Záhadná Tabbyina hvězda znovu 'bliká'. Vědci dosud neví proč

Existuje ve vesmíru inteligentní život? Palčivou otázku naší civilizace připomíná hvězda v souhvězdí Labutě. Světlo z vesmírného tělesa totiž kolísalo. A to tak, že současná věda jev nedokázala vysvětlit. Vyrojily se tak spekulace, že za tím stojí mimozemská civilizace. Hvězda se později odmlčela. Nyní její světlo znovu kolísá a vědci jsou připraveni její tajemství rozluštit.

Země Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Hvězda KIC 8462852 (někdy zvaná jako Tabbyina) je žlutobílý trpaslík, vzdálený asi 1400 světelných let od Země. Objevila ji sonda Kepler.

Hvězda KIC 8462852 (někdy zvaná jako Tabbyina) je žlutobílý trpaslík, vzdálený asi 1400 světelných let od Země. Objevila ji sonda Kepler. | Foto: JPL-Caltech | Zdroj: NASA

Vědci planetu objeví tak, že zaznamenají snížení světelnosti ve svitu hvězdy ve chvíli, kdy planeta prolétá mezi námi a svým sluncem. Jenže žádná planeta zatím nezakryla víc než jedno procento hvězdy.

KIC 8462852

Hvězda (někdy zvaná jako Tabbyina) je červený trpaslík vzdálený asi 1 400 světelných let od země. Objevila ho sonda Kepler, která pátrala po exoplanetách - tedy planetách mimo naši sluneční soustavu. Takových planet se v posledních letech našlo velké množství.

Kromě zmíněného tajemného žlutobílého trpaslíka, který je podle encyklopedie Wikipedia 1,5krát větší než naše Slunce.

Tam se svit opakovaně snižoval, a to až o dvacet procent, což je na planetu i jiné známé astronomické jevy příliš vysoké číslo. Objevily se tudíž spekulace, že za jev může mimozemská civilizace.

Nyní se jev po čtyřech letech vrátil. Na trpaslíka se teď zaměří nejen profesionální teleskopy, ale také amatérské, a hvězda bude pod drobnohledem. Sonda Kepler poskytla zatím jen data z viditelné části světelného spektra.

Astronomové se teď zaměří na přesnější měření v jiných vlnových délkách, které by o tajemném obřím objektu, který hvězdu stíní, prozradily víc. Vědcům se podařilo vybrat v crowdfoundingové kampani přes sto tisíc dolarů, které jim umožní koupit si pozorovací čas v soustavě teleskopů rozmístěných po celém světě.

Kolísání ve svitu zaznamenali poprvé na konci minulého týdne. Hvězda snížila svit o dvě procenta a předpokládá se, že proces bude dál pokračovat.

Materiál, který absorbuje modrou a ultrafialovou složku světla, by mohl poukázat například na obří oblak plynu, který se pohybuje okolo hvězdy.

Přebytek infračerveného spektra by mohl naopak přispět k hypotéze, že se kolem hvězdy pohybuje obrovský roj komet.

Velice zvláštní ale je to, jakým způsobem se postupně snižuje a zase zvyšuje svit. To vyvrací možnost jediného objektu a poukazuje na mnoho menších objektů. Někteří lidé si tak jev vysvětlují aktivitou vyvinuté mimozemské civilizace.

Ta by mohla kolem hvězdy teoreticky stavět takzvanou Dysonovu sféru, což je hypotetická superkonstrukce obklopující hvězdu. Ta má umožňovat využití veškeré energie, kterou hvězda vyzařuje.

Vědec Freemon Dyson, podle kterého se myšlenka jmenuje, navrhoval, že by právě takové konstrukce mohly odhalit inteligentní mimozemský život. Většina vědců je ale vůči této myšlence skeptická a hodlá využít všechny ostatní možnosti k objasnění jevu přirozenou cestou. Následující dny a týdny tomu možná přispějí.

Matěj Štýs, haf Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme