Vyhlášený nouzový stav nemůže přinutit mediky jít do nemocnic. ‚Musí přijít další opatření,‘ říká Kysela

Česká vláda dala najevo, že může udělat cokoliv a teprve časem řekne, co to bude, říká ústavní právník Jan Kysela o způsobu, jakým kabinet vyhlásil nouzový stav. Vydal totiž dvě usnesení, ani jedno ale nepočítá se zavedením pracovní povinnosti mediků v nemocnicích. To přitom jako jeden z argumentů, proč nouzový stav vyhlásit, uváděl ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO).

Tento článek je více než rok starý.

ROZHOVOR Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vedoucí Katedry politologie a sociologie Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Kysela v Interview Plus

Vedoucí Katedry politologie a sociologie Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Kysela v Interview Plus | Foto: Jana Přinosilová | Zdroj: Český rozhlas Plus

Vláda ve vyhlášení nouzového stavu nepočítá s pracovní povinností mediků v nemocnicích. Jak velký je to problém?
Vláda vyhlásila nouzový stav. V něm napsala, že bude využívat jak paragrafu 5, tak paragrafu 6 krizového zákona. Na toto první usnesení navázala druhým, v rámci kterého se zaměřila pouze na divadelní představení, provoz restaurací a tak dále. Z toho ale neplyne, že nemůže přijít nějaké další usnesení, ve kterém by nařídila pracovní povinnost.

V pondělí začne platit nouzový stav. Nebudou muzikály a opery, sport bude bez diváků

Číst článek

Zatím zkrátka nebyla nařízena pracovní povinnost, to ale neznamená, že nařízena nebude.

Není to tedy tak, že by vláda kvůli případnému zavedení pracovní povinnosti musela nouzový stav odvolat a znovu vyhlásit?
Jde o to, jestli se to má dělat tak, jak to vláda udělala. Myslím si, že ústavní zákon předpokládá, že ve chvíli, kdy vyhlásíte nouzový stav, tak už víte, která ta navazující ustanovení krizového zákona chcete použít. To napíšete ve vyhlášení nouzového stavu – mimo jiné to, že chcete nařídit pracovní povinnost.

Už na jaře se ale postupovalo jinak – vyhlásil se nouzový stav a na jeho základě se přijímala, měnila, odvolávala různá krizová opatření. Tohoto mustru se nyní vláda drží, ale ještě v takové pružnější podobě. Na začátku vláda řekla, že může udělat cokoliv, a časem řekne, co to bude. Takže vyvstává otázka, zda se to má takhle dělat. Vláda se vyhlášením nouzového stavu opírá o všechno, co jí krizový zákon umožňuje.

Vláda současně s nouzovým stavem vyhlásila opatření podle krizového zákona, do kterých zařadila omezení:

  • svobody pohybu a pobytu ve vymezeném prostoru území ohroženého nebo postiženého krizovou situací,

  • práva pokojně se shromažďovat ve vymezeném prostoru území ohroženého nebo postiženého krizovou situací,

  • práva provozovat podnikatelskou činnost, která by ohrožovala prováděná krizová opatření nebo narušovala, popřípadě znemožňovala jejich provádění,

  • zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezených místech nebo území,

Vynechala tak opatření jako jsou evakuace osob a majetku z vymezeného území, ukládání pracovní povinnosti a výpomoci nebo bezodkladné provádění staveb.

Vládu tedy současné znění vyhlášení nijak neomezuje v podnikání dalších kroků. A vzhledem k tomu, co se dělo na jaře, to není ani nic mimořádného?
Je to další posun směrem, který může někomu připadat pochybný, jestli takto ústavní zákon o bezpečnosti předpokládal tento postup. Není to ale tak, že bychom to teď začali dělat úplně jinak, než jsme to dělali na jaře. Je to ale posun ne asi úplně správným směrem. Ale zdá se mi, že vláda si tímto krokem pracovní povinnost úplně nezavřela.

Vláda by musela vypsat nějaký další dodatek?
Přímo další krizové opatření. Na začátku vyhlásíte nouzový stav, v rámci něj děláte různé věci. Na jaře těch krizových opatření byla celá řádka. Teď je pouze jedno, ale to neznamená, že jich nemůže být opět celá řádka.

Vy sám byste se radši přikláněl k tomu, aby vláda přímo ve vyhlášení nouzového stavu uvedla pracovní povinnost? Bylo by to lepší vyhlášení?
Jde o to, zda to takhle ústavodárce zamýšlel. Zda vyhlásíme nouzový stav jenom proto, že jsme si řekli, že situace je vážná, uvidíme, co bude. Vláda ho vyhlásila ne okamžitě, ale s odkladem o pět šest dní, což znamená, že ta situace nemusí být tak strašně vážná. A současně si vláda vyhradila možnost dělat úplně cokoliv, protože se teprve ukáže, co bude a co nebude potřebovat. Myslím si, že takhle to úplně zamýšleno nebylo.

Naše parametry jsou teď jedny z nejhorších na světě, řekl Prymula. Nouzový stav chce na měsíc

Číst článek

Podle mého názoru to bylo zamýšleno tak, že nouzový stav vyhlašujete tehdy, když se bez něj neobejdete a současně víte, k čemu ho potřebujete. A když víte, k čemu ho potřebujete, tak to současně ve vyhlášení nouzového stavu stanovíte. Takto je koncipována textace článku 6 ústavního zákona o bezpečnosti – současně s vyhlášením nouzového stavu stanovíte, která základní práva omezíte a v jakém rozsahu.

Vláda si ale řekla, že může omezit cokoliv kdykoliv během 30 dnů. Takto to asi ten ústavní zákon na mysli neměl. 

Není zvláštní, že jeden z důvodů vyhlášení nouzového stavu bylo to, aby mohli medici v případě potřeby pracovat v nemocnicích a nakonec tam není?
Musíme ale vycházet z toho, že nouzový stav bude v platnosti od pondělí. To znamená, že se může klidně v pondělí stát, že zasedne vláda a tu povinnost zařídí. To je docela možné.

Vít Kubant Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme