Kolik stát posílá neziskovkám? Analýzy, za které dal Úřad vlády 370 tisíc, se lišily o tři miliardy
Přes 370 000 zaplatil Úřad vlády za rozbory financování neziskových organizací ze státního rozpočtu. Ty se přitom podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu liší o více než tři miliardy korun oproti informacím ze státního rozpočtu. Organizace, která je jejich autorem, tvrdí, že vycházela z dat od Úřadu vlády. Ten rozdíly vysvětluje tím, že kontroloři pracovali s jinými čísly. Úřad vlády prý nesleduje všechny právní formy neziskových organizací.
Zkraje loňského srpna se jedním z hlavních témat stalo financování neziskových organizací.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) totiž chtěla peníze pro takzvané neziskovky seškrtat. Z celkových cca 14 miliard, které ročně ze státního rozpočtu organizacím plynou, chtěla ubrat tři miliardy. Z plánu nakonec sešlo.
Miliardové rozdíly. Stát poskytoval dotace neziskovým organizacím bez analýzy, zjistili kontroloři
Číst článek
Z aktuálních závěrů Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) přitom vyplývá, že vláda nemá přesný přehled o financování nestátních neziskových organizací.
Stát podle kontrolorů při poskytování dotací nestátním neziskovým organizacím nevycházel v letech 2016 až 2017 z analýzy, jaké služby společnost skutečně potřebuje (psali jsme zde).
Vláda navíc nepracovala s přesnými informacemi, kolik peněz se neziskovkám posílá. Analýzy, které si nechává každý rok zpracovat, totiž podle závěrů NKÚ neodpovídají informacím ze státního rozpočtu. Liší se o víc než tři miliardy korun.
Rozbory za bezmála 400 tisíc
„Ve vykazování objemu poskytnutých transferů nevládním neziskovým organizacím ze státního rozpočtu byly mezi výšemi vykazovanými v Rozpočtovém informačním systému a výšemi uvedenými v rozborech financování za roky 2015 a 2016 zjištěny rozdíly 2,18 miliardy korun v roce 2015 a jedna miliarda korun v roce 2016,“ píše v závěrečné zprávě z kontroly NKÚ.
Podle kontrolorů totiž každoroční rozbory nevycházely z údajů Rozpočtového informačního systému, což je jeden ze subsystémů státní pokladny.
Analýzy zpracovávala Společnost pro studium neziskového sektoru a dostala za ně podle údajů z registru smluv zaplaceno celkově přes 370 tisíc korun. Rozbor za rok 2015 přišel na více než 168 tisíc korun, ten za rok 2016 pak na téměř 204 tisíc.
Údaje od Úřadu vlády
Ředitel Společnosti pro studium neziskového sektoru Vladimír Hyánek odmítá, že by jeho organizace udělala chybu. Pracovala podle něj jen s daty, která jim poskytl Úřad vlády, konkrétně Rada vlády pro nestátní neziskové organizace, jež je poradním orgánem vlády.
„Zpracovatelé rozborů pracovali vždy s údaji, které obdrželi od rady vlády, respektive od jednotlivých ministerstev,“ vysvětlil pro iROZHLAS.cz Hyánek.
Za úplnost a správnost dodaných dat podle něj zodpovídaly jednotlivé kapitoly státního rozpočtu.
„K etapám tvorby rozboru patřilo i připomínkové řízení, kdy se všechny dotčené kapitoly, včetně ministerstva financí, k rozboru vyjadřovaly a zpracovatel jejich připomínky řešil. Dále byl každý rozbor – průběžná i finální verze – dvakrát prezentován na zasedání rady vlády před tím, než jej vláda vzala na vědomí svým usnesením,“ dodal.
Jiné neziskovky
Podle Úřadu vlády s rozbory žádný problém není. Úředníci NKÚ prý při kontrole pracovali s širším okruhem neziskových organizací, než který chce rada vlády sledovat a který byl promítnut do rozborů.
„Rozdíl v informacích o výši poskytnutých dotací je dán především tím, že Úřad vlády, respektive Rada vlády pro nestátní neziskové organizace, sleduje vynaložené prostředky poskytnuté jen určitým právním formám nestátních neziskových organizací,“ uvedla pro iROZHLAS.cz Olga Jeřábková ze sekce Úřadu vlády pro lidská práva.
Systém ministerstva financí podle ní ale sleduje v rámci svého systému všechny vynaložené prostředky poskytnuté neziskovým organizacím ze státního rozpočtu.
Kolik teče do neziskovek? Ministerstva posílají zlomek ze svých rozpočtů, hlavně sociálním projektům a sportu
Číst článek
Přestože rada vlády podle Jeřábkové nemá chybná data, hodlá se v následujících letech řídit doporučením kontrolnímu úřadu.
„Při přípravě informace o financování nestátních neziskových organizací ze státního rozpočtu za léta 2017 a 2018 Úřad vlády bude respektovat doporučení NKÚ a bude vycházet z údajů vedených v rozpočtovém informačním systému. Bude také usilovat o sjednocení používání právních forem nestátních neziskových organizací ve všech materiálech,“ dodala Jeřábková.
Negativní vnímání organizací
Situace kolem neziskových organizací se podle politologa Karla Švece z Univerzity Karlovy, který současně působí jako analytik České televize, „silně vyhrotila“ v posledních třech letech hlavně v souvislosti s uprchlickou krizí.
„Část neziskovek byla politiky označována za ty, kdo pomáhají tomu, aby k nám byli dováženi uprchlíci,“ uvedl Švec v minulosti pro iROZHLAS.cz. Například prezident Miloš Zeman označil v červnu 2016 neziskovky za pijavice na státním rozpočtu.
K negativnímu vnímání ale podle Švece přispěl i sám šéf kabinetu Andrej Babiš (ANO). „Když mluví během tiskové konference o tom, kolik se kde utratilo za workshopy, tak minimálně vytváří dojem, že neziskové organizace jsou průtokáč, který odčerpává velké peníze ze státního rozpočtu, aniž by třeba zmínil, že musí v naprosté většině ty peníze vysoutěžit na základě grantů,“ vysvětlil Švec.
Podle Českého statistického úřadu bylo v Česku na začátku roku 2016 téměř 121 tisíc nestátních neziskových organizací, dotaci od státu dostalo téměř 7000 z nich.
