Česko pokulhává v boji s korupcí. ‚Jsme zklamaní, může to mít velmi vážné následky,‘ říká mluvčí Rady Evropy

Vláda Andreje Babiše (ANO) slibovala tvrdý boj s korupcí, zatím však její snažení vázne. Po neziskových organizacích si nyní vysloužila i kritiku protikorupční skupiny Rady Evropy, která řeší možné úplatky v politice a justici. Česku se totiž za poslední dva roky nepodařilo plně zavést ani jedno ze 14 původních doporučení. Situace je přitom velmi vážná a dopad může mít nejen na reputaci země, jak uvedl pro iROZHLAS.cz mluvčí rady Jaime Rodriguez.

Tento článek je více než rok starý.

Původní zpráva Praha/Štrasburk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezident Miloš Zeman a druhá vláda Andreje Babiše, která vede po několika změnách v čele některých ministerstev Česko od jmenování prezidentem 27. června 2018.

Prezident Miloš Zeman a druhá vláda Andreje Babiše, která vede po několika změnách v čele některých ministerstev Česko od jmenování prezidentem 27. června 2018. | Foto: Hana Brožková | Zdroj: Úřad vlády ČR

„Zavazujeme se tvrdě bojovat s korupcí.“ Alespoň tak se to píše v programovém prohlášení současné vládní koalice z loňského června. Protikorupční agendu označil v minulosti za prioritu opakovaně i sám šéf kabinetu Andrej Babiš (ANO), který zároveň stanul i v čele vládní rady pro boj s korupcí.

Prosazování zákonů proti korupci? Výsledky vlády jsou rozpačité, zní kritika na Babišův kabinet

Číst článek

Tato rétorika má však jeden háček – zatím zůstává hlavně u slov. Kabinet proto na konci loňska kritizovala Rekonstrukce státu či Transparency International, podle nich prosadil jen zlomek protikorupčních opatření. A nyní se Česko ocitlo i pod drobnohledem na evropské úrovni. Podle šéfa kabinetu Babiše jsou ovšem změny už v běhu.

Neuspokojivá situace

Protikorupční skupina Rady Evropy (GRECO) ve své zprávě uvádí, že české úřady nevzaly plně v potaz ani jedno z doporučení vydaných v listopadu 2016, tedy po posledním hodnocení země. „Přestože je důležité zvýšit transparentnost legislativního procesu, nebyla v této oblasti prozatím přijata žádná doplňující opatření týkající se parlamentních výborů a podvýborů, zejména včasné zveřejňování zápisů ze zasedání,“ píše se v dokumentu směrem k práci poslanců a senátorů.

Podle evropských pozorovatelů jde zavádění protikorupčních opatření u členů Parlamentu velmi pomalu. Česku vyčítají také absenci etického kodexu zákonodárců či vymahatelných pravidel pro příjem darů, chybí také pravidla pro lobbisty. Ty chtěl v předchozí vládě nastavit tehdejší ministr pro lidská práva a legislativu Jan Chvojka (ČSSD), zákon se ale přijmout do sněmovních voleb už nestihl.

Skupina upozorňuje také na to, že veřejnost v tuzemsku politiky vnímá v negativním světle. Odkazuje třeba na trestní stíhání expremiéra Petra Nečase (ODS) nebo kauzu Čapí hnízdo nynějšího předsedy vlády Babiše. Tento týden se navíc ukázalo, že policie farmu prověřuje také kvůli možnému krácení daně.

„Pro Českou republiku je důležité, aby učinila rozhodující kroky k zakotvení kultury etického chování a integrity mezi politiky a znova založila důvěru ve volené představitele,“ uvádí pozorovatelé.

Přehled všech doporučení ukazuje následující tabulka:

Česko neplní závazky

Skupina tak situaci v tuzemsku označuje za „neuspokojivou“. Česko proto musí nejpozději do konce června předložit zprávu o tom, jak na zavedení protikorupčních opatření pracuje. Mluvčí Evropské rady Jaime Rodriguez pro iROZHLAS.cz přitom zdůraznil, že vydaná doporučení nejsou na dobrovolné bázi.

„Skupina GRECO je znepokojena nedostatečným plněním, které v Česku oslabuje boj proti korupci.“

Jaime Rodriguez (mluvčí Evropské rady)

„Pokud se země stane členem skupiny GRECO, zavazuje se tím k tomu, že se bude podrobovat monitoringu a zavádět její doporučení,“ uvedl Rodriguez na dotaz redakce, zda má Česko povinnost zmíněná opatření přijmout.

Pokud tak neučiní, může to mít podle mluvčího dopad nejen na reputaci země, ale i finanční či politické následky. Rada Evropy ovšem nemá pravomoc na Česko například uvalit sankce, může však v nejkrajnějším případě vydat prohlášení, že neplní mezinárodní protikorupční standardy.

„Fakt, že ani jedno ze 14 doporučení nebylo plně zavedeno, je zklamání. Skupina GRECO je znepokojena nedostatečným plněním, které v Česku oslabuje boj proti korupci,“ doplnil mluvčí s tím, že ovšem podobná procedura probíhá nyní vedle Česka i s dalšími zeměmi, konkrétně třeba se Španělskem, Belgií, Maďarskem, Irskem, Německem nebo Tureckem.

Jednoduchá opatření

Podle šéfa protikorupční iniciativy Oživení Marka Zelenky, který je současně členem vládní rady pro boj s korupcí, jde přitom o jednoduchá opatření. „Není to nic složitého, jako byl například registr smluv, jde vesměs o etické kodexy a nastavení principů pro střet zájmů. To není jako stavět jadernou elektrárnu, jsou to měkká doporučení, která ale nejsme stále schopni přijmout,“ řekl serveru iROZHLAS.cz. A důvod? Zelenka ho vidí v politické nechuti.

Podobně současný stav kritizuje také David Ondráčka z Transparency International. „Protikorupční opatření spí nebo o nich vláda jen mluví. Od roku 2016 se neposunulo vůbec nic, za Bohuslava Sobotky ani za Andreje Babiše,“ popsal. Radu Evropy podle svých slov  vyzval, aby zprávu řešila i na svém příštím zasedání.

Ministerstvo spravedlnosti se však kritice brání – podle mluvčího ministerstva spravedlnosti Vladimíra Řepky se změny připravují. Třeba zákon o lobbingu dostal kabinet na stůl na konci loňska.

Stejně tak resort odmítá i další výtky obsažené v evropské zprávě: část opatření je na vládě, další chce naplnit do konce roku 2022. „Ministerstvo bere doporučení GRECO velmi vážně a nadále usiluje o splnění všech doporučení,“ uvedl redakci Řepka.

Skupina GRECO 

Skupina GRECO sdružuje asi 40 států. V roce 1999 ji zřídila Rada Evropy za účelem monitorování států v oblasti dodržování protikorupčních standardů.

Mluvčí zároveň upozornil, že doporučená opatření zahrnuje Vládní koncepce boje s korupcí na léta 2018 až 2022 i v Akčním plánu boje s korupcí na rok 2019. Podle protikorupčních iniciativ ale není dokument příliš ambiciózní. „Podle mě zoufale neakční a neambiciózní. Ale zatím vidím větší smysl ministry i premiéra konfrontovat přímo než na jednání rady nechodit,“ řekl šéf Transparency International Ondráčka, který je také členem vládní protikorupční rady.

Server iROZHLAS.cz se na celou věc zeptal také premiéra Babiše, na zaslané dotazy reagoval až po několika urgencích. Odpověď se nesla v podobném duchu jako reakce ministerstva spravedlnosti. „Doporučení budou z velké části řešena legislativními změnami, které jsou již v běhu,“ uvedl.

Vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček uvedl, že boj proti korupci je jeho priorita. Ministři sociální demokracie jsou podle něj připraveni všechny opatření podpořit. „Ministerstvo vnitra se může pochlubit, že v rámci služebního zákona prosadilo vládní nařízení upravující ochranu oznamovatelů korupce, tzv. whistleblowingu. Rád bych také konečně přijal zákon o lobbingu, ale ten je, podobně jako většina protikorupčních změn, v gesci ministerstva spravedlnosti a já nemohu mluvit za svého vládního kolegu,“ napsal v SMS.

Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme