Třináct let byli vězněni v Guantánamu. Nyní pět vůdců Tálibánu jedná s USA o Afghánistánu
Jednání mezi představiteli USA a Tálibánem o stažení amerických vojsk z Afghánistánu svedla k jednomu stolu velmi rozdílné osobnosti. Na jedné straně seděl čtyřhvězdičkový americký generál, kterého se pokusil Tálibán zabít společně s afghánským policejním velitelem Abdulem Razaqem, na druhé pak pět vůdců hnutí, kteří strávili 13 let v americkém vězení na základně Guantánamo na Kubě, píše server The New York Times.
Útok na velitele amerických vojsk a sil NATO v Afghánistánu Scotta Millera spáchal Tálibán v polovině října loňského roku v provincii Kandahár. Čtyřhvězdičkový generál z něj vyvázl bez zranění. Guvernér, místní šéf tajné služby a vlivný provinční velitel policie a nesmlouvavý odpůrce Tálibánu Abdul Raziq ale během útoku zemřeli. Tálibán se k činu přihlásil.
Tálibán zabil guvernéra, šéfa policie a tajné služby. Americkému veliteli se podařilo uniknout
Číst článek
Navzdory tomu při jednáních, která probíhala v polovině března v katarském Dauhá, Miller řekl, že respektuje bojovníky Tálibánu a že válka musí skončit. „Mohli bychom bojovat, mohli bychom se zabíjet navzájem, nebo můžeme společně zničit Islámský stát,“ uvedl podle The New York Times Miller.
Připomněl tak, že navzdory ztrátě posledního území v Sýrii takzvaný Islámský stát ještě není poražen. Část se přetransformovala v běžnou teroristickou organizaci, někteří bojovníci se přesunuli na území, ve kterých měl Islámský stát silnou pozici ještě před pádem poslední enklávy v Baghúzu.
Až 2500 bojovníků se má nacházet na území takzvaného Chorásánu v Afghánistánu, kde proti nim nebojuje jen americká armáda se svými spojenci, ale právě i Tálibán. Ten bojovníky bývalého chalífátu na svém území dlouhodobě nechce. Loni v červenci zabil Tálibán na 200 členů Islámského státu, další zajal a předal je afghánské centrální vládě, kterou podporují Američané a západní státy.
Odchod do šesti měsíců
Během jednání, kdy řada představitelů Tálibánu požadovala odchod vojsk z Afghánistánu do šesti měsíců, pět vyjednavačů zastávalo umírněnější názory. Všichni měli jedno společné. Třináct let byli vězněni na americké námořní základně Guantánamo na Kubě.
I když přišel o území, boj proti Islámskému státu nekončí. Změnil se v běžnou teroristickou organizaci
Číst článek
Tam se dostali v roce 2001 hned po začátku invaze USA do Afghánistánu, který vinily z podpory terorismu a napojení vládnoucího hnutí Tálibán na Usámu bin Ládina a jeho organizaci Al-Káida. Pět představitelů bylo propuštěno až v roce 2014. Úřady je vyměnily za seržanta Bowe Bergdahla, který je jediným známým válečným zajatcem tohoto konfliktu.
Mulla Chairulláh Chairchva, Abdul Hák Vásik, mulla Fazel Mazlúm, mulla Norulláh Núrí a Muhammad Nábi Omari nyní žijí právě v Dauhá. Sice se mohli po třinácti letech setkat se svými rodinami, na žádost USA zůstávají pod dohledem katarských úřadů.
„Nikdy by mě nenapadlo, že jednoho dne s nimi (s USA – pozn. red.) budu jednat, že budu sedět na jedné straně a oni na druhé,“ popsal jeden z bývalých vězňů Chairchva. „Opravdu nepřemýšlím nad tím, kdo sedí proti mně a co mi udělal. Důležité je to, o čem mluvíme,“ dodal bývalý ministr vnitra a guvernér po skončení jednání.
Ta neskončila dohodou. Obě strany ale hovořily o pokroku. Podle amerického velvyslance pro Afghánistán Zalmaye Khalilzada bylo dosaženo „návrhů“ týkajících se stažení amerických jednotek a záruk, že se Afghánistán v budoucnu nestane útočištěm teroristů, napsala agentura AP. Stažení vojsk do šesti měsíců je ale podle velvyslance nereálné. Odvoz všeho vybavení bude podle něj trvat i několik let.
Zatčen na schůzce se CIA
Chairchva byl podle dokumentů, které získal server The New York Times na základě svobodného přístupu k informacím, obviněn z obchodu s narkotiky a spolupráce s Al-Káidou. Obě obvinění ale odmítl.
Zpověď afghánských radikálů: Zakladatel Tálibánu mulla Umar roky žil poblíž americké základny
Číst článek
Jeho bývalý spoluvězeň Vásik býval zástupcem šéfa zpravodajské služby Tálibánu. Z dokumentů vyplývá, že byl zatčen na schůzce se zástupci americké CIA. Na té měli projednat budoucí spolupráci.
Asi nejvýraznější postavou z pětice bývalých vězňů je mulla Fazel Mazlúm, který byl šéfem tálibánské armády a frontovým velitelem během války. Vzdal se uzbeckému generálovi Abdulu Rašídu Dóstumovi, který spolupracoval s americkými speciálními jednotkami v severním Afghánistánu. Ten Mazlúma předal USA.
Zatímco obvinění z porušování lidských práv proti ostatním čtyřem vyjednávačům byla podle The New York Times dost vágní, zdá se, že v případě Mazlúma měl soud k dispozici více důkazů, a to hlavně z masového zabíjení. Mazlúm obvinění odmítal. Hájil se tím, že „nikdy nebojoval proti nové vládě ani Americe“. Tvrdil, že pokud by měl být odsouzen on, musel by být potrestán i celý Afghánistán.
Druhý nejmocnější muž Tálibánu dorazil na mírová jednání o Afghánistánu
Číst článek
Ničení matrací na protest
Podle záznamů věznění vyjednavači nespolupracovali s vyšetřovateli. Navíc měli podněcovat ostatní k neposlušnosti, včetně házení mléka na stráže nebo ničení matrací.
Chairchva podle záznamů odmítal jíst, sprchovat se, vydával „nesnesitelné zvuky“, pokoušel se spáchat sebevraždu a vyzýval ostatní vězně, aby udělali totéž. Ale i v tomto případě tvrzení amerických úřadů Afghánec před tribunálem popřel.
Naopak si ztěžoval, že on ani ostatní vězni nedostávali k jídlu lžíce. „Požádal jsem stráž o lžíci. Seržant mi odpověděl, že se omlouvá, ale podle rozkazu svého šéfa mi nesmí dát lžíci,“ popsal Chairchva před tribunálem. Na otázku, proč nesmí dostat lžíci, mu stráž odpověděla, že je to kvůli jeho snahám spáchat sebevraždu.
