Neoriginální linka na toastový chléb či bratrská spolupráce. Audit Evropské komise kvůli dotacím pro Agrofert odhalil i zásadní chyby v rozdělování unijních peněz, které české úřady podle auditorů nevysvětlily. Požadují proto hloubkovou kontrolu eurofondů. V dokumentu tak nejde jen o střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Server iROZHLAS.cz a Radiožurnál z obsahu finální zprávy zmapoval nejzávažnější pochybení i další zásadní momenty.

Praha 6:00 7. prosince 2019 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Zatímco předběžné závěry auditorů k možnému střetu zájmů českého premiéra, které do Česka dorazily na jaře, představovaly zhruba 70stránkový dokument, tak finální zpráva, kterou mají server iROZHLAS.cz a Radiožurnál k dispozici, je více než třikrát delší. Jen audit bez příloh čítá 238 stran.

Obsahuje mimo jiné výtky tuzemských úřadů, které rozporovaly – slovy ministryně Kláry Dostálové (za ANO) – „prakticky každou větu“ evropských kontrolorů. V některých bodech čeští úředníci uspěli, ve většině případů ale Brusel námitky odmítl. Vyvrátit se přitom nepodařilo ta nejzásadnější pochybení. Redakce nabízí jejich přehled spolu s dalšími zásadními momenty v obsahu finální zprávy.

• Inspirace u německé pobočky
• Bratrská spolupráce
• Střet zájmů premiéra
• Hloubková kontrola
• Babišův vyhazov z vlády

Inspirace u německé pobočky

Podle zprávy evropských auditorů nemá holding Agrofert kvůli chybám nárok na celkem 285 milionů korun z unijních peněz. Tuto částku vyčíslili na základě porušení zákona o střetu zájmů, ale i nedostatků ve schválených projektech. To je třeba případ dotace na výrobu toastového chleba značky Penam v Pekárně Zelená louka, která spadá do holdingu Agrofert.

100 milionů Agrofertu na lepší toasty šlo ze státní kasy. Ministerstvo dotaci nedalo Bruselu k proplacení

Číst článek

V popisu projektu firma uvedla, že půjde o linku „s výraznými inovačními prvky“, díky níž měla vyrábět zdravější a chutnější chleba bez konzervantů. Kontroloři ale zjistili, že pekárna ve skutečnosti použila už existující technologii. Například komise poznamenala, že německá společnost Lieken AG vyráběla podobný toustový chléb už v roce 2013, tedy v době, kdy se tato firma stala členem skupiny Agrofert.

Holding namítal, že v Německu sice linka funguje, ale je založena na jiných technologiích. Jenže Brusel tyto námitky nepřijal. „Příjemce dotace nevyvinul sám žádnou novou technologii. (…) Komise znovu shledala, že projekt neměl být schválen českými orgány a je nezpůsobilý, aby byl financován z Evropské unie,“ píše se v auditu. Česko dostalo od Bruselu – podobně jako u dalších pochybení – na nápravu dva měsíce.

S hodnocením evropských kontrolorů ale Agrofert nesouhlasí a začíná mluvit i o právních krocích. „Auditoři se nebyli podívat ani na českou, ani německou (linku, pozn. red.), stále nevylučujeme, že se můžeme bránit i soudní cestou,“ řekl k tomu mluvčí holdingu Karel Hanzelka. Jestli bude dotaci Agrofert vracet, ale nechtěl předjímat.

Celkem se jedná o sto milionů, které už byly proplaceny z českého rozpočtu. Ministerstvo financí ale dotaci do Bruselu nepředložilo, jak zjistil už na jaře server iROZHLAS.cz. Když se na konci loňského roku začal možný střet zájmů řešit, požádala Evropská komise resort financí, aby jí faktury na projekty holdingu Agrofert neposílal z preventivních důvodů.

Bratrská spolupráce

Nejvíce chyb evropští kontroloři našli u dotací pro společnost Cerea. U pardubického výrobce cereálních tyčinek zpochybnili hned pět projektů na stavbu nových sušáren zrnin, na které český stát loni uznal dotace za více než 13 milionů korun. Cerea podle auditní zprávy například uměle navyšovala hodnotu dotace, a to ve spolupráci s další firmou z holdingu Farmtec.

‚To se ví, že jsme bratři.‘ Jaké chyby českých úředníků pomohly firmám Agrofertu k dotacím

Číst článek

Vedle toho Evropská komise v dokumentu v souvislosti s touto společností upozorňuje ještě na jiný střet zájmů, než je ten českého premiéra Babiše. Auditoři totiž během šetření přišli na to, že dodavatelem nových sušáren zrnin, ke kterým finálně mířily dotace, byla společnost TIS-CR, kterou řídí bratr manažera Cerey.

Úředníci přitom o jejich propojení věděli a nejdříve dokonce na rodinné vazby upozorňovali, ale jelikož nikdo jiný stroje dodávat nechtěl, nakonec došli k závěru, že to není problém. Podrobně redakce iROZHLAS.cz popsala veškerá pochybení na jaře a přečíst si je můžete ZDE.

Když auditoři právě neřešení tohoto střetu zájmů vytkli v předběžných závěrech, úředníci ministerstva průmyslu, které dotaci udělilo, pochybení odmítli. Auditoři podle nich nepředložili „skutečné projevy střetu zájmů“. Ve svých připomínkách argumentovali také nedostatkem času a navrženou stoprocentní pokutu požadovali zrušit.

„Pokud jde o předcházení střetu zájmů, zdůrazňujeme, že samotná existence osobního spojení nemusí nutně znamenat podvod, korupci nebo nekalé praktiky,“ píše ministerstvo u jejich připomínek ve finálně zprávě straně 130.

