Vláda ustoupila, ale ‚drobečky‘ už nestačí. Kdo je a co chce francouzské hnutí žlutých vest?
- Francie má za sebou tři týdny protestů a blokád poznamenaných výtržnostmi, vandalismem i stovkami zadržených a nevypadá to, že by se situace měla uklidnit.
- Vláda protestujícím „žlutým vestám“ v úterý částečně ustoupila, premiér Édouard Philippe oznámil, že dočasně odstupuje od plánu na zvýšení spotřební daně na pohonné hmoty. Vláda nebude v zimě zvyšovat ani cenové tarify u elektřiny a plynu a o dalších opatřeních chce debatovat.
- Už v úterý odpoledne bylo ale jasné, že ústupky nesplnily očekávání žlutých vest. „Francouzi nejsou vrabci a drobky hozené od vlády jim nestačí. Chtějí celou bagetu,“ reagoval na krok vlády jeden z mluvčí hnutí Benjamin Cauchy.
- Další velká demonstrace se plánuje na sobotu. Kdo ve Francii protestuje a jak nepokoje otřásají tamní politikou?
Kdo jsou žluté vesty?
Masové občanské hnutí se zformovalo na začátku listopadu na sociálních sítích na protest proti plánovanému zvýšení spotřební daně na ropné produkty. To by způsobilo nárůst cen pohonných hmot.
Jde o velmi různorodou skupinu, liší se zaměstnáním, věkem i regionem původu. K vestám se přidala nezaměstnaná mládež, ale i senioři s nízkými důchody a lidé pobírající minimální mzdu.
Francouzská vláda ustupuje žlutým vestám. Odloží zvýšení daně z pohonných hmot
Číst článek
Podporu hnutí vyjádřilo radikální Národní sdružení Marine Le Penové a Nepodrobená Francie Jeana-Luca Mélenchona, ale i opoziční Republikáni. Za vestami nestojí žádná strana ani odbory, lidé se svolali bez výrazného lídra prostřednictvím videí a událostí na sítích.
Masových protestů a blokád silnic se od 17. listopadu účastnily statisíce lidí. K demonstracím v Paříži se připojili i pravicoví a levicoví radikálové. Část z demonstrantů se od nich pak snažila distancovat, zvlášť v souvislosti s výtržnostmi ze soboty 1. prosince.
Podle deníku Le Figaro se hnutí radikalizovalo a lidé, kteří stáli za jeho vznikem, už nemají kontrolu nad dalšími kroky. „Hnutí převzali mladí lidé. Nekompromisní a více naklonění radikálními postupu,“ cituje deník Andrého Bourlarda, jednoho z protestujících.
Co požadují?
Na začátku bylo hlavním požadavkem demonstrantů odstoupení vlády od plánu na zvýšení spotřební daně z pohonných hmot, které mělo začít platit od ledna. Protesty se ale rychle rozšířily na odpor proti celé politice prezidenta Macrona. Část z demonstrantů požaduje jeho abdikaci.
Vláda zvyšování cen paliva zdůvodňuje globálním navyšováním cen ropy. Pohonné hmoty ve Francii zdražují od roku 2014, v lednu měla daň z nafty dále stoupnout o 6,5 procenta a z benzinu o 2,9 procenta.
Konkrétně u benzinu by to znamenalo zvýšení ceny asi o čtyři centy (zhruba o jednu korunu). Nyní benzin v Paříži stojí v průměru 1,42 eura (asi 37 korun) za litr. V Česku nyní stojí nejprodávanější benzin Natural 95 v průměru 33 korun za litr, a nafta je asi o 50 haléřů za litr dražší.
V úterý premiér Phillipe oznámil, že vláda odloží zvýšení daně o půl roku. Rozpočet má zpoždění vyjít na zhruba 2 miliardy eur (50 miliard korun).
Mezi požadavky je ale i zavedení proporčního volebního systému při volbách do parlamentu. V současnosti se volí 577 poslanců Národního shromáždění dvoukolovým většinovým volebním systém. Loni ve volbách do dolní komory jasně zvítězilo Macronovo hnutí En marche. Při změně systému na poměrný by v parlamentu zřejmě výrazně posílila radikální pravice.
Proč zrovna žluté vesty?
Jméno dostalo hnutí podle typicky neonových reflexních vest, které jsou povinnou výbavou každého motoristy. Jeho vznik předznamenala letos v květnu petice „Za snížení ceny pohonných hmot u pumpy“, kterou na webové stránce change.org založila Priscilla Ludoskyová (na snímku dole), jedna z původních mluvčích hnutí. Petici už podepsalo více než milion lidí.
Těžiště hnutí spočívá na venkově a na maloměstech, kde jeho stoupenci blokují dopravu, zpomalují dopravu na „hlemýždí“ tempo či umožňují volný průjezd mýtnicemi, kde se jinak platí poplatky za jízdu po dálnici.
Co se stalo v Paříži?
Byl to nevídaný projev agrese. V sobotu 1. prosince došlo při demonstraci v centru Paříže k nepokojům. Podle policie akci infiltrovali radikálové. Vandalové vtrhli do Vítězného oblouku a zdemolovali jeho interiér i fasádu, na policii házeli kameny, podpálili asi stovku aut a rozbíjeli výlohy obchodů na Avenue des Champs-Élysées.
Sobotních protestů se zúčastnilo až 140 tisíc lidí, 378 výtržníků zadržela policie. Podobné nepokoje v sobotu proběhly i v Toulouse.
„Stáli jsme proti lidem, kteří se nezastaví před ničím. Čelili jsme lidem, kteří své hnutí naprosto radikalizovali,“ vysvětloval nepokoje a policejní zásah v Paříži ministr vnitra Christophe Castaner.
Po sobotních akcích nabídlo deset zástupců žlutých vest v týdeníku Le Journal du Dimanche vládě dialog. Tato skupina se chce distancovat od radikalizace a tvrdí, že za žlutými vestami stojí 80 procent Francouzů.
Protest se na začátku týdne dál šířil: přestalo se učit na nejméně 100 gymnáziích, studenti protestují proti nové formě maturitní zkoušky. V Bordeaux v úterý zhruba dvě stovky studentů obsadily most a házely po policistech kamení.
Rozšířily se i další blokády rafinerií a skladišť paliva, a v Bretani je dokonce pohonných hmot nedostatek. Blokády přitom pokračují i přes úterní ústupek vlády. K protestům se začal připojovat i zdravotnický personál.
O co hraje vláda?
O dost. „Museli bychom být hluší a slepí, abychom nevnímali ten hněv,“ řekl v úterý premiér Phillipe. Ten po násilnostech v centru Paříže hraje zřejmě i o udržení své funkce. Společně s prezidentem Macronem ale i o (alespoň) zastavení propadu svých preferencí, které jsou rekordně nízké.
Podle průzkumu agentury Ifop Fiducila je s vládou prezidenta Macrona spokojeno pouze 23 procent lidí, podobné číslo vyšlo i u premiéra Édouarda Philippa – 26 procent. U prezidenta tak jde o propad o 6 procentních bodů během měsíce, u premiéra dokonce o 10. Výsledky průzkumu zveřejnil v úterý týdeník Paris Match.
Podpora Macrona je tak podle průzkumu o procentní bod nižší, než byl jeho zisk v prvním kole prezidentských voleb v roce 2017 a zhruba srovnatelná s podporou, kterou Francouzi vyjadřovali při konci mandátu prezidenta Françoise Hollanda.
Protesty ale znamenají také škody pro francouzskou ekonomiku, jen v sektoru dopravy jsou ztráty odhadovány za listopad na 400 milionů eur.
Jak se k věci staví opozice?
Chytá šanci za pačesy, dalo by se říct. Šéfka radikálního Národní sdružení Marine Le Penová a lídr levicové Nepodrobené Francie Jean-Luc Mélenchon na pondělní schůzce s premiérem žádali předčasné volby.
Zástupce umírněnějších Republikánů Laurent Wauquiez vyzval prezidenta, aby ve věci ekonomických reforem vypsal referendum. Socialista Olivier Faure apeloval na zastavení růstu daní, liberálové v čele s Jeanem-Christophem Legardem varovali před revolucí.
Co teď bude následovat?
Další protesty a demonstrace. Ústupek, který v úterý oznámil premiér Phillipe, podle prohlášení mluvčího žlutých vest nestačí. „Francouzi nejsou vrabci a drobky hozené od vlády jim nestačí. Chtějí celou bagetu,“ reagoval na krok Benjamin Cauchy.
Francouzi podle něj chtějí změnu kurzu Macronovy politiky, a pokud toho prezident není schopen, měly by proběhnout předčasné parlamentní volby.
V sobotu 8. prosince se tak má v Paříži, ale i po celé Francii znovu demonstrovat. „Nesmíme se bát, demonstrace v Paříži se bude konat,“ řekl Cauchy. Dokonce k silnějším protestům vyzval i jeden ze zakladatelů hnutí Éric Drouet. Také opozice je toho názoru, že odklad zvýšení daně je ze strany vlády nedostatečným krokem a že přichází příliš pozdě.
Z bezpečnostních důvodů už byl odložen sobotní fotbalový zápas mezi Toulousem a Lyonem i mezi Paris Saint-Germain a Montpellierem. V pohotovosti bude podle ministra vnitra také 65 tisíc policistů.
Hnutí inspiruje podobné aktivity v Belgii, Itálii a v Nizozemsku. Protestní akce živí hněv nad zvyšováním cen pohonných hmot a spotřebních daní a další podobné důvody, pramenící z frustrace nad vysokými životními náklady a skutečností, že vlády úspornými opatřeními zatěžují především střední a nižší třídu.
