Ivo Ištvan o Faltýnkově kauze: Vy vůbec nevíte, co jsme na antimonopolním úřadu hledali

Po pěti letech padl první pravomocný rozsudek v případu kolem Jany Nagyové Nečasové, který spustil úřad Ivo Ištvana. Jak olomoucký vrchní státní zástupce verdikt vnímá? Proč na něj veřejnost musela čekat tak dlouho? Jak se z kauzy vrchní žalobci poučili? Kdy se veřejnost dozví další detaily z brněnských razií, které jeho lidé spustili minulý týden? „Až bude kauza skončena, zveřejníme tiskovou zprávu,“ říká Ištvan v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.

Tento článek je více než rok starý.

Olomouc Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ivo Ištvan, olomoucký vrchní státní zástupce

Ivo Ištvan, olomoucký vrchní státní zástupce, při rozhovoru s redaktory serveru iROZHLAS.cz. | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Proč jste k brněnskému zátahu neuspořádali tiskovou konferenci?
Já bych tedy jednak nenazval činnost orgánů činných v trestním řízení zátahy, to je taková libůstka novinářů…

Dobře, tedy k případu...
Za druhé, my jsme poskytli veřejnosti prostřednictvím tiskové zprávy dostatek informací. Nebylo proto třeba tytéž informace zveřejňovat jiným způsobem.

Faltýnek se chce hájit ve sněmovně. Mýtný tendr sám navrhne jako mimořádný bod jednání

Číst článek

Nebylo to spíš poučení z kauzy Nagyová, kdy vám kritici vyčítali způsob prezentace na tehdejší tiskové konferenci?
Určitě to nemá žádnou souvislost. Víte, že mezitím byla celá řada dalších realizací, takže tu otázku z vaší strany považuji za lehce tendenční. Když si vybavíte kauzu Vidkun, kauzu Krov, kauzu lihové mafie, které jsou rozsahem stejné, ale nevzbuzují žádný extra zájem novinářů, tak nikdy nepadl dotaz na tiskovou konferenci. Určitě tu otázku máte právo použít, ale považuji ji za trošičku tendenční.

Co pro vás znamená pravomocný rozsudek v kauze Nagyová? Jak jste si ho vyhodnotili?
Tak pravomocný rozsudek znamená, že všechno to, co o té věci bylo ze strany policie či státního zastupitelství řečeno, bylo pravda. Že od samého začátku bylo důvodné podezření ze závažného trestného činu, a přestože toto podezření mnozí zpochybňovali anebo alespoň zlehčovali, tak bylo nyní pravomocně prokázáno.

Když říkáte závažná trestná činnost, není pak v tomto světle výše trestu poněkud nízká?
Podle mě to zcela jednoznačně závažná trestná činnost je. Vždyť i vy sami novináři rádi uvádíte, že pokud například policisté překročí svou pravomoc, tak to ve svých komentářích považujete za mimořádně závažnou věc. A tady šlo o jednu ze zpravodajských  služeb, která disponuje rozsáhlými pravomocemi. A je to jediný případ, kdy tady bylo něco podobného odhaleno a pravomocně odsouzeno.

My se ale ptáme, zda jste s výši trestu spokojen.
To byla ale až otázka číslo dva. Ta první byla, zda je to závažné. Pro vás to možná závažné není. Vy byste možná byli rádi, kdybyste byli někým nezákonně sledováni.

To nám nepodsouvejte, to je tendenční, to jsme neřekli.
Ale takový pocit mít můžete. Myslím si, že většina lidí by se vůči takovému jednání ohradila. My jsme těm poškozeným poskytli spravedlnost a myslím si, že to je naše poslání. A k těm trestům: organizátorka dostala tu nejpřísnější podmínku. A dostala ji asi po šesti letech od spáchání. Znalci trestního procesu vědí, že čím později spravedlnost přijde, tím se to musí odrazit na výši trestu. Já to vidím tak, že trest je adekvátní době, která od spáchání uběhla.

