Poruchám spánku lze předejít ujasněním si smyslu života. Lidé, kteří znají jeho směřování, spí lépe
Nespí se vám dobře? Může to být tím, že necítíte, že váš život má smysl. Alespoň to vyplývá z vědecké studie, kterou publikoval časopis Sleep Science and Practice. Podle ní lidé ve vyšším věku spí lépe, pokud znají směřování svého života a má pro ně smysl.
Vědci zkoumali spánek 823 lidí ve věku od šedesáti do sta let a porovnávali ho s jejich přesvědčením, zda jejich život má smysl. Vyšlo jim, že ti, kteří svůj smysl života znají, obecně spí lépe a méně trpí i různými poruchami spánku jako je spánková apnoe nebo syndrom neklidných nohou.
Lidé trpící tímto syndromem s anglickou zkratkou RLS zjednodušeně řečeno cítí nepříjemné pocity v nohou, které lze uklidnit jen pohybem, což jim komplikuje usínání. Při spánkové apnoi zase lidé při chrápání přestávají dýchat, což vede k opakovanému částečnému probouzení. To pak vede k celkové únavě a dalším zdravotním komplikacím.
Přelomová léčba. Lékaři motolské nemocnice vyřešili inkontinenci neurostimulátorem
Číst článek
A jak se ve výzkumu ukázalo, obě tyto poruchy se podle výzkumu vyskytují méně často u lidí, kteří mají dojem, že jejich život má smysl. Rozdíl v obou případech je přes 50 procent.
Pro zjištění, jestli testovaní lidé znají smysl svého života, vědci použili upravený dotazník „osobní pohody" od psycholožky Carol Ryffové a sociologa a psychologa Coreyho Keyese. V něm se respondenti na škále rozhodují, nad různými tvrzeními jako: „Cítím se dobře, když pomyslím na to, co jsem v minulosti udělal a co mě čeká v budoucnosti."
Nebezpečí orálního sexu? Kapavka, o které nemusíte vědět, varuje WHO
Číst článek
Čím více pak s jednotlivými větami souhlasí, tím spíše jsou v osobní pohodě. Celkově test měří celkem sedm různých souvisejících aspektů, mezi které patří například spokojenost sám se sebou nebo pocit osobního růstu.
Autorka výzkumu Arlener Turnerová řekla serveru Inverse Science, že její výzkum by mohl otevřít další zkoumání léčby poruch spánku bez používání léků. Smysl života a spokojenost lze podle ní totiž aktivně rozvíjet a tím nepřímo zlepšovat svůj spánek.
Turnerová přitom navrhuje terapeutické techniky jako je mindfulness, která se už dnes používá při léčbě nespavosti. A ačkoliv byl výzkum zaměřen pouze na lidi starší šedesáti let, je podle Inverse Science pravděpodobně možné některé závěry rozšířit i na mladší věkové skupiny.
