Bloomberg: Putinova nabídka míru na Ukrajině? Trojský kůň, který má upevnit kontrolu nad Donbasem
Vladimir Putin navrhl, aby na konflikt na východní Ukrajině dohlížely mírové jednotky OSN. Proměnil se ruský prezident najednou v zastánce míru? Podle úvodního komentáře serveru Bloomberg View vězí vysvětlení jinde.
Putinův návrh je podle Bloomberg View nutné vnímat jako pokus o prosazení vlastních zájmů a stejně tak by se k němu mělo i přistupovat. Mírotvorce OSN si přeje i ukrajinská vláda, ale chce, aby dohlíželi na hranice s Ruskem, kudy Kreml údajně dodává zbraně proruským vzbouřencům.
Nabídka v pravém světle
Putin však navrhuje, aby vojáci OSN hlídkovali na neoficiálním předělu mezi separatistickým Donbasem a ukrajinskou armádou. Jeho cíl je proto jasný – mírové síly mají zajišťovat, aby měli východoukrajinští povstalci v podstatě samostatný stát, soudí Bloomberg View.
Nebezpečí pozdního putinismu: žádný ďábelský génius, ale car v kokonu polopravd a lží
Číst článek
Dodává, že tato Putinova strategie, ke které patří i anexe Krymu po nezákonném referendu před třemi lety, je v souladu s dlouhodobým cílem Moskvy vytvořit řadu takzvaně zamrzlých konfliktů v okolí ruských hranic. Patové situace pak přispějí ke zformování nárazníkové zóny mezi Ruskem a „nepřátelským“ Západem. Do této strategie patří i Podněstří v Moldavsku nebo Abcházie a Jižní Osetie na Kavkaze.
Západ by měl proto Putinovu nabídku vidět v pravém světle – je to prý trojský kůň, který má jen upevnit kontrolu proruských povstalců nad východní Ukrajinou. O válce na Ukrajině se sice už nepíše na titulních stránkách novin, ale to neznamená, že se tamější situace zlepšila – přesně tak si to Putin přeje, zdůrazňuje Bloomberg View.
Mírotvorci na demarkační linii
Rusko Putinův návrh na rozmístění mírových sil OSN předneslo v Radě bezpečnosti, aby ukázalo, že ho myslí vážně, doplňuje server rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa – Rádio Svoboda (RFE/RL). Putin chce mít mírotvorce na demarkační linii, která odděluje ukrajinské vojáky od Luhansku a Doněcku, ale ani tam by neměli plnit svou obvyklou funkci. Podle ruského prezidenta mají jen zajišťovat bezpečnost pozorovatelů z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
Putin také žádá, aby se jednání o mírových sborech účastnili i povstalci. Modré přilby pak mají být nasazeny až po stažení těžkých zbraní z konfliktní zóny, představuje si ruský prezident.
Putin s návrhem přišel poté, kdy varoval Spojené státy před dodávkami smrtících zbraní Ukrajině. Podle něj by to vedlo k ještě větší nestabilitě v regionu. Zároveň pohrozil, že takzvaní separatisté „by mohli rozmístit zbraně i v dalších oblastech konfliktu“. To je možné považovat za varování, že Putin válku vystupňuje, jestli Američané zbraně Ukrajincům poskytnou, píše Rádio Svobodná Evropa – Rádio Svoboda.
Podle londýnského ekonoma Timothyho Ashe Putin dobře ví, že mezinárodní společenství teď víc zajímá severokorejská krize. „Rozmístění mírotvorců v Donbasu podél linie konfliktu by výrazně snížilo náklady Moskvy na vojenskou podporu separatistů a ta by si zároveň udržela možnost zasahovat jinde na východní Ukrajině,“ vysvětluje Ash.
A co na to Ukrajina?
Ukrajinské ministerstvo zahraničí v reakci na Putinův návrh uvedlo, že „je připraveno o něm debatovat“. Někteří ukrajinští politici ale tak nadšení nebyli. Ruský návrh odmítla první místopředsedkyně ukrajinského parlamentu Iryna Heraščenková s tím, že rozmístění mírotvorců na demarkační linii bojů by jen potvrdilo vládu separatistů nad obsazeným územím. Navíc by jim prý Rusko mohlo dál nerušeně posílat vojáky i zbraně přes mezinárodní hranice.
Podle ukrajinského vojenského experta Oleksije Melnyka ale Putinův návrh staví ukrajinského prezidenta Petra Porošenka do obtížné pozice – ten totiž mluví o mírových sborech už dva roky a teď má vlastně příležitost je dostat. Také Melnyk upozorňuje, že Rusko nemá zájem na vyřešení konfliktu.
Proč ale Putinův návrh podpořilo jako jediná západní země Německo, jehož ministra zahraničí Sigmara Gabriela prý příjemně překvapilo, že Kreml přehodnotil své dosavadní odmítání nasazení modrých přileb?
Berlín Moskvu podobně hájil, když americký Senát navrhl sankce za její údajné zasahování do prezidentských voleb ve Spojených státech. Kancléřka Angela Merkelová v červnu přiznala, že americké sankce by mohly poškodit evropské podniky.
Německo se zřejmě ohlíží hlavně na obchodní vazby v energetickém sektoru – dvě německé firmy, Uniper a pobočka BASFu Wintershall, se podílejí na projektu plynovodu Nord Stream 2, který má do Evropy dopravovat ruský zemní plyn. Předsedou konsorcia Nord Streamu je bývalý německý kancléř Gerhard Schröder. Tím přitom jeho spojení s ruskou energetikou nekončí – nedávno se Schröder stal členem správní rady ruské státní ropné společnosti Rosněfť.
Zbraně jen v sebeobraně
I kdyby Kyjev dostal, co chce, tedy legitimní mírové sbory OSN v konfliktní zóně, stejně jako u hranic s Ruskem, nemuselo by to v regionu snížit napětí. To ale souvisí se samotným mandátem modrých přileb. Přední ruský vojenský analytik Pavel Felgengauer vysvětluje, že podle Charty OSN je jejich činnost přísně omezená. „Jezdí v bílých džípech, píšou zprávy a pozorují,“ vysvětlil RFE/RL.
Jednotky OSN mají sice střelné zbraně, ale smějí je použít jen v sebeobraně a ve skutečnosti je nepoužívají nikdy. „Když vypukne palba, nejdřív se schovají a potom se vzdají,“ popisuje činnost mírotvorců OSN ruský analytik.
Proto by si Ukrajina neměla dělat žádné iluze, že jejich nasazení by konflikt vyřešilo. Podle Felgengauera přijedou v nejlepším případě dvě stovky až tisíc vojáků z Bangladéše, Senegalu a dalších zemí třetího světa a budou hrát stejnou roli jako pozorovatelé z OBSE. Budou jen monitorovat situaci. Ukrajina by tím vůbec nic nezískala, cituje ruského experta Rádio Svobodná Evropa – Rádio Svoboda.
Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus.