Jenže u auditorů se svým vysvětlením neuspěli – ti nepřijali ani argument s nedostatkem času, ani ten týkající se střetu zájmů. Evropská komise tak podle dokumentu trvá na tom, že Ceree dotace neměly být přiklepnuty a peníze, které už dostala vyplacené, mají chtít české úřady zpět.

Česko už poslalo společnosti peníze nejméně za dva z pětice problémových projektů celkově za více než pět milionů korun. Ani faktury za tyto projekty - stejně jako u toustového chleba - ale Bruselu už následně ministerstvo financí nepředložilo k proplacení.

Střet zájmů premiéra

Evropská komise došla k závěru, že Babiš porušil evropskou i českou legislativu o střetu zájmů, jelikož se současně angažoval v byznysu i české vládě. „Po založení svěřeneckého fondu bylo zjištěno, že pan Babiš stále ovládá společnost a skupinu Agrofert, vzhledem k faktu, že jeho osoba nepřímo ovládala dané společnosti, tím pádem porušoval článek 4(1) českého zákona č. 159/2006 o střetu zájmů,“ uvádí v dokumentu.

Auditoři tak potvrdili své předběžné závěry, že premiér je ve střetu zájmů. Česko má nyní podle dokumentu dva měsíce na to, aby navrhlo, jakým způsobem situaci vyřeší. Lhůta začne běžet, až dorazí český překlad anglického originálu.

„Pro nedodržování výše uvedených opatření panem Babišem se doporučuje přijmout jakékoli doporučené a navrhované opatření,“ píše se dále ve zprávě. Pokud Evropské komisi tuzemské úřady nic nenavrhnou, nebude možné, aby Agrofert čerpal další dotace.

Původně se přitom v předběžné zprávě psalo o tom, že problém by mohl být i u dřívějších projektů. Tedy u peněz schválených firmám z holdingu Agrofert před únorem 2017 v době, kdy byl Babiš ministr financí. Evropská komise ale v tomto případě od sankce upustila.

„České kontrolní orgány a kontrolní systémy nezajistily dostatečnou kontrolu včetně zabránění střetu zájmů (…). Nehledě na to, si je komise vědoma toho, že Česká národní legislativa o střetu zájmů nezakazovala přidělování veřejných prostředků, a to včetně prostředků EU, společnostem, ve kterých vystupují veřejní činitelé,“ shrnula.

Premiér Babiš s tím, že je ve střetu zájmů, od začátku nesouhlasí a tvrdí, že Česko žádné peníze vracet nebude. To nyní v textové zprávě pro iROZHLAS.cz zopakoval: „Přestaňte šířit lži, žádné vracení dotací nenastane.“ Podle české i evropské legislativy by však neměl dotace čerpat člověk, který o nich zároveň rozhoduje.

Hloubková kontrola

Evropská komise také vyzvala Česko, aby důsledně zkontrolovalo všechny dotace vyplacené ze dvou prověřovaných operačních programů po 9. únoru 2017. Tedy od doby, kdy vstoupil v účinnosti zákon o střetu zájmů, takzvaný lex Babiš. Reaguje tak na zjištění, že u dotací vyplacených z programu Podnikání pro inovace byla chybovost 96,7 procenta.

„Národní orgány jsou povinny ověřit všechny přidělené dotace, na něž byla podána přihláška v nebo po 9. únoru 2017 pro operační programy 2014-2020 (tj. Podniky a Inovativní řešení pro efektivitu OP a prostředí OP), aby bylo zajištěno, že byly přiděleny v souladu s článkem 4c zákona o střetu zájmů, a to s ohledem na to, že možné střety zájmů mohly ovlivnit dotace přidělené jakémukoli obmyšlenému,“ píší auditoři.

Celkem komise rozporuje devět projektů za 285 milionů korun, z toho je sedm z nich problematických i kvůli střetu zájmů Andreje Babiše. Jedná se třeba o projekt firmy Lovochemie, Ethanol Energy nebo pět projektů už zmíněné firmy Cerea, které redakce už dříve popsala.

Babišův vyhazov z vlády

Ačkoliv čeští úředníci v Bruselu neuspěli se svým zdůvodněním, proč český premiér není ve střetu zájmů podle českého práva, v jedné připomínce jim auditoři za pravdu dali. Díky tomu přitom z problémových projektů, které Brusel rozporoval, vypadla pětice dotací pro firmy z Agrofertu za téměř 96 milionů korun.

V auditu jde o peníze evropských daňových poplatníků, řekl eurokomisař Johannes Hahn

Číst článek

Češi uspěli s argumentem, že část roku 2017 Babiš nebyl součástí vlády a paragraf 4c zákona o střetu zájmů se tak na něj nevztahoval. „Návrh auditní zprávy nepočítá s faktem, že po určité období, pro které je navrhovaná korekce, pan Babiš nebyl veřejný činitel ve smyslu paragrafu 4c zákona o střetu zájmů,“ napsali čeští úředníci ve svých připomínkách na straně 29.

V květnu 2017 tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) Babiše odvolal z postu ministra financí, do vlády se pak Babiš vrátil až po podzimních volbách v prosinci a to jako předseda vlády. Na dotace spadající do tohoto období se tak podle českých úředníků korekce vztahovat vůbec neměla.

Komise v tomto případě s argumentem českých úředníků souhlasila. Z tabulky na straně 30 finální zprávy tak vyplývá, že díky Sobotkově vyhazovu Babiše z vlády ze střetu zájmů vypadla například třicetimilionová dotace pro společnost Navos, 62milionový příspěvek z unijních fondů pro firmu Wotan Forest nebo necelé tři miliony pro Kostelecké uzeniny.

Markéta Chaloupská, Tereza Čemusová, Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít