ANKETA: Většina ministrů se nechá očkovat proti koronaviru. Váhá Babiš, Brabec i prezident Zeman
Přestože téměř polovina Čechů není očkování proti koronaviru nakloněna, žádný z členů vlády se vakcíny neobává. Server iROZHLAS.cz oslovil všechny ministry s dotazem, zda by si nechali podat novou vakcínu. A nikdo ji veřejně neodmítl. Premiér Andrej Babiš a ministr životního prostředí Richard Brabec (oba ANO) ale váhají, a to kvůli svému současnému zdravotnímu stavu. Stejnou otázku položila redakce i třem nejvyšším ústavním činitelům v Česku.
„Už padesát let nemám slezinu, takže mám jinou imunitu. Musí o tom rozhodnout lékař,“ odpověděl premiér Andrej Babiš na otázku, zda by se nechal očkovat novou vakcínou proti koronaviru.
Také ministr životního prostředí Richard Brabec by se před očkováním poradil se svým lékařem. „Chtěl bych se nechat očkovat, protože vysoká proočkovanost mezi obyvatelstvem je jako obrana proti dalším vlnám pandemie klíčová, ale musím se s ohledem na předchozí velmi špatnou reakci na jiné očkování poradit s lékařem,“ uvedl pro iROZHLAS.cz.
Zbraň proti koronaviru
Všichni ostatní ministři by se pak nechali proti koronaviru očkovat. Třeba šéf resortu zdravotnictví Jan Blatný (za ANO), stejně jako někteří další členové vlády, by dal ale přednost rizikovým skupinám: „Proti onemocnění covid-19 se rozhodně očkovat nechám. Přednost však musejí dostat ti, kteří očkování potřebují prioritně, tedy senioři a zranitelné skupiny obyvatel a také zdravotníci.“
Urychlení vakcíny na koronavirus nešlo na úkor bezpečnosti, ujišťuje epidemiolog Chlíbek
Číst článek
Vakcinace je podle Blatného jednoznačně nejefektivnější způsob, jak zastavit šíření epidemie u nás i ve světě.
„Víc než kdy jindy zde platí, abychom se poučili z minulosti. Zavedení vakcinace pomohlo ke snížení, či dokonce vymýcení řady nemocí, například pravých neštovic, dětské obrny či záškrtu,“ vysvětlil ministr zdravotnictví.
Češi se podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) musí proočkovat. Také on by si novou vakcínu nechal podat. „Ano, podle mého názoru se bez proočkování populace v boji proti covidu nedá uspět.“
Očkování je podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) možností, jak se vrátit do normálního života. „Je to šance, jak vir definitivně porazit a vrátit se tak k běžnému životu bez omezení,“ odpověděl pro iROZHLAS.cz s tím, že i on by vakcínu využil poté, co budou proočkovány všechny rizikové skupiny obyvatel.
Podobně odpověděl také ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). „Je to jediný způsob, jak se budeme moci vrátit k normálnímu životu. Navíc jde o obrovskou šanci, jak zastavit epidemii – máme štěstí, že žijeme v době, kdy věda a medicína dosáhly takové úrovně,“ podotkl.
Vedlejší účinky?
Ani ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) nemá s vakcínou problém: „Nesdílím přehnané obavy z vedlejších účinků, které se někdy objevují. Ostatně vzhledem k cestám do Afriky a Asie jsem proočkován snad téměř úplně na vše.“
Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) pak v odpovědi kladl důraz na své zdraví. „Je to to nejmenší, co můžu pro své zdraví udělat.“ A ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) zase na cestování s rodinou.
Poznat, zničit, zapamatovat. Jak bude fungovat očkování proti covidu-19?
Číst článek
Očkování je pak podle ministra průmyslu a dopravy Karla Havlíčka (za ANO) prevencí před nemocí. „Chráníme tím především naše okolí. Tato doba jasně ukázala, jak je třeba, aby zdraví bylo na prvním místě,“ uvedl.
Také další ministři by se nechali očkovat, pokud by byl dostatek vakcíny pro ohrožené skupiny. V odpovědi to zmínila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) nebo ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
„Očkování se neobávám. Imunita je totiž nejlepší ochranou před nákazou koronavirem. Obavy by u mě vzbudila spíše situace, kdy by vakcína nebyla dostupná,“ uvedla šéfka resortu práce.
Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) chce mít k vakcíně dostatečné informace. „Pokud bude vakcína a budou-li k ní dostatečné informace, očkovat se nechám,“ uvedla.
A ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) by dal na doporučení lékařů. „Budu postupovat dle doporučení lékařů. Pokud očkování doporučí, samozřejmě jej podstoupím.“
Prezident není rozhodnutý
Server iROZHLAS.cz se na stejnou otázku jako ministrů zeptal také tří nejvyšších ústavních činitelů v Česku. Hradní mluvčí Jiří Ovčáček odkázal na prezidentovo vyjádření z konce září pro Frekvenci 1, kdy na dotaz, zda by se nechal očkovat proti koronaviru, Miloš Zeman odpověděl: „Promyslím si to, až bude čas.“
Imunolog Hořejší: Česká hlava je výjimečná. Věřím, že vakcína proti koronaviru přinese jasné řešení
Číst článek
Také předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) ještě není rozhodnutý. „Já to teď neřeším. Až to bude aktuální, tak se rozhodnu. Nemám s očkováním problém,“ napsal redakci v SMS. „Možná kvůli bezproblémovému cestování. Uvidíme,“ dodal.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) by proti očkování nebyl. „Nejprve bych si zjistil, jestli nemám protilátky. A pokud bych je neměl, tak bych se asi nechal očkovat.“
„Je to bezpečnější, nehrozilo by, že bych nakazil někoho jiného. Kdyby to záleželo jenom na mně, tak bych víc váhal, ale je to také o mém okolí. Čím méně bude nakažených, tím je menší pravděpodobnost, že se epidemie bude šířit,“ řekl Vystrčil, který byl od minulého týdne v karanténě, ale podle úterních výsledků testu nemoc covid-19 neprodělal.
Raději bez očkování
Ministři a vysocí ústavní činitelé jsou ale mezi Čechy spíše v menšině. Většina obyvatel totiž není očkování proti covidu nakloněna, jak ukázal nejnovější průzkum National Pandemic Alarm z konce listopadu s 2000 respondenty.
Česko objednalo přes Evropskou unii vakcínu proti covidu pro 5,5 milionu lidí. Nejdřív ji dostanou senioři
Číst článek
Proti nemoci covid-19 by se nechalo očkovat v případě, že by byla vyvinuta účinná vakcína, 32 procent občanů Česka. Naopak 49 procent o tom neuvažuje a téměř pětina není ještě rozhodnuta. Pro očkování jsou častěji muži než ženy. A napříč věkovými kategoriemi s ním souhlasí spíše dotazovaní ve věku 55 a více let.
Průzkum National Pandemic Alarm provádí firma European National Panels, což je společný projekt tří výzkumných agentur sídlících v Česku, a to Nielsen Admosphere, NMS Market Research a STEM/MARK. Koná se opakovaně od poloviny března v pěti zemích – Česku, Slovensku, Polsku, Maďarsku a Bulharsku.
„Náš národ má velkou nedůvěru k očkovacím látkám,“ upozornil již na jaře ve vysílání Českého rozhlasu Plus ředitel Biologické centra Akademie věd Libor Grubhoffer. Důvodem je podle něj i to, že se v Česku rozšířila tendence věřit nejrůznějším pavědeckým přístupům.
Podle Grubhoffera nicméně nejde jen o očkování proti koronaviru, ale třeba i o očkování proti chřipce. Z rizikových skupin se proti tomuto onemocnění nechává v Česku očkovat asi 15 procent lidí. U běžné populace je pak číslo podle něj ještě menší, a to mezi 5 až 10 procenty.
První očkování ve světě
Ve středu Velká Británie oznámila, že schválila první vakcínu a už příští týden se tam začne očkovat proti koronaviru. Britská vláda dala zelenou americké farmaceutické firmě Pfizer a německé firmě BioNTech, které tak mohou svou očkovací látku uvést na ostrovní trh.
K vakcíně proti koronaviru Češi přistupují rezervovaně i proto, že vývoj probíhá rychle a v zahraničí, myslí si ředitel agentury STEM/MARK Jan Tuček. „Lidi by nejraději byli, kdyby byla vakcína vyvinuta v Česku. Pak by věřili vakcíně z Německa. Ale Čína, Rusko a Spojené státy nejsou tak důvěryhodné,“ řekl před pár týdny na Plusu.
Vládní epidemiolog Roman Chlíbek ale ujistil, že urychlení vývoje vakcíny určitě nebylo na úkor její bezpečnosti. „I u covidových vakcín byly třetí fáze vakcíny testovány na 30 až 50 tisících dobrovolníků. Urychlení se zdařilo, protože je zapojeno více týmů a více lékařů,“ vysvětlil.
Přestože informací je zatím jen omezené množství, dostupná data podle biochemika Jana Trnky ukazují, že procento nežádoucích účinků ve studiích je relativně nízké a většina reakcí je mírná. „Ano, není to bez rizik, ale jsou menší než rizika spojená s běžnými denními aktivitami. A ty potenciální přínosy jsou velké.“
Podle imunoložky Zuzany Bílkové je kvůli mnoha onemocněním potřeba zvážit, jestli je možné vakcinaci podstoupit. „Je celá řada onemocnění, u kterých je třeba zvážit, jestli člověk může být vakcinován a kdy,“ upozornila.
Týká se to podle ní například většiny pacientů s autoimunitními chorobami nebo těch, jejichž léčba imunitní systém ovlivňuje. „Zde je nutná porada s lékařem specialistou,“ dodala.
Sledovací čip i změna DNA?
Pohled lidí na vakcínu proti koronaviru mohou ovlivňovat také dezinformace. Mezi ty nejčastější patří mimo jiné, že očkování může způsobit autismus, že při vakcíně bude člověku do těla vpraven sledovací čip, že se lidé po očkování nakazí koronavirem nebo že lidem změní jejich DNA.
Některými z nich se zabýval reportér Radiožurnálu Matěj Skalický v pořadu Experiment. Vakcína lidi koronavirem nenakazí. Tělu pouze ukáže, jak virus vypadá, aby se mu imunitní systém dokázal lépe ubránit v případě, že by virus někdy v budoucnu skutečně chtěl napadnout.
Více než 90 procent dezinformačních webů v Česku jedná ve prospěch Ruska, říká analytik Vrabel
Číst článek
„Můžeme si to představit, jako kdyby si imunitní systém ten patogen vyfotografoval. Jakmile ho znovu uvidí, okamžitě si řekne: ano, tebe už znám, a přesně ví, kam sáhnout,“ vysvětluje biochemička Michaela Rumlová z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.
Právě protivakcinační kampaň je nyní podle datového analytika Františka Vrabela hlavním proudem dezinformací kolem koronaviru.
„Vakcíny, které vznikají na západě, jsou démonizovány, kdežto paradoxně ve stejných článcích je glorifikovaná ruská vakcína Sputnik 5,“ řekl pro Radiožurnál Vrabel, který má pomoci ministerstvu zdravotnictví odhalovat dezinformace o koronaviru.
V drtivé většině jde podle něj o ruské dezinformace. „Není náhoda, že více než 90 procent všech tvrdých dezinformací kolem covidu pochází z dvaceti až třiceti webů, které dlouhodobě jednají ve prospěch Ruska a snaží se narušit naši demokracii,“ uzavřel.
