Konspiracemi opředený spolek slaví výročí. První zednářská lóže se zrodila přesně před 300 lety
Tajemství a konspirační teorie - to se často pojí se svobodnými zednáři. Tohle uzavřené společenství dnes slaví významné výročí. Jeho první Veliká lóže vznikla právě třemi sty lety. Jedním z iniciačních rituálů zednářů je třeba rozjímání nad lidskými ostatky.
Svobodné zednáře opřádají tajemství a konspirační teorie. Souvisí s uzavřeností tohoto společenství, jehož první Veliká lóže vznikla právě třemi sty lety.
Winston Churchill, Franklin Delano Roosevelt, Wolfgang Amadeus Mozart, nebo Edvard Beneš. Ti všichni a mnoho dalších osobností patří mezi Svobodné zednáře. Členové tajného společenství sami sebe označují jako bratrstvo, které respektuje určité morální principy.
Vůbec první Veliká lóže vznikla přesně před třemi sty lety, když se v londýnském hostinci U Husy a různé čtyři zednářské lóže spojily. Dodnes zednáře provázejí mýty a konspirační teorie.
Svobodné zednáře obklopují tajemství. Figurují proto v mnoha konspiračních teoriích o spiknutích za účelem ovládnutí světa. Do mýtického spolku mocných a vlivných se dostal pan Burns v seriálu Simpsonovi.
Politika do zednářské lóže nepatří
„Zednáři mají dokonce zakázány v lóži hovory o politice a náboženství, tím smyslem je podpořit toleranci mezi bratry a tahle dvě konfliktní pole vyeliminovat," vysvětluje historička Jana Čechurová, která se výzkumem elitních spolků dlouhodobě zabývá.
Podle ní se dá na Svobodné zednáře dívat jako na uzavřené společenství lidí, kteří se chtějí vzájemně vnitřně obohatit. „Tím smyslem společnosti je, aby zednáři prací na sobě samém, na zdokonalování morálním, intelektuálním, pak přenášeli do veřejného působení. Zdokonalovat společnost jako takovou," tvrdí Čechurová.
Svobodní zednáři se před okolním světem uzavírají z historických důvodů, kdy sdružovali pokrokové osobnosti působící v absolutistických režimech. Fantazii nečlenů jitří i různé iniciační rituály, kterými zájemci o členství v lóži prochází.
Rituál v komůrce rozjímání
Často se v nich objevuje motiv smrti, malosti a konečnosti života. „Zasvěcovací rituál je zpestřen pobytem uchazeče v komůrce rozjímání, kde sedí ve tmě s lidskými ostatky. Má tam napsat závět a pak je se zakrytýma očima vyveden do lože, kde mu členové kladou otázky. Má zavázané oči, aby ho to znejistilo. Je tam i prvek pasování mečem," vysvětluje historička Čechurová.
Zednářské lóže byly populární především v první republice mezi lékaři, vědci, umělci a diplomaty. Jejich členy byli například Alfons Mucha, Edvard Beneš, Jan Masaryk a krátce také bratři Čapkové.
„Ohromný boom souvisí s ambicí ukázat vyspělost, světovost," dodává Jana Čechurová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Za druhé světové války byly zednářské lóže zakázané. Zednáři je obnovili až po Sametové revoluci. V současnosti v Česku působí asi pět set svobodných zednářů.
