Sněmovní komise vyslechla Sobotku a Ištvana. Příště si pozve Bradáčovou a Pelikána
Sněmovní vyšetřovací komise pro úniky z policejních spisů vyslechla v úterý dalších pět lidí. Před poslanci vypovídali premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD i olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan. Sněmovní komise prověřuje mimo jiné obsah nahrávek rozhovorů bývalého novináře Mladé fronty Dnes Marka Přibila a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše. Ten už dřív označil záznamy za zmanipulované.
Premiér Bohuslav Sobotka vypovídal v úterý ráno před sněmovní vyšetřovací komisí jako první. Výslech byl podle něj stručný a krátký. Žádný dotaz ho prý nepřekvapil.
Sněmovní komise vyslechla Sobotku a Ištvana. Příště si pozve Bradáčovou a Pelikána. Podrobnosti má reportérka Jana Čermáková
Sobotka dodal, že nemohl vypovídat o konkrétních záležitostech, protože není s žádnou kauzou zveřejňování informací ze spisů spojený. Únikům z vyšetřovacích spisů podle něj musí podle bránit policie a státní zastupitelství.
„Je důležité, aby dobře fungovala policie a státní zastupitelství. Pokud komise dospěje k názoru, že bude potřeba provést revizi legislativy, pokud jde o úniky ze spisů, tak to už by byl úkol pro příští Poslaneckou sněmovnu. V tomto období už je legislativní proces ukončen a není žádná možnost, abychom se k této záležitosti vraceli,“ řekl Sobotka.
Se členy komise Sobotka probíral i své pravomoci směrem ke Generální inspekci bezpečnostních sborů, která spadá pod úřad premiéra.
Ištvan: Státní zastupitelství není slabým článkem
Po premiérovi před poslance přišel olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan. Ten odmítá, že by informace za spisů unikly od žalobců. Poslancům prý vysvětlil, jaké jsou na státním zastupitelství kontrolní mechanismy.
„Odmítl jsem informace, které v minulosti zazněly, že snad státní zastupitelství má být slabým článkem. To je zjevný nesmysl, který pramení z neznalosti fungování opatření na státním zastupitelství,“ řekl Ištván.
„Proto jsem přivítal možnost informovat poslance o tom, jaká je vnitřní a vnější kontrola nakládání s informacemi. Přiblížil jsem i to, že Úřad na ochranu osobních údajů neshledal, že by došlo k pochybení při nakládání s osobními údaji,“ doplnil olomoucký vrchní státní zástupce.
Výslech čeká Bradáčovou i Pelikána
Před komisí dnes ještě vypovídali ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych a dva bývalí policisté Stanislav Hájek a Milan Večeřa. Ti ale jednání nekomentovali. Předseda vyšetřovací komise poslanec TOP 09 Martin Plíšek shrnul, co úterní výslechy komisi přinesly.
„Vystoupení svědků nám dalo vhled do problému s neoprávněnými úniky z vyšetřovacích spisů z hlediska vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Příště budou svědecké výpovědi doplněny o ministerstvo spravedlnosti a vrchní státní zastupitelství v Praze,“ shrnul předseda vyšetřovací komise, poslanec TOP 09 Martin Plíšek, co úterní výslechy komisi přinesly.
„Pak už si můžeme po vyjádření zástupců policie, advokátů, obhájců a státního zastupitelství udělat nějaký závěr a doporučit nějaká opatření do budoucna,“ dodal.
Příští úterý poslanci vyslechnou mimo jiné pražskou vrchní státní zástupkyni Lenku Bradáčovou nebo ministra spravedlnosti Roberta Pelikána z hnutí ANO. Přijít by měl 22. srpna také bývalý šéf protimafiánského útvaru Robert Šlachta.
O týden později by měl znovu vypovídat bývalý novinář Mladé fronty Dnes Marek Přibil, kterého komise už jednou vyslýchala. Závěrečnou zprávu má dát komise sněmovně do 12. září.
Co komise vyšetřuje?
Hlavním důvodem pro zřízení vyšetřovací komise byly uniklé nahrávky s rozhovory Přibila, na kterých se s předsedou ANO a tehdejším majitelem Mladé fronty Dnes Andrejem Babišem bavili o zveřejňování kompromitujících materiálů.
Babiš nahrávky označil za zmanipulované a za součást kampaně proti své osobě. Podal kvůli nim trestní oznámení, které ale policie odložila. Babiš i Přibil již dříve odmítli, že by měli k dispozici takzvané živé spisy, tedy spisy z vyšetřovaných kauz.
Komise má prověřit, zda nebyl porušen zákon v souvislosti s tím, že měl někdo možnost neoprávněně získávat spisy orgánů činných v trestním řízení. Má se zaměřit i na to, zda někdo takto získané informace nezneužil k ovlivňování politické soutěže nebo destabilizaci demokratického právního státu.
