Zemřel Luděk Bukač. Hokejista a trenér, který dovedl národní tým ke dvěma titulům mistrů světa
Ve věku 83 let zemřel v sobotu ráno bývalý hokejista a trenér dvojnásobných mistrů světa z let 1985 z Prahy a 1996 z Vídně Luděk Bukač. S národním týmem má také stříbro z olympijských her 1984 v Sarajevu. O jeho úmrtí informoval na twitteru jeho bývalý svěřenec Jiří Hrdina
Od roku 2007 je Luděk Bukač členem Síně slávy mezinárodní hokejové federace i Síně slávy českého hokeje.
S hokejem začal rodák z Ústí nad Labem v mládežnických týmech tehdejšího mistra ligy pražského LTC. Talentem a tvrdou prací se vypracoval až do nejvyšší soutěže a dokonce i do reprezentace, se kterou získal stříbro na mistrovství světa v roce 1961 a bronz o dva roky později. Do dějin českého hokeje se ale zapsal více v roli trenéra.
Ve věku nedožitých 84 let zemřel legendární hokejový kouč Luděk Bukač. Poslechněte si příběh jeho hráčské i trenérské kariéry
„Jako trenér jsem začínal poměrně dost mladý, protože jsem tu měl za sebou erudici vysokoškolského asistenta v oboru tělesná výchova. Studoval jsem zcela normálně, pak jsem měl to štěstí, že jsem svojí vlastní iniciativou – a samozřejmě za podpory některých činitelů svazu – mohl odjet na určitou dobu do Kanady. S aktivní kariérou jsem skončil poměrně brzo, v jednatřiceti letech,“ vzpomínal před několika lety Luděk Bukač.
Jeho stáž v Kanadě trvala pouze půl roku, ale navždy ovlivnila jeho práci trenéra.
„Měl jsem možnost trénovat s mužstvem Boston Bruins, hrál jsem řadu utkání. Chtěl jsem si to také všechno tak nějak zaznamenat – každý trénink, provedl jsem řadu rozhovorů s hráči i s trenéry tak, abych měl co nejširší poznatky o kanadském hokeji. Bylo to poměrně dost náročné, ale tato cesta mojí další trenérskou činnost dost ovlivnila.“
Nabyté vědomosti zužitkoval Luděk Bukač nejprve na klubové úrovni, kde trénoval Spartu, Košice a České Budějovice. V roce 1979 dostal nabídku působit u československé reprezentace. Nejprve jako asistent, od roku 1981 pak stál na lavičce národního týmu jako hlavní trenér.
„Jedna generace s hráči jako Ivan Hlinka a Vladimír Martinec zrovna končila. Bylo nutno budovat nové mužstvo, celá práce během pěti let byla hrozně aktivní, přinášela výsledky… byli jsme neustále lepší a lepší. Přibývalo nám mnoho hráčů, vychovávali jsme hráče světové úrovně, až se to zakončilo rokem 1985, kdy jsme vyhráli mistrovství světa v Praze,“ vzpomínal Bukač.
Na své konto si přispal ještě jeden titul světových šampiónů, kdy dovedl národní tým k vítězství na mistrovství světa ve Vídni v roce 1996.
