Rusy už Velká říjnová revoluce nezajímá. Poprvé ji také víc lidí vnímá negativně
Většina Rusů má o bolševickém převratu, ke kterému došlo v říjnu před sto lety, už jen mlhavé představy. Vyplývá to z nejnovějších sociologických průzkumů Ruské akademie věd. Bolševický převrat většinu Rusů už zkrátka nezajímá.
V Rusku se za sto let změnilo hodnocení událostí kolem Velké říjnové revoluce v listopadu 1917, v říjnu podle juliánského kalendáře. Svržení prozatímní vlády bolševiky hodnotí jako negativní nebo spíš negativní 35 procent dotázaných, zatímco jako pozitivní nebo spíš pozitivní událost to vnímá o pět procentních bodů méně lidí.
Poprvé tak začali převažovat hlasy těch, kteří k bolševické revoluci nemají kladný vztah, přičemž třetina dotázaných si vůbec není jistá, jestli revoluce přinesla víc škody než užitku a třetí třetina se domnívá, že to bylo tzv. 50 na 50.
100. výročí únorové revoluce je za dveřmi. Rusové už vzpomínají s nostalgií
Číst článek
Historik Andrej Sacharov, bývalý ředitel ústavu ruské historie akademie věd citovaný listem Izvestija, to připisuje přístupu k informacím, konkrétně k otevření archivů včetně zvláštních fondů KGB v roce 1990.
Ruští historici se dostali i k zahraničním pramenům a zdrojům z ruské emigrace. V 90. letech své články a závěry publikovali běžně v novinách a v časopisech, takže veřejnost se tehdy dozvěděla spoustu věcí. Dnes už široce přístupných publikací tolik není.
Podle sociologů bylo téma Velké říjnové revoluce hodně živé za perestrojky na konci 80. let, potom na počátku 90. let po otevření archivů. Pak už ale nastala jiná doba, jiná témata, jiné problémy každodenního života.
Podle politologa Sergeje Černachovského se hodnocení VŘSR od extrémních poloh – někteří ho považovali za vítězství pracujícího lidu, jiní zase za spiknutí německé rozvědky – teď vrací někam ke středu a u mnoha lidí už nebudí takové emoce, jako budí emoce například hrůzovláda Ivana Hrozného.