Proč to trvalo tak dlouho?
To samozřejmě víte. Vždyť jste o tom posledních pět let psali. Obžaloba byla podána po roce a pět let se ten případ soudil. Z toho většinu – tři, tři a půl roku – ho soudila paní doktorka Králová (soudkyně Helena Králová, která čelila kárnému stíhání, pozn. red.) takovým způsobem, že jí ta kauza musela být odňata. A odnětí dokonce potvrdil Ústavní soud, což se děje ve zcela výjimečných případech. Naopak Ústavní soud je ten, který odnětí ve většině případů ruší. Čili to její rozhodování bylo takové, že zarazilo i Ústavní soud.

Soudkyně Králová soudí ještě jednu kauzu z „balíku“ Nagyová. Nebudete namítat její podjatost?
Já se k té druhé kauze nebudu vůbec vyjadřovat, protože není skončena. Takže myslím, že je celkem zbytečné o tom tady rozmlouvat.

vrchní státní zástupce Ivo Ištvan

  • v roce 1994 se stal státním zástupcem Okresního státního zastupitelství Brno-venkov
  • o tři roky později byl v roce 1997 jmenován vrchním státním zástupcem Vrchního státního zastupitelství v Olomouci
  • do povědomí veřejnosti se dostal např. v případu údajného uplácení poslance Zdeňka Kořistky
  • ještě výraznější jeho mediální stopa byla v kauze Jiřího Čunka
  • po kritice poměrů na Nejvyšším státním zastupitelství byl z podnětu tehdejší nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké odvolán, bránil se také správní žalobou o neplatné odvolání z funkce a uspěl
  • do funkce vrchního státního zástupce byl znovu jmenován podle zákona začátkem roku 2011 na návrh nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana
  • V roce 2013 policie pod jeho vedením zahájila tzv. kauzu Nagyová, pojmenovanou podle tehdejší vrchní ředitelky sekce kabinetu předsedy vlády České republiky Jany Nagyové, dnes Nečasové. Akce vyústila v pád vlády Petra Nečase (DETAILY NAJDETE NA KONCI ROZHOVORU)

A vy máte pocit, že by mohla být podjatá?
Já jsem vám, pane redaktore, odpověděl tak, že se nebudu k té kauze a v zásadě ani k paní doktorce Králové v kauzách, které nejsou skončeny, vyjadřovat. Tím pádem vám odpovídám i na tu druhou otázku, která byla vlastně stejná jako ta první.

Jak jste si ten balík případů kolem Jany Nečasové, dříve Nagyové, zpětně vyhodnotili? Řekli jste si, že jste při prezentaci udělali něco špatně? Ty kritiky jste musel zaznamenat.
Ještě nám někteří říkali, že jsme mohli rozeslat obálky s modrým pruhem, případně ty kauzy ani nestíhat a jen upozornit, že se tady dějí nějaké nepravosti, aby se to nějak vyřešilo. Dostali jsme celou řadu dobrých rad. Já ale myslím, že státní zastupitelství musí konat, je-li důvodné podezření. A to se v této věci stalo.

My nezpochybňujeme to konání, ptáme se na prezentaci zásahu či jeho způsob.
To je od vás hezké, protože někteří zpochybňují i to konání. Ten zásah probíhá v režii policie. Státní zastupitelství dozoruje trestní řízení, nikoliv organizační záležitosti. My nerozhodujeme, zda se nějakého úkonu zúčastní šest policistů nebo čtyři. Jestli mají mít oblečená saka nebo rifle, jestli mají mít kuklu, stejnokroj anebo nějakou balistickou ochranu. Na to vám odpovědět nemohu. Je to věc policie, která má ale odpovědnost za to, aby domovní prohlídky byly provedeny řádně. Je to tak složitá a odpovědná činnost, že většina kritiků by takovou činnost ani nezvládla. Můžu vám připomenout případ, kdy ne úplně šťastně odhadli organizaci na místě činu a jistý stíhaný uprchl a doteď se do republiky nevrátil. Myslím tím pana Krejčíře.

‚Neukončeno. To vám musí stačit‘

Dá se to srovnávat?
Já vám vysvětluji, že když dojde k nějakému problému – útěk stíhaného či zničení důkazů – tak se objeví ti stejní a kritizují zásah z jiné strany. Tím chci říct, že policie to nějakým způsobem uchopila a mně nepřísluší to hodnotit. Pokud vím, tak to hodnotil nadřízený plukovníka Šlachty (bývalý ředitel ÚOOZ Robert Šlachta, pozn. red.) a nikdo neshledal v  postupu žádnou vadu.

Takže ten umělecký dojem…
... a pokud jde o umělecké dojmy, takových kauz v takovém rozsahu se uskuteční dvě nebo tři ročně. Říkat o jedné kauze, že je spektakulární, a jinou ani nekomentujete, mně přijde lehce úsměvné.

Bavíme se ale o zásahu na Úřadu vlády, takových rozhodně není několik za rok.
Ale jde o ten rozsah. Nás kritizovali, že někde bylo čtyři sta policistů, to se ale v těchto případech děje běžně.

Ale pak je ta tisková konference, kde jste mluvili o zabaveném zlatě, milionech, klientelistických sítích. Tím jste vzbudili jistá očekávání.
My jsme v průběhu řízení informovali veřejnost prostřednictvím tiskových zpráv, to se ale různým osobám jevilo jako nedostatečné a požadovaly další informace. Ta konference byla chtěná. Na to už všichni zapomněli. A pokud jde o obsah, všechno, co se na té tiskové konferenci řeklo, se potvrdilo. Tam neproběhla žádná nepravdivá informace. A pokud tisková konference, tisková zpráva, rozhovor nebo jen mlčení v někom vzbudí očekávání, tak to nejde za orgány činnými v trestním řízení. Já se domnívám, že je potřeba vždycky vyčkat na výsledek. Orgány žádné očekávání nevytvořily, to jste si vytvořili vy, novináři. Vy jste spekulovali, jako spekulujete u každé kauzy.

Na té tiskové konferenci jste ale mluvili o zabaveném zlatě, o stamilionech, přičemž jste si mysleli, že patří někomu jinému…
… pane redaktore, vy víte, co jsme si mysleli? Mě velmi irituje, když se používají prázdné fráze místo toho, abyste mi řekl, co třeba já jsem tehdy řekl špatně.

Jak to tedy dopadlo s tím zlatem, o němž tam mluvil plukovník Šlachta?
Byly zajištěny nějaké prostředky, v této věci se vede přípravné řízení, které není ukončeno. A to vám v tuto chvíli musí stačit, pane redaktore.

Když vezmete kauzu Jany Nečasové jako celek, je aktuální stav pro vás úspěch? Jak to vnímáte?
My nevnímáme nic, my přece konáme.

Ale aspoň pro sebe si musíte vyhodnotit, jestli ty akce byly úspěšné.
Pokud ty věci jako takové nejsou pravomocně skončeny, tak co chcete hodnotit? Máme tady jeden pravomocný rozsudek. Co chcete hodnotit dál?

Třeba právě to, že po pěti letech máme jen jeden rozsudek.
Byli jste se zeptat doktorky Králové, proč to trvalo tak dlouho? Já jsem to nikde nezaznamenal. A vy se mě ptáte, proč to trvalo tak dlouho.

Ale všechny větve nesoudila doktorka Králová. Třeba v případě údajného úniku z Bezpečnostní informační služby vám případ jiný soud vrátil k došetření. Tam se nemůžete odvolat na práci soudkyně Králové.
To je otázka. Tam se řešily složité věci administrativního rázu, na které měl soudce odlišný názor. To, co my jsme považovali za nutné utajit, podle něj utajeno být nemá. Nedělejme z toho zásadní pochybení, které způsobilo průtahy.

Kde je ta klientelistická síť? 

Vy jste tehdy řekl: „Prověřujeme klientelistickou síť, která tady bránila prověřování korupce.“ Kde je ta síť?
To řízení bylo odloženo. Ale nikoliv proto, že se trestný čin nestal, ale proto, že nepodařily objasnit skutečnosti umožňující stíhat konkrétní osoby.

V čem jste tedy tu síť spatřoval? To byla ta část s poslanci a handlování s jejich posty?
Já nebudu říkat, v čem to bylo spatřováno. U části týkající se poslanců, a to přece víte,  probíhá trestní řízení. To je jiná část této kauzy.

Bavíme se v tom případě o napojení někdejšího náměstka vrchního státního zástupce Libora Grygárka na lobbisty Ivo Rittiga nebo Romana Janouška?
Pane redaktore, to je řízení, které bylo ukončeno tak, že se nepodařilo zahájit trestní stíhání. Čili já vám k tomu bližší informace podat nemůžu.

Takže jinými slovy jste žádnou síť nenašli.
To není tak. Já vám říkám, že se nepodařilo zahájit trestní řízení vůči konkrétním osobám. To znamená, že máte určitě penzum poznatků, ale tyto poznatky vám neumožňují zahájit trestní stíhání, protože nebylo – z různých důvodů, které tady nebudu specifikovat – dostatečně zadokumentováno. To se děje velmi často.

Nebylo tedy předčasné mluvit o klientelistické síti, když jste neměli dostatek informací?
Proč? My jsme informovali veřejnost o tom, co se děje, protože po tom byla poptávka.

Stále se motáme kolem jedné věci: jste stále přesvědčen – s odstupem pěti let – že ta komunikace byla v té době podle vás uměřená?
Já pořád nevím, v čem by má komunikace nebyla uměřená. Ani od vás jsem neslyšel žádný věcný argument.

„To, že doktor Ištvan tehdy opravdu vypouštěl zprávy, že je tady obrovská mafie – propojení politických a ekonomických struktur a že bylo zabaveno tolik a tolik zlata, tolik a tolik set milionů korun a tak dál – to je všechno pravda. Já jsem také veřejně sebekriticky přiznal, že jsem tomu uvěřil. Akce Ištvana a Šlachty byla provokací proti ODS. Považujte to za určitý druh omluvy, i když těch, kdo byli těmito dvěma lidmi dezinformováni, bylo příšerně mnoho.“

prezident Miloš Zeman (rozhovor pro deník Blesk)

Ptáme se i proto, že se za vás v té době postavil prezident Miloš Zeman, když vás přijal na Hradě.
Pane redaktore, tuto informaci já nemám. Možná vám pan prezident Zeman řekl, že se za mě postavil. Já ale takovou informaci nemám.

Jak jste tedy vy to přijetí vnímal?
Dostal jsem pozvání na Hrad, nebyl jsem informován, v jaké věci, takže jsem ho prostě přijal. Stejně jako stovky dalších lidí, kteří v průběhu roku dostávají pozvání na Hrad a přijmou ho.

Prezident na vaši adresu předloni řekl, že jste o kauze Jany Nečasové vypouštěl dezinformace o obrovské mafii, propojení ekonomických a politických struktur, že šlo o provokaci vůči ODS. Dokonce se omluvil, že vám to uvěřil. Cítíte se jako dezinformátor?
Sami jste sledovali moji tiskovou konferenci, takže sami víte, že to, co prezident republiky uvedl, není pravda.

To jsme ale zase u toho. Ta tisková konference, a vy jste byl její součástí, vyvolala velká očekávání, zjevně i u prezidenta republiky.
Vy mně podsouváte, co říkám na ta vyjádření, tak já vám říkám, abyste se přidrželi toho, co jsem říkal já.

My vám nic nepodsouváme, ocitovali jsme vám slova pana prezidenta.
Mně celkem nepřísluší vyjadřovat se jak ke komentářům politiků, včetně prezidenta, tak k vyjádřením novinářů. Já jsem státní zástupce, dělám si svoji práci a k tomu, abyste komentovali, co kdo říká, jste vy novináři. Vy to posuzujete.

Vy se v tomto ohledu od prezidenta jako politika distancujete, tehdy jste ale jeho pozvání přijal. Nevylučují se tyto dva postoje?
Pozvání jsem přijal, protože jsem nevěděl, co bylo jeho předmětem.

Nesnažil se vás ovlivnit, stejně jako to mělo stát v případě soudce Josefa Baxy?
Ne, vy si myslíte, že by měl?

My si nic nemyslíme, my se ptáme.
Když si to nemyslíte, proč se na to ptáte?

Protože pan doktor Baxa nedávno vystoupil s tím, že Hrad se snažil zasahovat do rozhodování v živých kauzách.
Toto ale nebyla věc, která by se týkala prezidenta, takže je to nesouměřitelná záležitost.

A o čem jste tedy s prezidentem mluvili?
Prezident se ptal na tu kauzu (Jany Nečasové, pozn. red.) a já jsem mu sdělil, že ho mohu informovat pouze v rozsahu, v jakém informovala média. Nic víc, nic míň. Žádné další informace nedostal.

Já bych nenazval činnost orgánů činných v trestním řízení zátahy, to je taková libůstka novinářů, říká Ivo Ištvan, olomoucký vrchní státní zástupce | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

‚Máme jistotu. Od nás ne‘

Na brněnské kauze pracujete s Národní centrálou proti organizovanému zločinu (NCOZ), jejíž vznik jste kritizoval. Jak se vám s tímto útvarem spolupracuje?
Jeho přidaná hodnota, o které se hovořilo, doteď není vidět. Jinými slovy, nenalézáme velký rozdíl mezi tím, jak fungoval protikorupční útvar a Útvar pro odhalování organizovaného zločinu před reorganizací a jak funguje NCOZ. Já ani vlastně nevím, čím architekti reorganizace odůvodňovali, že k ní má dojít. Dnes má NCOZ dalšího ředitele, jsme spolu v kontaktu a věřím, že vedení toho útvaru má upřímný zájem, aby jeho činnost byla co nejlepší. Počkejme si, jestli budou výsledky. Jak vy mě tady nemilosrdně soudíte za kauzy pod naším dozorem, tak by měla být hodnocena i činnost NCOZ. Uvidíme na konkrétních kauzách.

Podařilo se například omezit úniky informací, za které byla kritizována protikorupční policie?
Ta reorganizace nevznikla kvůli únikům, to jste mě pobavil, pane redaktore.

Já jsem jen řekl, že protikorupční útvar za ně byl kritizován, a zeptal jsem se, jestli se to po reorganizaci zlepšilo.
Já si v poslední době nic takového nevybavuji, protože my jsme zase tolik realizací neměli. Je to spíš otázka na kolegy z krajů. Já jsem pouze zaznamenal, že o únicích informací se začalo spekulovat v souvislosti s naší kauzou z minulého týdne.

Hamáček chce prověřit úniky Faltýnkových odposlechů. ‚Od nás nic neuniklo,‘ vzkazuje policejní prezident

Číst článek

K tomu už nějaké poznatky máte?
Při těch komentářích je opět vidět to nazírání, opakování frází, jak je člověk o únicích slyší už třeba tři roky. V některých médiích se objevily informace a bylo tam přesně uvedeno, že jsou z příkazu soudce k domovní prohlídce nebo prohlídce nebytových prostor. Takže žádný únik ze spisů, z nosičů a podobně. V rámci této kauzy bylo vydáno sto takových příkazů. Dostávají je oprávněné osoby mimo okruh orgánů činných v trestním řízení.

Protože praxe Ústavního soudu vyžaduje velice podrobná odůvodnění jakýchkoliv zásahů do práv osob, i tyto příkazy jsou velmi podrobně odůvodňovány. Není takový problém, aby se k nim dostaly osoby, které nejsou orgánem činným v trestním řízení. Dostane je každý, kdo bydlí v prohledávaném bytě nebo jedná za úřad, kde jsou prohlídky, a dělá si s nimi, co chce. Jestli to někdo dá nějakému novináři, nebo nedá, to my už ovlivnit nemůžeme. To je důsledek nastavené praxe.

Prošetřili jste tedy ten poslední případ?
V tomto případě proběhlo šetření a je naprosto vyloučeno, že to uniklo od policie a státního zastupitelství. Naprosto vyloučeno.

To se vám podařilo zjistit tak rychle?
Někdy se to podaří velmi jednoduše.

Co to znamená?
Já bych vám nechtěl říkat, jak jsme to zjistili, protože to není potřeba. Říkám vám, že máme jistotu, že to není od orgánů činných v trestním řízení. Policejní prezident o tom už informoval ministra vnitra, jak jsem zaznamenal v médiích.

Takže s jistotou víte, odkud únik přišel?
My máme jistotu, odkud nepřišel. A pokud to není od orgánů činných v trestním řízení, ani nás to nezajímá, protože dnes s těmi dokumenty mohou ti, kdo je dostali, disponovat, jak chtějí.

O nové kauze v Brně jste již řekl, že jde o velký případ. Znamená to, že nejde jen o několik zakázek, ale, řekněme, o systém ovlivňování zakázek?
Já bych to upřesnil, pane redaktore. Je to obdobná realizace jako řada jiných, čili to nijak nevybočuje. A o té samotné kauze, jak jsem vás již při domlouvání rozhovoru informoval, se bavit nemůžeme a ani nebudeme.

Takže je to přece jen poučení z kauzy Nagyová.
To určitě není, ale my ve fázi přípravného řízení žádné informace nad rámec tiskové zprávy, stejně jako v kauze Nagyová, nebudeme poskytovat.

Nevadí vám, že hned od startu kauzy z minulého týdne ji vaši kritici komentovali optikou případu Nagyová, tedy stylem „bůhví, co z toho bude“?
Každý se může dívat, na co chce a jak chce. Co já k tomu mám říct?

No jestli vám to nevadí.
Komentáře zvnějšku nemohou přece orgány činné v trestním řízení limitovat, my je pouze musíme snášet.

Vy jste od začátku informovali, že dva případy z minulého týdne spolu nesouvisí. Proč jste je tedy spouštěli souběžně?
Důvod spočívá v popisu některých skutečností, které tím, že by se jedna část stala veřejnou, by mohly být vyzrazeny i ve druhé části. Proto policie zdůvodnila, že to musí proběhnout souběžně.

Takže ty případy souvisí.
Já bych detaily neříkal, ale setrval bych na tom, že jde o samostatné kauzy.

Druhý muž ANO Faltýnek podle odposlechů jednal v zájmu Kapsche, píše Právo

Číst článek

Jiný postup tedy nebyl možný? Například spustit akci kolem antimonopolního úřadu až ve chvíli, kdy byste měli dostatek důkazů na obvinění?
Policejní orgán rozhodl o realizaci proto, že to považoval za důležité. To je závěr, který byl zveřejněn. Další komentář k tomu nemám.

Větev antimonopolního úřadu se týká dvojky hnutí ANO Jaroslava Faltýnka, nejste kvůli tomu pod tlakem? Nevolal vám třeba premiér Andrej Babiš (ANO)? 
Já vám nemohu ani mlčením potvrdit žádná jména. Ve své práci jsem nikdy žádné tlaky od nikoho nepocítil.

Můžete na základě policií shromážděných informací říct, jestli antimonopolní úřad pracuje, jak má?
To mně vůbec nepřísluší. Státní zastupitelství není nadřízeným tohoto úřadu.

Nicméně jste evidentně nasbírali nějaké informace o jeho práci, na základě nichž jste minulý týden spustili policejní akci.
Mně to, pane redaktore, nepřísluší hodnotit. Já jsem vám říkal, že se o té kauze bavit nebudeme.

Můžete alespoň říci, s jak vysokou škodou v případě brněnské radnice počítáte?
Znovu opakuji, že vám k té kauze žádné informace poskytovat nebudu. Ani teď, ani v budoucnu. Nechte pracovat orgány činné v trestním řízení a nevzbuzujte očekávání.

My žádná očekávání nevzbuzujeme.
No ale takto se to rodí. Potom – za pět, osm, deset let – budete někomu vytýkat, že udělal něco špatně. Tady vidíte, kdo vzbuzuje očekávání. 

Právě proto jsme se ptali, jestli v případě antimonopolního úřadu nebylo možné udělat spíše přesný chirurgický řez než tam posbírat důkazy a čekat, co z toho bude.
Pane redaktore, vždyť vůbec nevíte, co jsme tam hledali, tak jak můžete mluvit o chirurgickém řezu, abych vás citoval, nebo o tom, že jsme něco posbírali. Vy nevíte, co jsme posbírali, nic o té kauze nevíte. A já vám na vaše otázky nemohu odpovídat, v této fázi trestního řízení k tomu není důvod.

My o té kauze něco málo víme, třeba díky únikům, o kterých jsme se bavili. 
Na základě vysvětlení, které jsem vám dal, bych řekl, že ani o žádný únik nejde. Nejde o žádný únik, když informace dostala oprávněná osoba, která s nimi naložila, jak uznala za vhodné.

Dobře, ale část těch informací je veřejná, takže neplatí, že o té kauze nic nevíme.
Ale nečekejte, že vám tady budu verifikovat, které jsou pravé, které ne, protože to nikdo neví. Nejlepší bude to nekomentovat vůbec, z naší strany určitě. Až bude kauza skončena, zveřejníme tiskovou zprávu.

Olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan během rozhovoru pro iROZHLAS.cz | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Kauzy kolem Jany Nečasové

  • Na veřejnost se vyšetřování dostalo 12. června 2013, kdy Útvar pro odhalování organizovaného zločinu provedl zásah na řadě míst v ČR, včetně úřadu vlády. Impulzem bylo prošetřování podezření o činnosti organizované skupiny, složené z Romana Janouška, Tomáše Hrdličky, Iva Rittiga či Jiřího Tomana, a prověřování jednání tehdejšího náměstka pražského vrchního státního zastupitelství Libora Grygárka.
  • Kauza se týká zneužití Vojenského zpravodajství (VZ) ke sledování tehdejší manželky premiéra Nečase Radky. Spolu s Nagyovou (nyní Nečasovou) v ní byli obžalováni bývalí šéfové rozvědky Ondrej Páleník a Milan Kovanda a bývalý zpravodajec VZ Jan Pohůnek. Nečasové soud uložil tříletou podmínku a desetiletý, tedy maximální zákaz působení ve vedoucích funkcích státní správy. Páleník, Kovanda a Pohůnek dostali podmínky v délce 2,5 let, dvou let a 20 měsíců a zákazy činnosti ve zpravodajských službách a bezpečnostních sborech na osm, sedm a šest let.
  • Před soudem se Nečasová ocitla také kvůli možnému úniku informací z Bezpečnostní informační služby (BIS). O případu informovala média v březnu 2014, policie v kauze obvinila čtyři lidi. Kromě bývalé ředitelky premiérova kabinetu a lobbisty Iva Rittiga to byli jeho obchodní partner Tomáš Jindra (advokát a někdejší poradce ministra zemědělství) a právník David Michal z kanceláře MSB Legal.
  • Obžaloba ve věci možného úniku informací z BIS byla znovu podána v únoru 2016. Podle verdiktu z ledna 2017 uložil soud Nečasové podmíněný trest v délce 1,5 roku, Rittigovi a Michalovi devítiměsíční podmínku a Jindru obvinění zprostil. Verdikt ale následně v září 2017 zrušil odvolací senát a vrací se tak k prvoinstančnímu soudu.
  • Nečasová čelí obžalobě také v kauze krácení daně, policie ji v březnu 2015 obvinila kvůli tomu, že finančnímu úřadu nepřiznala dary, například drahé kabelky, které jako ředitelka premiérova kabinetu dostávala. Cenu dárků policie vyčíslila na 10,1 milionu korun, zkrácená daň podle žalobců činí 736 tisíc korun (Nečasová ji posléze uhradila). Původně chtěli vyšetřovatelé Nečasovou kvůli darům obvinit z korupce, neměli ale dostatek důkazů. Ve věci krácení daně byla obžalována v červenci 2016.
  • Vyšetřování se přitom netýkalo jen nezdaněných darů, ale také uplácení poslanců funkcemi. V červenci 2016 žalobci z olomouckého vrchního státního zastupitelství podali obžalobu na Nečase, Nečasovou a na někdejšího vysoce postaveného úředníka Romana Bočka. Poslanecká část se týká takzvaných trafik pro Petra Tluchoře, Ivana Fuksu a Marka Šnajdra. Poslanci čelili také stíhání, v jejich případě ale zasáhl v roce 2013 Nejvyšší soud s odvoláním na poslaneckou indemnitu. Stát se pak exposlancům za stíhání a vazbu omluvil, každému přiznal také statisícové odškodné. Soud v této věci dosud pokračuje.
  • Obžalován je také exnáměstek pražského vrchního státního zastupitelství Libor Grygárek. Podle policie pomohl dvěma podnikatelům. Prvním z nich byl lobbista Roman Janoušek, druhým pak bývalý spolumajitel většiny skláren a porcelánek v Česku, vlivný advokát Jan Souček.

Zdroj: ČTK

Ondřej Golis, Radek Kedroň Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme