V Polsku opět řeší Bělověžský prales. Stát chce zalesnit holá místa, přírodovědci jsou proti
Do Polska se vrátily spory kolem Bělověžského pralesa. Tentokrát nejde o kácení kvůli kůrovci, ale o sázení nových stromů. Polské státní lesy chtějí zalesnit holá místa, která těžbou dřeva v době kůrovcové kalamity vznikla. Jejich postup kritizují přírodovědci z Polské akademie věd. Sázení stromů podle nich už tak poškozený prales ještě více ničí. Vládě kvůli tomu poslali otevřený dopis.
Kůrovec se v Bělověžském pralese dal na ústup. Těžkou techniku lesníci před půl rokem stáhli, na mnoha místech sice stále leží hromady nařezaného a neodklizeného dříví, do umělého zalesňování se už pustili dobrovolníci.
„Chceme, aby znovu vyrostl les, ne aby tady zůstalo pustá planina s mrtvými stromy okolo,“ řekla dobrovolnice Marcelina Puchalska katolické televizi Trwam.
Dobrovolníky přišel s lopatou v ruce podpořit i jeden ze strůjců kácení pralesa, teď už odvolaný ministr životního prostředí Jan Szyszko.
„Existuje plán ochranných opatření a podle něj je nutné holiny zalesnit. Není pochyb, že to je pro prales přínos. Dobrovolníkům děkuji. Opravdu vědí, o co v pralese jde a jak ho chránit," řekl Szyszko.
Opačný názor mají přírodovědci z Polské akademie věd. Zatravněné paseky jsou podle nich přirozeným zdrojem potravy například pro zubry a postupně by se zalesnily samy. Umělé sázení naopak snižuje hodnotu lesa. Tak to stojí v dopise, který akademici adresovali Szyszkově nástupci ministru Henryku Kowalczykovi.
„Vědci protestují proti sázení borovic a smrků do řádku. Lepší je počkat, až se samy vysemení břízy, topoly, osiky a duby. Přirozený proces obnovy vede k bohatšímu věkovému a druhovému složení,“ říká ekolog Wiesław Walenkiewicz z univerzity v Siedlcích.
Litují, že se nekácelo víc. Názory místních na těžbu v Bělověžském pralese se liší
Číst článek
Přirozený les podle něj proto daleko lépe odolává kůrovcovým kalamitám. Ostatně bezzásahové zóny lýkožrout zasáhl méně než části pralesa, ve kterých lesníci káceli. Smrku se prý kvůli klimatickým změnám navíc přestává v polských nížinách dařit.
„Budoucnost pralesa je v turistice. Jestli je potřeba do něčeho investovat, pak do reklamy, aby se například o pozorování ptáků v pralese zajímalo víc lidí ze zahraničí,“ tvrdí Wiesław Walenkiewicz.
Umělá výsadba smrků v Bělověžském pralese podle přírodovědců také může vést k novému sporu s Evropskou komisí kvůli možnému porušování předpisů na ochranu přírody. Na jejich kritiku ministerstvo životního prostředí zatím nereagovalo.