Objev přepisující dějiny? Chrám v Ašdod-Jamu se podle vědců vymyká znalostem o Byzantské říši
Objev, který může přepsat dějiny Byzance i křesťanské liturgiky. Mezinárodní tým vědců s česko-slovenskou účastí odkryl v izraelském pobřežním městě Ašdod-Jam pozůstatky chrámu, který se vymyká všemu, co o dané době i místě víme. Archeology navíc uchvátil svou výjimečnou zachovalostí.
Výzkum stále ještě probíhá, takže na předčasné závěry musíme být opatrní. Pokud se ale dosavadní pozorování potvrdí, změní se pohled na politiku Byzantské říše v šestém století.
Chrám v Ašdod-Jamu se podle vědců vymyká znalostem o Byzantské říši. Téma pro Daniela Mrázka
Doteď převládá názor, že císař Justinián I. kromě Konstantinopole soustředil svou pozornost na oblast někdejší Západořímské říše.
A přestože Byzantská říše sahala až na Blízký východ, oblast Palestiny prý nebyla pro Byzantince příliš politicky důležitá. Objev v Ašdod-Jamu nejspíš tento názor vyvrací.
Významné město na mapě
Cesta k tomuto zjištění je dlouhá. Na samém počátku byla tzv. Madabská mozaiková mapa, objevená na konci 19. století v Jordánsku. Pochází z 6. století našeho letopočtu a zobrazuje významná města Svaté země. Jedním z vyobrazených měst je právě Ašdod-Jam.
Celé století si vědci kladli otázku: co tohle město na mapě dělá? Podle dosavadních názorů totiž v té době nijak významné nebylo. Až před dvěma lety se výzkumníkům pod vedením Alexandra Fantalkina z Telavivské univerzity podařilo v Ašdod-Jamu najít pozůstatky obrovského kostela, nebo přímo kláštera. Taková stavba mohla stát jen ve významném městě, čímž se vysvětluje, proč ho zmiňuje Madabská mapa.
Chrámový komplex, který se v Ašdod-Jamu objevil, byl opravdu mimořádně velký. A protože podobných chrámů se v Palestině nachází povícero, znamená to, že Byzantská říše musela Palestinu vnímat jako důležité území. Alespoň podle člena výzkumného týmu, byzantologa Václava Ježka, který působí na univerzitě v Prešově a z vykopávek v Ašdod-Jamu se vrátil před několika dny.
Archeologové našli nevykradený hrob z doby stěhování národů, byly v něm šperky i textilie
Číst článek
„V Palestině nalézáme stále více těchto chrámů, ukazuje to, že tam v byzantském období rostly jako houby po dešti. Palestina byla v 5. a 6. století velmi významnou kulturní a strategickou části Byzantské říše. Neznamená to, že to bylo sporadické stavění chrámů tam a tam,“ popsal vědec Radiožurnálu.
Přepsat dějiny liturgie?
Zprvu se zdálo, že za stavbou chrámu mohla být Gruzie, protože na dochovaných mozaikách výzkumníci našli datum s gruzínským letopočtem. Václav Ježek ale s touto interpretací nesouhlasí.
„Je předčasné tvrdit, že se ten chrám řídil gruzínským kalendářem, což se potvrdilo letošními výzkumy, protože se v chrámu objevují další a další nápisy s různým stylem datování. Mluvíme o jednom komplexu, kde se najednou objevuje gruzínský kalendář, místní nebo byzantský kalendář. Různé nápisy tu dosvědčují, že se jedná o záhadnou stavbu, která prošla několika fázemi.“
Pohřebiště lodí v mrtvé zóně Černého moře: výzkumníci objevili zachovalé vraky lodí Osmanů a Byzantinců
Číst článek
Byzantská říše v té době nepoužívala jednotný kalendář, a proto se jich na stavbě mohlo objevit hned několik. Navíc pokud Ašdod-Jam byl strategickým pobřežním městem, Byzanc si nad ním podle docenta Ježka určitě držela svůj vliv.
Objev může změnit pohled také na dějiny křesťanské liturgiky. Dochované mozaikové nápisy nám prozrazují jména diakonek. Všeobecně se ví, že v prvních staletích křesťanské církve existovaly ženy-diakonky. Jejich úkolem bylo pomáhat ženám při oblékání během křtu. Pokud se ale objevují na mozaikách v katedrále, jejich postavení muselo být mnohem důležitější a váženější.
