Vyzkoušeli jsme: Do Chorvatska je nejlepší vydat se začátkem týdne
Trpělivost, dodržování předpisů i dobře zvolený den odjezdu. To vše je zapotřebí při jízdě do Chorvatska. I letos je o tuto zemi na pobřeží Jadranu mezi českými turisty velký zájem, cestovní kanceláře dokonce předpokládají, že jich bude více než vloni, kdy Chorvatsko navštívilo přes 700 tisíc Čechů. A většina z nich míří k moři autem.
...nastartuji a vyrážím. Spolu se svým hlavním společníkem, Radiožurnálem. S Lucií Výbornou a jejím hostem cesta pěkně ubíhá, i když, pravda, na dálnici D1 to jde trochu ztuha a hlavně pomalu.
Naštěstí ale tentokrát v žádném z omezení nedošlo k nehodě. A tak po zhruba třech hodinách a třiceti minutách přejíždím česko-rakouskou hranici u Mikulova.
Za rychlou jízdu v nízkoemisních pruzích v Rakousku hrozí vysoké pokuty i zabavení klíčků
Číst článek
Češtinu v éteru střídá němčina a já si kupuji dálniční známku. Desetidenní za 8 eur 90. Silnici lemují vinice, a také bagry zakusující se do hlíny. Jak ale slibují všudypřítomné billboardy, do konce roku, tedy na Vánoce se tudy už bude jezdit pěkně po dálnici. Alespoň na rakouské straně.
Nohu z plynu opět téměř sundávám na okruhu kolem Vídně. Je zrovna odpolední špička a navíc tu dělníci opravují tuto už tak vytíženou dopravní tepnu. Podobné je to také u Grazu, kde člověk musí dávat dobrý pozor, aby se strefil do toho správného pruhu a nevydal se směrem na Maďarsko nebo do Itálie. Místo do navigace se proto dívám na vozovku a sleduji velká písmena SLO znamenající Slovinsko. A pak už mne jen pozdraví cedule s nápisem „Graz you very much, Graz vám děkuje.
Zhruba po hodině přejíždím další hranici a opět bez kontrol A na okno, přesně podle pravidel do levého horního rohu nalepuji už druhou dálniční známku, po rakouské slovinskou, která však už stojí víc. Na týden rovných patnáct eur. A opět dávám pozor na radary a dodržování rychlosti. Pokuta se pohybuje od 40 do 1200 eur, a když ji zahraniční řidič odmítne zaplatit, policisté mu mohou zabavit cestovní pas.
Na chvilku zastavuji na benzinové stanici. Pohonné hmoty vystačí až do cílové destinace, ale potřebuji se protáhnout. Češi často jezdí do Chorvatska, jak se říká na jeden zátah. A nejen oni. I proto také chorvatští policisté mají právo s pomocí lékaře zjišťovat, zda řidiči nejsou příliš unaveni. Ve skutečnosti však jsou mnohem benevolentnější než jejich slovinští či rakouští kolegové, a tak se k podobné kontrole ještě neuchýlili.
Po 9 hodinách konečně zastavuji na slovinsko-chorvatské hranici. A protože není víkend, tak celá kontrola dokladů trvá jen několik desítek vteřin. Dobro došli u Chrvatsku.
