Co rozděluje, může i spojovat. Umělec instalovat na hraniční plot mezi Mexikem a USA houpačky
Smích a nadšené děti. „To je sranda,“ zní z houpačky. „Teď se prostřídejte.“ Skoro by se zdálo, že jde o obyčejné hřiště. Místo toho se střed růžové houpačky nachází uprostřed vysokého železného plotu, který rozděluje Spojené státy a Mexiko. I když prvotním účelem houpaček je poskytnout radost a zábavu, slouží také ke spojování rozdělených společností.
Za instalací houpaček stojí profesor architektury na Kalifornské univerzitě Ronald Rael. „Zeď se stala doslova stěžejním bodem pro vztahy mezi Spojenými státy a Mexikem. Děti a dospělí na obou stranách jsou propojeni smysluplným způsobem, který ukazuje, že akce na jedné straně mají přímý důsledek na stranu druhou,“ napsal Rael na instagram k houpačkám u měst El Paso a Ciudad Juárez.
Na konceptu oživení pohraniční zdi přitom pracuje už deset let, zážitek s houpačkami popsal jako „jeden z nejneuvěřitelnějších zážitků“ a že událost byla naplněna „radostí, nadšením a sounáležitostí“.
Hranice mezi Mexikem a Spojenými státy se přitom stala jedním z hlavních bodů prezidentství Donalda Trumpa, upozorňuje server The Guardian. Americký prezident několikrát opakoval svůj slib postavit obrovskou zeď na hranicích.
Americkému prezidentovi se ale nepodařilo přesvědčit Kongres, aby uvolnil peníze na výstavbu zdi. Trump proto v únoru vyhlásil stav národní nouze a uvedl, že to opravňuje vládu přesunout 6,7 miliardy dolarů z peněz, které Kongres vyčlenil na jiné účely, na výstavbu zdi. Několik států a organizací pak napadlo rozhodnutí vlády v soudních sporech.
Trump může použít peníze ministerstva obrany na stavbu zdi, rozhodl americký nejvyšší soud
Číst článek
K samotné výstavbě zdi zatím nedošlo, ale britský deník připomíná jiné důsledky migrační politiky republikánského prezidenta: přeplněná migrační zařízení, používání slzného plynu na hranici nebo rozdělování rodin.
Rozdělování rodin
Americká unie občanských práv ve středu uvedla, že americké úřady oddělily od rodičů za poslední rok více než 900 dětí. Organizace proto v úterý požádala federální soud, aby tuto praxi zastavil. V odůvodnění obhájci lidských práv uvádí řadu případů, ve kterých lze pochybovat o oprávněnosti takového postupu.
Upozorňují například na případ matky, které bylo odebráno dítě kvůli údajnému napojení na zločineckou skupinu. Jediným spojením ženy s gangem ale bylo to, že ji jeden z jeho členů znásilnil, uvedl server CBS News s odkazem na organizaci.
V úterý navíc Trumpova administrativa zpřísnila azylové podmínky. Dosud v USA platilo, že azyl bylo možné získat, pokud žadatel prokázal, že mu hrozí stíhání kvůli rase, vyznání, národnosti, politickému přesvědčení či příslušnosti k určité sociální skupině. Do sociálních skupin byla řazena i rodina. Ta by ale přitom měla být z důvodů vyjmuta.
‚Velká výhra pro bezpečnost‘
Jako příklad zmínila agentura AP matku, která o azyl požádala kvůli tomu, že její život byl ohrožen, když se její syn odmítl přidat ke gangu.
Trumpovi taktéž v úterý povolil americký nejvyšší soud použít peníze ministerstva obrany k vybudování slíbené zdi. Americký prezident chtěl utratit 2,5 miliardy dolarů (57,4 miliardy korun) z prostředků Pentagonu, což ale v květnu zakázal kalifornský federální soud. Toto rozhodnutí nejvyšší soud poměrem hlasů pěti ku čtyřem zvrátil.
„Velké vítězství pro zeď. Americký nejvyšší soud zvrátil rozhodnutí soudu nižší instance a dal zdi na jižní hranici zelenou. Velká výhra pro bezpečnost hranic a vládu zákona!“ napsal Trump na twitteru několik minut po pátečním výroku nejvyššího soudu.
