3 otázky pro prezidentské kandidáty. Yngland Hrušková: Zůstat v EU je nebezpečné, nechci tady teror
Český rozhlas oslovil se třemi anketními otázkami osobnosti, které se chtějí ucházet o úřad prezidenta. Ve čtvrtém díle odpovídala aktivistka, zpěvačka a herečka Jana Yngland Hrušková, která je jediná žena mezi dosud známými uchazeči. Voliči budou rozhodovat o tom, kdo se stane na dalších pět let prezidentem, už zhruba za půl roku.
Možná vám příjmení Jany Yngland Hruškové přijde povědomé. Její starší sestra Eva Hrušková si zahrála v šedesátých letech první českou filmovou Popelku. Jana Yngland Hrušková žila v Norsku a Německu, teď už je ale několik let zpátky v Česku.
Kandidátka na prezidentku, aktivistka, zpěvačka a herečka Jana Yngland Hrušková odpovídala na tři anketní otázky Českého rozhlasu
Proč byste měla být prezidentkou zrovna vy?
Mně jediné jde o náš lid, naši vlast, a hlavně mi jde o naši bezpečnost. Jde mi o vystoupení z Evropské unie a spousta mých protikandidátů chce v Evropské unii zůstat. To je velice nebezpečná věc, když se podíváme na to, co se děje ve Švédsku, ve Francii nebo Berlíně. Já tady nechci teror. Myslím, že jsem jediná, které o to opravdu jde.
V čem budete jiná než stávající prezident?
Budu určitě milejší. Budu se k lidem snažit promlouvat jako matka, protože já matka také jsem, takže vím, co naše matky potřebují. I ty vlastně svobodné matky.
Jana Yngland Hrušková
Narodila se v Hradci Králové, kde začala zpívat s kapelou. Později spolupracovala třeba s Leškem Semelkou nebo se zpěvákem a skladatelem Petrem Novákem, se kterým nahrála například skladbu Moře. Koncem 80. let se vdala do Norska, žila také v Německu. Před čtyřmi lety se vrátila do Česka. Je také aktivistkou, která kritizuje islám. Yngland Hruškové je 58 let, bydlí v Praze a má syna. Nyní se živí hlavně tím, že učí zpívat.
Potom také pracuji v mateřských školách a hraju divadlo pro děti, a tak i pro děti bych chtěla otevřít nějaký pěkný mírumilovný svět, aby děti byly vítány všude u nás a samozřejmě i senioři. Těm bych se také ráda věnovala, protože hraju písničky pro seniory a vím, jak mají rádi, když k nim někdo přijde. Takže děti, senioři, svobodné matky a chci tu být pro všechny lidi.
Která nebo které země by měly být hlavním spojencem České republiky?
Samozřejmě Německo, leží blízko. Je to nasnadě, ale bohužel jejich politika momentálně neukazuje na to, že bychom se s nimi mohli jakkoli spojit, protože oni námi bohužel velice pohrdají. Francie nás také bere za lidi druhé kategorie. Takže Západ se nám bohužel momentálně vzdaluje.
Přiklonila bych se třeba k Maďarsku, s Polskem by se dalo více spolupracovat. Ukrajina a Rusko, nevím, to se všechno vyvíjí. Soustředit bychom se měli hodně na visegrádskou čtyřku. Přece jenom jsme Slované a historie nám ukazuje, že Západ byl vždycky trošku agresivnější. Byli to takoví diktátoři, momentálně to zase v Německu vře. Zase tam vznikl nějaký diktátor a i ten Brusel je pro nás velice nebezpečný. Měli bychom se jako visegrádská čtyřka spojit. Nebo bychom si také měli vzít příklad ze Švýcarska, které je neutrální. Švédsko je neutrální, ale o tom nebudeme mluvit, protože tam je teroru strašně moc. Takže Švýcarsko, tam si vzít příklad, a visegrádská čtyřka.
Další kandidáti
Přečíst si už můžete také odpovědi bývalého předsedy Akademie věd Jiřího Drahoše, vysokoškolského učitele a politického aktivisty Marka Hilšera nebo spisovatele a textaře Michala Horáčka. Odpovědi dalších kandidátů uslyšíte v následujících dnech na stanicích Radiožurnál a Český rozhlas Plus. V pátém díle odpoví na tři anketní otázky podnikatel z jižní Moravy Otto Chaloupka.
