se na nás prosím vás nezlobte.“ Všichni hráči velmi dobře vědí, že do toho tendru jdou s určitým rizikem. A Rusko to ví dvojnásob.

Hledání politické shody

Nemůže pak Česko čelit mezinárodním žalobám?
My si můžeme vybrat, koho chceme na základě ekonomických, energetických i bezpečnostních parametrů. Od toho děláme zadávací dokumentaci a od toho to tam je jasně dáno.

Je ohledně počtu přizvaných dodavatelů dnes shoda na vládě?
My to teď neřešíme. My jsme udělali loni na jaře určitý závěr a přesně v těchto notách já dnes jedu.

Platí, že se prodlouží lhůta na podání nabídek ze 7 na 12 měsíců? O tom jste mluvili po lednovém jednání s předsedy sněmovních stran.
S tím musí přijít ČEZ. Pokud předloží návrh lhůty na 12 měsíců, tak to je věc, do které já nějakým způsobem zasahovat nebudu. To je technická záležitost.

Spor o stavbu Dukovan pokračuje. Vládní strany věří, že tajné služby změní názor na účast Ruska a Číny

Číst článek

Plánujete nějaké další jednání se zástupci opozice? V lednu jste shodu nenašli. Většina opozičních stran trvá na tom, aby se Rusko tendru neúčastnilo.
Bude určitě jednat výbor pro jádro. Myslím si, že je lepší pokračovat na úrovni tohoto výboru. Já bych ale chtěl zdůraznit, že daleko důležitější než tendr je smlouva o výkupu elektrické energie. Pokud ta se napíše špatně, tak to bude velký problém do budoucna. Tendr se může v budoucnu moderovat, možné je někoho vyřadit za půl roku, za rok, za dva roky. Každá vláda si s tím může dělat, co bude chtít.

„Půjčka není pro stát problém“

Už jste si se společností ČEZ vyjasnili způsob financování, tedy jestli si ČEZ bude část ceny financovat ze svého, nebo zda si vezme stoprocentní půjčku do státu?
My to chceme nastavit tak, že tam bude možnost až stoprocentní půjčky, protože cena peněz sehrává naprosto zásadní roli. ČEZ není vlastněn jen státem, jeho forma zhodnocení peněz je zatím vyšší než taková, za kterou by peníze půjčil stát. Pro stát není problém dát tam až sto procent. Protože tu hotovost má, dokáže si ji obstarat a stát na tom neprodělá.

Proměnná v tom je teď jedna a ta je dána tím, co nám povolí Evropská komise v rámci úrokové sazby. Jedna věc je, že si umíme představit, že bychom půjčili ČEZu třeba za dvouprocentní úrok. Evropská komise ale může říct, že chce vyšší úrok. My to potom budeme porovnávat s těmi penězi, které tam bude zhodnocovat akcionář, to znamená společnost ČEZ.

Jaký model financování se vám jeví jako nejschůdnější?
Já se spíš kloním k tomu, aby tam stát půjčil větší balík peněz, tedy až sto procent. Může to být samozřejmě 90 nebo 95 procent. To není teď fixně dané.

Máte už tuto půjčku vyjednanou s ministerstvem financí? Jak by se promítla do budoucích státních rozpočtů? (Aktuální cena tendru se odhaduje na 160 miliard korun – pozn. red.)
Pokud půjčujete v letech 2029 až 2036 tuto částku, tak to je věc, která je „hratelná“. S ministerstvem financí o tom samozřejmě jednáme. Uvědomme si, že teď nemáme ani rozpočet na rok 2021. Tak se nestresujme tím, jestli v roce 2030 bude započtena půjčka společnosti ČEZ, notabene velmi stabilní společnosti, která je ze 70 procent pod kontrolou státu.

V jaké fázi je teď notifikační řízení u Evropské komise?
Je to ve fázi průběžného jednání s Evropskou komisí, řekl bych, že jsme tak v první třetině jednání.

Druhý muž ČEZ: Odklad tendru na Dukovany by znamenal ztrátu našich nejlepších lidí

Číst článek

Změnily by se při stoprocentní půjče od státu podmínky pro ČEZ? Vznikly by této společnosti nové povinnosti?
Pochopitelně ano. Budeme chtít silné garance. O tom teď jednáme. Ale pro nás je stále rozhodující ta výkupní cena, na tom je vše postaveno. O co tam půjčíme více peněz za výhodnější úrok, tak o to levnější výkupní cenu budeme chtít. Celá logika našeho snažení je zajistit pro příští generace levnou elektřinu.

Když jsme u té výkupní ceny, podpoříte její zastropování přímo v zákoně, jak navrhují Piráti?
My to můžeme zafixovat daleko lépe kalkulačním vzorcem (ve smlouvě mezi státem a ČEZ o výkupu energie – pozn. red.). Proč bychom tam dneska fixovali cenu 60 nebo 65 eur za megawatthodinu, když ve finále ta cena může být nižší? Z psychologického hlediska jakmile jednou nastavíte nějakou nejvyšší možnou cenu, tak se bude každý snažit dostat právě k této ceně. Buďme chytřejší, zafixujme to těmi nástroji, které máme. Říkat v roce 2020, jaká bude v roce 2036 nejvyšší možná cena, aniž bychom tušili, jaká v té době bude cena na trhu, nedává logiku. To se nám všichni vysmějí.

Co se vlastně změnilo, že se stát rozhodl půjčit ČEZu až 100 procent ceny nového bloku? Příprava tendru běží už nějakou dobu, měl se vyhlašovat už v prosinci. A najednou na začátku ledna přišla tato změna…
Snažíme se tlačit cenu dolů, to je jednoduché. Samozřejmě těch 100 procent není úplně triviální změna. To znamená, že stát nese větší riziko. A my jsme si museli vyhodnotit, jestli nám stojí za to jít bojovat o lepší výkupní cenu elektřiny i za situace, že stát do toho dá víc zdrojů a ponese větší riziko.

Mým úkolem jako ministra průmyslu je vytvořit takové podmínky, abychom to postavili, abychom tady měli dobrou cenu energie, aby byla šance ji dobře vykupovat. A nastavit podmínky pro všechny další vlády, aby to fungovalo. Jestli se nějaká vláda v budoucnosti rozhodne z ideologických nebo jiných důvodů tendr zrušit, tak v pořádku. Nechť se tak rozhodne. Ale mým úkolem je připravit podmínky tak, aby se cena minimalizovala.

Uvažuje se i o variantě, že stát celý projekt převezme od ČEZu a stane se sám investorem?
To je varianta, kterou prosazují Piráti. A osobně s tím mám problém, protože si myslím, že stát není dobrý investor. Stát by měl nechat odborné věci a investiční aktivity na profesionálech, kteří jsou na to vybavení. A ČEZ na to vybavený je.

Stát by mohl od ČEZu odkoupit dceřinou společnost EDU II, ve které už dnes pracuje řada odborníků.
Ano, ale ČEZ tam dnes vykonává klíčové spoluvlastnické aktivity. ČEZ je vybavená společnost, která má Dukovany, Temelín. Proč by najednou měl toto vlastnit stát, to nedává logiku. Vyloučit nemůžete nikdy nic, do budoucna to může někdo udělat. Dneska to plánujeme tak, aby tím investorem byl ČEZ.

V pátek bude sněmovna znovu jednat o zákonu o přechodu k nízkouhlíkové energetice, takzvaném lex Dukovany. Můžete tendr spustit i bez schválení této normy?
Určitě, to se na to neváže.

Zdeňka Trachtová, Jana Magdoňová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít