Patřil k prvním nakaženým Čechům. ‚Šlo to ve vlnách, zabrat to dalo hlavně psychicky,‘ říká po uzdravení

„První dny si člověk myslel, že to je lehká rýma. Pak se to zhoršilo.“ Těmito slovy popisuje muž z Děčína v rozhovoru pro iROZHLAS.cz průběh nákazy nemocí COVID-19. Testy ji u něj potvrdily začátkem března po návratu z rodinné dovolené v Itálii, patřil tak mezi vůbec první nakažené Čechy. Rozhovor poskytl krátce po potvrzení, že se uzdravil. Přál si zůstat v anonymitě, redakce ale jeho totožnost zná.

Tento článek je více než rok starý.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pracovník thajské laboratoře pracuje se vzorky pozitivně testovaných na koronavirus.

„Když jsem se vrátil z dovolené, tak jsem hned následující ráno cítil, že něco není v pořádku.“ Ilustrační foto | Foto: Athit Perawongmetha | Zdroj: Reuters

Patříte mezi první, kteří byli v Česku pozitivně testováni. Nákaza se u vás potvrdila na začátku března. Jaký ten uplynulý měsíc byl?
Je to samozřejmě psychicky náročné, není potřeba nic předstírat. Za sebe můžu říct, že ta infekce není klinicky problémová. Člověk žije normální život s lehkým omezením v podobě únavy. Nepříjemný je ale zákaz vycházení, zákaz veškerého kontaktu s lidmi, nakupování. Jde o základní potřeby. V tomto ohledu se člověk těší na to, až to skončí.

CO ZPŮSOBUJE COVID-19

Onemocnění COVID-19 zasahuje sliznice dýchacích cest. Typické jsou pro nemoc suchý kašel a zvýšená teplota až horečka. Nejčastější zdravotní komplikací spojenou s nemocí je pak zápal plic. Ve vůbec nejzávažnějších případech je nutné plíce nemocného nahradit mimotělním oběhem. Vážné zdravotní potíže se podle Světové zdravotnické organizace projevily pouze u přibližně pěti procent nakažených. Nejnebezpečnější je nemoc pro starší 65 let.

Kolikrát jste vůbec byl testován?
Frekvence odběrů je víceméně jednou za týden. Já jich mám za sebou celkem sedm. Ve chvíli, kdy máte negativní výsledek, se po 48 hodinách dělá další odběr, proto mám vlastně dva testy navíc. Měl jsem test, který byl negativní. Za dva dny se udělal další, který byl pozitivní. Muselo se tedy týden počkat. Pak mi dělali poslední dva testy, které definitivně potvrdily negativní výsledek.

Jak jste vnímal to, že jste na uzdravení čekal relativně dlouho? Byl jste mezi prvními nakaženými a viděl jste, že se uzdravují lidé, kteří se nakazili později než vy.
Okolí jsme se já i moje rodina snažili nevnímat. Snažili jsme se soustředit hlavně na sebe a dělat věci tak, jak nejlépe jsme mohli, abychom se uzdravili. Opravdu nejlépe zafungovalo držet se v klidu a pokud možno venku na zahradě na vzduchu. Právě to se ukazovalo, že u nás fungovalo nejlépe.

Když bylo hezky a strávili jsme tři dny v kuse na zahradě, nebyli jsme doma v, řekněme, zamořeném prostředí, výsledky vyšly negativně. Na to přišly dva dny plískanic a zimy, které jsme strávili v domě a následně byly výsledky pozitivní. Je to pouze moje domněnka, ale takhle to bylo. Nám to ukázalo, že se máme snažit o to, abychom měli čistý vzduch a klidné prostředí. Tudy pak vedla cesta k uzdravení.

Když budeme nosit roušky a chovat se rozumně, tak dopadneme dobře, míní imunoložka Říhová

Číst článek

‚Do světa můžeme‘

Co vás čeká nyní? Skončila vám karanténa, můžete zpátky k normálu?
Hygienici si to velmi hlídají, jsou velmi opatrní. I přes opatrnost nám ale karanténu ukončili. Samozřejmě se to bere tak, že lidé, kteří si prošli nákazou v takovém rozmezí a s tolika testy, jsou jasně čistí. Tedy stoprocentně nevylučují žádné viry ani jejich zbytky, i kdyby mrtvé. Do světa můžeme, získali jsme obranné látky, takže i kdybychom se s virem potkali, tělo si s tím umí poradit na podobném principu jako u malých dětí, které nákazu nevylučují. To se ukázalo i u nás – dvě děti prošly celou karanténou bez jediného pozitivního nálezu, přestože byly testovány každý týden. A takhle se bude chovat i naše „dospělácké“ tělo.

Tam jsem právě mířil. Informace od lékařů jsou tedy takové, že byste měli být vůči viru imunní?
Stoprocentní odpověď jsme nedostali. Zeptáte se jednou, dostanete nějakou odpověď. A když se zeptáte později znovu, je ta odpověď trochu jiná. Prakticky vždy ale diskuse vedly k tomu, že když člověk prochází nákazou COVID-19, mělo by si jeho tělo po sedmi až deseti dnech vytvořit vlastní protilátky a na sekundární nákazu by mělo být připravené tak, jako je jakékoliv jiné tělo připraveno na jakoukoliv jinou virovou nákazu, na kterou má protilátky.

Zasloužíš kulku do hlavy, psali nakaženému koronavirem z Olomoucka. Sousedé nadávali, že doma větrá

Číst článek

Jaký byl u vás průběh nemoci?
Za sebe můžu říct, že v takových vlnách. První dva tři dny si člověk myslel, že to je lehká rýma bez větších průvodních jevů. Takový impulz jednodenní virózy s mírným zvýšením teploty, únavou, bolestí svalů a kloubů. Následně se to zlepšilo do, řekněme, rýmy a kašle. Potom přišlo zase zhoršení, od nějakého pátého do desátého dne. Tělo bylo bojem s virem vyčerpané.

S tím se pojila vysoká únavnost, která postupně odezněla, nicméně se vždycky vrátila v době, kdy měl člověk pocit, že už je v pohodě a vykonal nějakou aktivitu. Třeba to, že jsme velká rodina a člověk se musí věnovat dětem. Nemáte tedy šanci neustále ležet v posteli s nohama nahoře. V takových chvílích se to horšilo. Vlny ale nekorespondovaly jen s fyzickou zátěží, ale také s psychickou. Velká zhoršení vždy přišla den po velkých zprávách, nějakých traumatických momentech. Stres je určitě zhoršující faktor.

Jmenoval jste příznaky, které nemoc provázely. V poslední dnech se mluvilo například o ztrátě chuti nebo čichu. S tím jste se nesetkal?
Osobně ne, ale vím o lidech z mého okolí, kteří tyto příznaky měli.

Zásobování v karanténě

Nebyl jste jediný pozitivně testovaný. Jak vypadá domácí karanténa celé rodiny?
Domácnost u rodiny, která je pozitivní, je zcela standardní. Normální. Žádná výrazná omezení v prostoru domu. Nějaká opatření jsme ale dodržovali, a to intenzivně.

Planeta lépe dýchá, každý neuskutečněný let je pro klima výhrou. Beze změn jde ale o dočasný jev

Číst článek

Každý den jsme vytírali lihovou dezinfekcí, důkladně si myli ruce, pečlivě hlídali vylučování viru, tedy smrkání a kašlání, a snažili se taky zintenzivnit třeba praní ložního prádla nebo oblečení. Vlastně celkově dbáte víc na osobní hygienu, abyste v prostředí, ve kterém žijete, z vlastního pohledu dělali všechno pro to, abyste vir hubili.

Zároveň se držíte toho, co vám káže selský rozum při každé virové nákaze, a je jedno, jestli to je COVID-19 nebo chřipka. Dáte si čaj, vitamíny, nepřetěžujete se a snažíte se dát tělu čas, aby se mohlo hojit.

Bylo pro vás složité zajistit si například potraviny? Jak jste se vypořádali s tím, že nikdo nikam nesměl?
Máme obrovské štěstí na lidi kolem sebe. Chtěl bych jim touto cestou poděkovat. Projevili ohromnou solidárnost, zájem a péči. Pomáhali nám se zásobováním – jídlem, dezinfekčními nebo ochrannými potřebami. Téměř každý den se u nás někdo objevil a na smluvené místo odložil tašku zásob a my si ji potom převzali. S takovými přáteli prožijete měsíční karanténu mnohem snadněji, než když jste na to sám.

Před tím, než jste byli s rodinou v domácí karanténě, jste byl v nemocnici. Jak probíhala hospitalizace? Byl jste v kontaktu s ostatními členy rodiny?
Člověk nepřichází do kontaktu s nikým kromě zdravotnického personálu. Navíc v nemocnici jsem byl jenom já, s rodinou tehdy žádný osobní kontakt nebyl. Když se pak projevila nákaza u ostatních, už byla celonárodně odsouhlasena domácí karanténa a oni tedy byli rovnou doma. Já se k nim později přidal.

‚Stát nás v tom nechal.‘ Kdy a jak pronikl koronavirus za zdi 10 domovů pro seniory?

Číst článek

Jak se vůbec po vašem návratu z Itálie přišlo na to, že jste se nakazil?
Trochu jsem tam prochladl a jak se říká „nachcípal“. Když jsem se vrátil z dovolené, tak jsem hned následující ráno cítil, že něco není v pořádku. Vzhledem k tomu, že tehdy už probíhaly první informace o tom, že Itálie je zdrojem nákazy, kontaktoval jsem hygienu, aby nám řekli, jaký mám zvolit postup. Abychom nechodili k lékaři a podobně. Hygiena nás rovnou odkázala na infekční oddělení ústecké nemocnice a tam si mě nechali.

Beru jako určité štěstí, že jsem prochladnul a měl souběh příznaků shodných s nákazou COVID-19. Podchytilo se to velmi brzo – dřív, než jsem se dostal v Česku do nějakého běžného provozu. Zároveň bych chtěl v tomto ohledu poděkovat personálu ústecké nemocnice a hygieny, který se o nás staral. Servis, komunikace, všechno bylo skvělé.

Martin Zíta Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme