S prezidentem máme zvláštní vztah, vyznamenání mě trochu překvapilo, říká šéf Ústavního soudu

Prezident Miloš Zeman u příležitosti výročí založení Československa ocenil 38 osobnostní. Patří mezi ně i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, Zemanův někdejší blízký spolupracovník, který se s ním však v posledních letech v lecčem neshodl. I přes spory mu však prezident udělil Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy. „Mezi námi existuje zvláštní vztah, který bych nazval vzájemným respektem,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz Rychetský.

Tento článek je více než rok starý.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Překvapilo vás, že jste státní vyznamenání – tedy na návrh Senátu – dostal?
Zčásti ano, zčásti ne. Nepřekvapilo mě to proto, že už v létě mi předseda Senátu sdělil, že Senát na své plenární schůzi v červnu odhlasoval návrh na toto vyznamenání. A trochu překvapilo proto, že pan prezident, jehož postoj k Senátu – jak je známo – není příliš příznivý, tomuto návrhu vyhověl.

Píka, Gott i Prymula. Podívejte se, koho letos vyznamenal prezident Miloš Zeman

Číst článek

Kdy jste se to dozvěděl? Bylo to teprve ve středu?
Bylo to někdy uprostřed týdne, možná předevčírem (v úterý – pozn. red.).

Budete prezidentovi posílat děkovný dopis?
O tom jsem vůbec neuvažoval, jelikož celý akt je odložen. Předpokládám, že až se bude slavnost konat, bude příležitost poděkovat.

V posledních letech jste se s panem prezidentem ohledně některých témat neshodli a několikrát jste se dostali dokonce do sporu – třeba kvůli odvolání ministra kultury Antonína Staňka nebo pohřbu herečky Vlasty Chramostové, kdy vám vzkázal, ať se do politiky nepletete. Je to tedy pro vás vzkaz, že si přes to všechno váží vás i vaší práce?
Samozřejmě neznám jeho vnitřní duševní pochody, ale pravda je, že zatímco před řadou let byly naše vztahy velmi přátelské, tak jistou dobu došlo k ochlazení s ohledem na rozdílnost našich názorů. Třeba když premiér (Andrej) Babiš jednou prohlásil, že nepřijmeme ani jedno dítě, ani jednoho uprchlíka, tak jsem očekával, že pan prezident zasáhne a že vysloví nesouhlas s takto nehumánním postojem. A trochu mě mrzelo, že tak neučinil.

Vztah se Zemanem

Ptám se na to hlavně proto, že pan prezident je znám tím, že oponenturu svým kritikům nezapomíná. Jak si tedy vykládáte, že u vás udělal výjimku a vyznamenání vám – i přes neshody – udělil?
Já si to interpretuju tak, že mezi námi existuje zvláštní vztah, který bych nazval vzájemným respektem.

Dá se říct, že od vás tedy kritiku a výtky bere?
Můžete to tak interpretovat. Myslím si, že podstatou našeho vztahu od doby, kdy se příliš často nevídáme, zůstal jako hlavní moment především vzájemný respekt.

Oslavy 28. října na Pražském hradě vám poskytují vzácnou příležitost se s prezidentem potkat a případně s ním i promluvit. Mrzelo vás, že letos o tuto šanci přijdete?
Samozřejmě. 28. říjen považuji za nesmírně důležitý a významný svátek. Je to 102 let od vzniku Československa, letos je to ale 100 let od vzniku československého Ústavního soudu. Byl to první Ústavní soud v Evropě i na světě. My jsme při té příležitosti dělali na jaře velkou slavnost a trochu mě mrzí, že se jí pan prezident nezúčastnil. Omluvil se. Přijel tak jenom pan předseda Senátu.

Souputníci na křižovatce

Dříve se mluvilo o jejich spojenectví, ba dokonce o mocenském tandemu. V posledních letech ale jejich vztahy ochladly, jak šéf Ústavního soudu Pavel Rychetský přiznává i v aktuálním rozhovoru. Vysvětluje to názorovým posunem, ke kterému u Miloše Zemana během jeho prezidentské funkce došlo. Neshodli se tak například na přijímání uprchlíků, milosti pro Jiřího Kajínka či setkání s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou. Loni pak Rychetský kritizoval i prezidentův postup ohledně odvolání Antonína Staňka (ČSSD) z funkce ministra kultury či postoj vůči smrti herečky Vlasty Chramostové, která zemřela ve stejné době jako zpěvák Karel Gott. Jak se vyvíjel vztah dvojice, kterou pojilo dlouholeté přátelství, si můžete přečíst ZDE.

Bylo něco, co jste s ním chtěl během oslav na Hradě probrat, ať pracovního, či osobního?
Já samozřejmě nevylučuji, že požádám o schůzku s panem prezidentem v průběhu roku, protože se chystají dost výrazné změny. Je stoprocentní, že se soudkyně Kateřina Šimáčková přihlásí do vypsaného výběrového řízení na nového českého soudce u Evropského soudu pro lidská práva. Pokud by uspěla, pan prezident by měl jmenovat místo ní se souhlasem Senátu náhradu u Ústavního soudu.

Přinejmenším tento okamžik způsobí, že bych inicioval schůzku. Ačkoli nejsem žádný genderový fanatik, považuji za téměř nemožné, aby z 15 soudců Ústavního soudu zůstala pouze jedna žena – pokud by nás tedy paní doktorka Šimáčková opustila. Takže bych s ním chtěl projednat i tuto otázku.

To znamená, že byste se přimlouval za to, aby prezident dal případně z možných adeptů přednost ženské kandidátce?
Ano, především.

Ještě mi dovolte dotaz k vládním opatřením ohledně koronaviru. Ačkoli je jejich cílem zabránit dalšímu šíření viru, sledujete bedlivě, zda nedochází k nepřiměřenému omezování lidských svobod? Aby posléze – pod rouškou boje proti nemoci covid-19 – nedošlo k omezení demokratických principů?
Chápu, že se mě na to chcete ptát. Nemohu ale odpovídat, protože my tam máme návrh na to, abychom zrušili usnesení vlády o krizovém stavu a usnesení. Za této situace k tomu nemohu veřejně zaujímat žádné postoje. Budeme to projednávat příští týden na plénu Ústavního soudu.

Obecně mohu pouze říci, že pro každou vládu i v demokratických právních státech je svůdné, kdy se díky mimořádné situaci zvyšuje její kompetence a snižuje kontrola veřejnosti.

Znamená to, že je potřeba po odeznění krize dohlédnout na to, aby se vše vrátilo do původních kolejí?
Ano. Když se nad tím člověk zamýšlí, tak to, že vláda má podléhat kontrole Poslanecké sněmovny, vypadá velmi racionálně, ale ve skutečnosti to není dostatečný institut.

Každá vláda má – nebo většinou by měla mít – potřebnou většinu. Kdybychom tedy uvažovali pro budoucnost jakási preventivní ústavní opatření, tak by asi bylo skutečně na místě zde zakotvit jistou formu kompetence ústavních soudů ve vztahu k vládám v mimořádných situacích.

Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme