Používejte platební karty, vybízí indická vláda. Při digitalizaci ale opomíjí kyberkriminalitu

Indie se snaží stát digitální ekonomikou, vláda pobízí k používání platebních karet a nedávno stáhla z oběhu některé bankovky. Krok vlády ale způsobil zmatek. V bankách a u bankomatů se tvořily dlouhé fronty, a to v zemi kde více než polovina lidí vůbec nemá bankovní účet. Kriminolog Kartikeya Tripathi z University College London upozorňuje v eseji na serveru Conversation na rizika bezhotovostního ekonomického systému, která se týkají většinové populace.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Indické bankovky rupie

Indické bankovky rupie | Foto: CC0 Public domain, Fotobanka Pixabay, Gerd Altmann

Systém byl zaveden náhle a ve spěchu, což podle Tripathyho s velkou pravděpodobností způsobí prudký vzrůst internetové kriminality.

V souvislosti s vládní pobídkou k používání platebních karet a elektronických převodů byly uvedeny na trh mobilní aplikace s cílem zvýšit poměr digitálních plateb mezi chudými, vesničany a negramotnými, kteří dosud nevyužívali moderní bankovní systémy.

Bezhotovostní platby by měly omezit daňové úniky, korupci a trestnou činnost vázanou na použití hotovosti.

Indie podle Tripathyho ale nepřijala opatření ochraňující peníze běžných obyvatel před internetovou kriminalitou, která bude přechod na digitální ekonomiku nutně provázet.

Indické banky a bankovní portály uživatele opakovaně ujišťují, že používají nejnovější bezpečnostní protokoly a jsou tedy na stejné úrovni jako elektronické bankovnictví ve vyspělých zemích. To je do jisté míry pravda, píše kriminolog.

Dodává ale, že je nebezpečné považovat prohlášení bank za důkaz o dostatečné ochraně spotřebitelů před digitálními podvody. Přechod na digitální ekonomii vytvoří nové příležitosti pro finanční kriminalitu namířenou proti občanům, kteří nemají zkušenosti s používáním digitálních způsobů platby.

Většina z nich nemá představu o tom, jak kyberkriminalita funguje, a nemá tudíž šanci se proti ní bránit, píše Tripathi na webu Conversation.

Výzkum v oboru IT bezpečnosti ukazuje, že největší slabinou digitálního finančního systému je spotřebitel. Právě pro řešení tohoto problému ale indická vláda, banky ani internetové platební portály nemají žádný konkrétní plán, varuje kriminolog.

Lidský faktor je nejslabším článkem v IT bezpečnosti. Čím složitější jsou přístupová hesla a bezpečnostní opatření, tím menší je pravděpodobnost, že je běžní uživatelé budou ochotni nebo vůbec schopni používat. Místo aby si uživatel pamatoval složitou kombinaci písmen a čísel, napíše si je na papír, který nalepí vedle obrazovky - veškerá bezpečnostní opatření tak ztratí svůj význam.

Natálie Zehnalová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme