Opisování, opilecká jízda i osvobozený prokurátor. ‚Působil lehkomyslně,‘ popisuje soudce Sováka exkolegyně
Působil jako slušný člověk, byl vždy vysmátý, někdy až lehkomyslný. Alespoň tak soudce Zdeňka Sováka, který je ústřední postavou korupční kauzy kolem manipulace soudních verdiktů, popisuje jeho okolí. I přes škraloupy z minulosti měl navíc podle sesbíraných výpovědí v justici autoritu, byť ne stoprocentní. „Choval se někdy jako malé dítě,“ říká k Sovákovi bývalá šéfka Nejvyššího soudu Eliška Wagnerová.
Když si v sobotu 5. prosince detektivové z protimafiánské centrály přišli kvůli korupci pro sedmdesátiletého Zdeňka Sováka, byl to šok. A to nejen pro samotného soudce, který se za sebou - alespoň podle policejní verze - snažil pečlivě zametat stopy, ale především pro vedení Vrchního soudu v Praze, kde posledních patnáct let působil. Pro něj to je přitom po soudci Ivanu Elischerovi v krátké době už druhá úplatkářská kauza.
Mohl soudce Sovák ovlivnit vyšetřované kauzy? Odposlechy ukazují, že hledal, kdo k nim má ‚klíče‘
Číst článek
„Sovák nebyl nějaký bonviván. Navíc to byl člověk, který před několika lety přišel z Nejvyššího soudu, kde měl velkou autoritu,“ přiblížil pro iROZHLAS.cz místopředseda vrchního soudu Jan Sváček.
Soudce měl podle něj ve své kanceláři už i sbalené věci, na konci roku se totiž chystal do důchodu.
Vysmátý soudce
Zdeněk Sovák přitom nebyl v justici žádný nováček, v soudcovském taláru byl od sedmdesátých let. Po revoluci se dostal na Nejvyšší soud, kde ve stejné době působila také někdejší soudkyně Eliška Wagnerová. Ta později byla jmenována i jeho předsedkyní. „Působil na mě vždy poněkud lehkomyslně,“ prozradila pro iROZHLAS.cz na svého bývalého kolegu Wagnerová.
A připomněla jednu historku. Na konci devadesátých let za ní přišli autoři dokumentu proti tehdejší politické situaci. Wagnerová ho podepsat odmítla, především kvůli soudcovské nestrannosti.
Sovák se ale zachoval přesně opačně, svůj podpis pod manifest připojil. „Naštvalo mě to,“ zavzpomínala Wagnerová. Současně ale dodala, že bylo těžké se na Sováka ve finále zlobit. S každým prý vyšel a byl neustále „vysmátý“.
„I když udělal nějaký problém, tak přišel s úsměvem a nikdo se na něj nedokázal zlobit. Působil jako takový chlapec, jako takové věčné dítě,“ doplnila Wagnerová s tím, že Sovák byl „zkrátka takový lehkomyslně proplouvající, moc nepřemýšlející“.
Vašův případ
V té době se mu dostal na stůl i případ někdejšího komunistického prokurátora Karla Vaše. Ten byl souzen za justiční vraždu generála Heliodora Píky, na svědomí měl ale životy desítek dalších lidí. Sovákův senát nakonec potvrdil právní názor senátu soudce Vrchního soudu v Praze Rudolfa Tomašoviče: Vaš je vinen, ale případ byl promlčen. Stíhání se proto zastavuje.
„Argumentace byla postavená na tom, že prokurátor je jen nápomocen vraždě a promlčecí doba je tak jiná než u vraha. Za vraždu by ale pak logicky nesl odpovědnost kat, což vůbec nedává smysl,“ řekl redakci ústavní právník Pavel Kandalec z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, který se případem dlouhodobě zabývá.
Kauza soudce Sováka
- Korupční aféra úzce souvisí s druhou větví kauzy Davida Ratha, v níž je stíhán i stavební gigant Metrostav. Vazebně stíhaný soudce Zdeněk Sovák měl společně se svým známým Milanem Bíbou nabízet firmě Metrostav, že ovlivní rozsudek ve prospěch stavební firmy, a to za 50 milionů korun. Případ iROZHLAS.cz popsal ZDE.
- Policie obvinila také podnikatele Gagika Tonyana, který měl Sovákovi doručit obraz v údajné hodnotě 125 tisíc korun. Soudce ho za to - podle policejního obvinění - pomohl letos v květnu zprostit obžaloby z vydírání. O připadu iROZHLAS.cz informoval ZDE.
- Obvinění v kauze čelí celkem pět lidí. Soudce Sováka, Tonyana poslal soud v pondělí do vazby. Na svobodě stíhá právníka Jiřího Teryngela a Bíbovu partnerku.
Sovákův verdikt zpochybňuje také historik Pavel Paleček. Ten navíc upozorňuje, že Vaše zastupoval advokát Čestmír Kubát. „Vašova dcera mě upozornila, že její otec nedal za své trestní stíhání nikdy ani halíř. Kubát byl advokát přidělený KSČM, který zastupoval i Miloše Jakeše a někdejšího vyšetřovatele Státní bezpečnosti Aloise Grebeníčka,“ popsal historik, který o Vašovi natočil dva dokumenty – Vrahem z povolání a Křišťálový fantom.
Paleček se tak domnívá, že obhájce někdejších předrevolučních pohlavárů mohli platit přímo komunisté. „Šlo o to, aby nedovolil (advokát Kubát - pozn. red.) odsouzení někoho z těchto starců, kteří ale byli souzeni už během pražského jara a zmařily to až tanky. Od momentu, kdy jsem se dozvěděl o Sovákově kauze, si kladu otázku, zda osvobozující rozsudek nad Vašem nebyl nějakým způsobem ovlivněný,“ pokračoval historik.
O několik let později totiž Nejvyšší soud rozhodl v podobném případu přesně opačně. Justiční vražda doktorky Milady Horákové, za kterou stála prokurátorka Ludmila Brožová-Polendová, byla podle Vrchního soudu v Praze promlčená, stejně jako Vašův případ. Opět bylo podané dovolání k Nejvyššímu soudu, v Brně ale tentokrát rozhodli jinak.
„Rozhodli, že to promlčené není, protože Brožová-Polednová je přímým vrahem, byť si přímo neušpinila ruce. Proto nakonec skončila ve vězení,“ shrnul soudní verdikt Kandalec z Masarykovy univerzity, který svým studentům oba případy dává s oblibou ke studiu. Podle něj totiž měl Vaš akorát štěstí v tom, že narazil na benevolentní soudní senát.
Dva škraloupy
Sovák byl během angažmá na Nejvyšším soudu na vrcholu své kariéry. Záhy to ale s ním začalo jít z kopce. Jeho dosud neposkvrněná pověst utržila hned dvě rány.
Nejdříve přišlo obvinění z opisování odborných textů. Kvůli tomu čelil i stíhání za porušování autorských práv a podvod. S poškozenými se ale domluvil na mimosoudním vyrovnání. Bez ztráty taláru vyvázl i z kárného řízení.
Dočasně byl zbaven funkce a nesměl soudit. Tak postupovaly justiční špičky také v případě druhého Sovákova přešlapu. V roce 2003 měl totiž autonehodu. Když policisté zjišťovali, zda neřídil pod vlivem alkoholu, naměřili přes dvě promile. Se zahlazením nehody mu podle dřívějších informací médií pomáhal Vladislav Větrovec, který se podle policie podílel na zmanipulovaných konkurzech kolem ústeckého soudce Jiřího Berky.
Obě kauzy ale nakonec ustál a soudil dál. Zažil však kariérní sešup, když v roce 2005 z Nejvyššího soudu zamířil na Vrchní soud v Praze. Tam se ale i přes škraloupy z minulosti těšil velké autoritě. Když ovšem letos v únoru policisty kontaktoval Ladislav Kirschner (jeho roli v korupční aféře jsme popsali ZDE), přišel zlom. Přišel totiž s tvrzením, že do té doby vážený soudce ohýbá za peníze spravedlnost.
„Mildí, já jsem to švihnul! Možná jsem se tím nakopal dop***, možná mi to zlomí vaz, ale to je jedno,“ odposlechli policisté z rozhovoru s jeho přítelem Milanem Bíbou. Sovák mluvil o případu arménského podnikatele Gagika Tonyana, kterému - podle kriminalistů - výměnou za obraz zařídil beztrestnost. Vedení vrchního soudu nyní případ znovu prověří.
Vedle toho Sovák podle kriminalistů plánoval, že zasáhne do odvolacího řízení druhé větve kauzy Rath. Figuruje v ní stavební gigant Metrostav, se kterým prostřednictvím Bíby domlouval úplatek ve výši 50 až 100 milionů korun. Firma však začala spolupracovat s policií.
Vše, co policie dává Sovákovi za vinu, se přitom odehrálo až v posledním roce. Tedy v době, kdy věděl, že půjde do důchodu. Letos mu totiž bylo sedmdesát let a ze zákona tak musí soudní talár k 31. prosinci odložit. Jakým způsobem tak chtěl úlevu pro Metrostav, jehož případ se bude teprve u vrchního řešit, zařídit.
Víra v duchovno
Přitom také sousedi z bytového domu na pražské Letné, kde Sovák bydlel, mluví o dlouholetém soudci spíše v superlativech. „Byl slušný, vždycky pozdravil,“ řekla jedna ze sousedek, na kterou se server iROZHLAS.cz dozvonil. O tom, že by soudce měl třeba finanční problémy, nevěděla. „Moc jsem ho neznala, my se tady v domě moc nebavíme,“ přidala další žena.
KAUZA soudce Elishera
Policie v březnu 2018 zadržela soudce pražského vrchního soudu Ivana Elischera, který čelí obžalobě ze zmanipulování odvolacích řízení a přijímání úplatků. Elischer podle obžaloby mimo jiné od roku 2013 lustroval pro dalšího obžalovaného - Nguyena Quoca Hunga - pachatele z řad Vietnamců v neveřejných rejstřících. V několika případech pak údajně stíhaným Vietnamcům zmírnil za úplatek trest za drogovou kriminalitu a v jedné kauze naopak tresty zvýšil ze msty, protože obžalovaní nepřistoupili na žádost o úplatek. Elischer byl krátce ve vazbě kvůli možnému ovlivňování svědků. Až do pravomocného skončení trestního stíhání nesmí soudit, vinu odmítá. Podal několik stížností a inicioval kárné řízení na účastníky procesu.
Přesto redakce v historické zástavbě poblíž Letenského náměstí narazila na Sovákovi blízkou přítelkyni, jak o sobě žena sama prohlásila. „Znali jsme se dobře, je to můj kamarád,“ uvedla. O tom, že soudce obvinili z korupce, se prý dozvěděla před několika dny. „Mrzí mě to, překvapilo mě to a vstřebávám to,“ pokračovala.
Sovák byl podle sousedky jinak férový chlap. „Asi k tomu měl nějaký vážný důvod. Neodsuzuji ho. Vždycky se ke mně choval férově, myslím, že byl i hodně spirituální,“ doplnila. Přízemní byt si soudce pronajímal, sám totiž podle informací z katastru žádnou nemovitost nevlastní. A právě tam ho podle policejních materiálů často navštěvoval jeho přítel Milan Bíba. Že by se za jeho zdmi dělo něco nekalého, si ale sousedé nevšimli.
Bíba, toho času invalidní důchodce, za Sovákem přitom jezdil svým luxusním mercedesem, a to i několikrát týdně. Pral mu prádlo, kupoval jídlo a vozil ho do práce. Scházeli se podle informací redakce u Sováka doma i v restauraci poblíž, kde ladili detaily svých vlivových operací.
