Volební lídr Pirátů: V europarlamentu chci bojovat proti korporátním tlakům a cenzuře internetu
Veřejnosti je 38letý Marcel Kolaja téměř neznámý. Ve stranických primárkách Pirátské strany ale porazil poslance Mikuláše Peksu. Stal se tak lídrem strany do evropských voleb. V europarlamentu se chce zabývat hlavně stagnujícím technologickým rozvojem Evropy, prozrazuje v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.
Pro většinu veřejnosti jste dosud neznámá tvář. Proč právě vy byste měl být tím pravým lídrem do evropských voleb?
Předpokládám, že jsem celostátní fórum přesvědčil tím, že se už dlouhodobě zabývám problematikou, kterou řešíme na poli Evropské unie. Strana zřejmě vsadila na moji odbornost. Moje aktivistická minulost začala už někdy před 15 lety a od té doby se v této oblasti pohybuji.
Jaká aktivistická minulost?
V roce 2003 jsem se připojil do celoevropského hnutí, které bojovalo proti zavedení softwarových patentů v Evropské unii. Tento boj byl úspěšný a softwarové patenty byly Evropským parlamentem velkou většinou odmítnuty.
Pak jsem v roce 2010 vstoupil do Pirátské strany a jako odborník na informační technologie a svobodný software jsem se touto problematikou zabýval dál. Vedl jsem kampaně jako je například Hrajte svobodnou hudbu, která je cílená proti šikaně kolektivních správců, jako jsou podle našeho názoru OSA nebo Intergram.
Piráti chtějí eurovolby vyhrát, lídrem kandidátky zvolili softwarového specialistu Marcela Kolaju
Číst článek
Teď vás čekají tři měsíce kampaně. Čím chcete zaujmout voliče, kteří vás dosud neznají?
Odborností, znalostí problematiky Evropské unie a tím, že dokážu vysvětlit, čím je unie prospěšná pro občany. Představu určitě máme. Úplně přesný plán, jak povedeme kampaň, ale zatím neexistuje.
Podle ambiciózních představ vašeho předsedy Ivana Bartoše by Piráti měli v evropských volbách získat 20 procent hlasů. Je to reálné, když před pěti lety jste dostali jen necelých pět procent?
Je to naprosto reálné. Kdo by před dvěma lety věřil tomu, že získáme výsledek, jaký jsme získali ve volbách do Poslanecké sněmovny? Naším cílem bylo 10 procent, získali jsme ještě víc. Takže ani v evropských volbách tento cíl rozhodně není nereálný. Důležité je přitáhnout voliče k urnám.
Jak to chcete udělat?
V našem případě jde o prostupování do dalších voličských skupin. Začali jsme na internetu. Politiku jsme rozjeli z našich skromných vlastních prostředků, a proto jsme zvolili internet jako médium, které je pro nás ekonomicky nejvýhodnější.
A to do jisté míry samozřejmě ovlivnilo, jaká byla první skupina voličů, kteří se k nám připojili. Plánujeme ale prostupovat dál do společnosti.
Boj proti korporátním tlakům
Čemu se chcete v evropském parlamentu věnovat?
Obecně digitální agendě, informačním technologiím. A všemu, co s tím souvisí: občanským právům, ochraně spotřebitelů, ale například i technologickému rozvoji.
Na jakých konkrétních změnách byste chtěl pracovat?
Chtěl bych změnit dvě věci. Tou první je vnímání Evropské unie jako externího subjektu, který na nás chrlí legislativu, která nám stále něco zakazuje a přikazuje. Na tom se živí různá nacionalistická uskupení, která hlásají vystoupení z unie nebo její rozpad.
Druhá věc, na které bych chtěl pracovat, je boj proti různým korporátním tlakům, které přinášejí legislativu, kterou občané nemají rádi a nahání tím voliče do náručí nacionalistů.
Jako příklad můžu zmínit momentálně propíranou směrnici o autorském právu na jednotném digitálním trhu, kdy články 11 a 13 zavádějí cenzuru internetu. To v principu nikdo nechce, ale politické frakce jako například EPP (Evropská lidová strana, pozn. red.) toto prosadily. A potom se ptám, jakým způsobem chtějí voličům vysvětlit, že mají vnímat Evropskou unii jako přínosný projekt.
Myslíte, že to jsou otázky, které Čechy v souvislosti s Evropskou unií nejvíc tíží?
Je to problematika, která je v každém případě důležitá. A je potřeba vysvětlit to voličům. Například problém technologického rozvoje - my jsme exportovali informační technologie na východ a evropské firmy těm východním přestávají konkurovat. Pokud tento problém nebudeme řešit, tak se nám taky může stát, že období blahobytu, které v Evropské unii máme, brzy skončí.
Samozřejmě jsou i jiné problémy, které Evropská unie má. A možná, že jsou i více všeobjímající. Jako například rostoucí popularita různých populistických, nacionalistických skupin, které chtějí Evropskou unii rozbít. Proti nim budeme bojovat tím, že budeme vysvětlovat, jakým způsobem je Evropská unie důležitá pro běžného občana a obecně pro evropský prostor a Českou republiku.
Průzkum CVVM: Ve volbách by v prosinci jednoznačně uspělo ANO, následuje ODS a Piráti
Číst článek
Zmiňoval technologie východních společností na našem trhu… Jaký je váš názor na aktuální kauzu kolem údajně nebezpečných technologií čínských firem Huawei a ZTE pro české úřady…
Obecně jakákoli proprietární technologie (software s uzavřeným kódem ošetřený licencí, pozn. red.) je svým způsobem nebezpečná. Jako uživatel té technologie - ať už jste občan, nebo stát - nevíte, co přesně se uvnitř odehrává.
To je samozřejmě ještě umocněno tím, když tyto technologie importujete z třetí země. Nemůžete vědět, s jakým účelem se k vám ta technologie dostala, proč například byla tak levná a co všechno se v ní může skrývat. Pokud nemáte zdrojový kód, tak zkrátka nevíte.
Je tedy chyba, že české úřady používají čínské technologie?
Myslím, že je obecně chyba, že české úřady a Evropské unie nepodporují více rozvoj otevřených technologií. To jsou technologie, u kterých máte přístup ke zdrojovému kódu v případě softwaru nebo k hardwarovému designu v případě hardware. To znamená, že víte, co konkrétně daný hardware a software dělá. Problém, který eskaloval zprávou Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, je v tom, že zkrátka nevíme, co ty čipy v technologiích dělají.
Vrátím se k evropským volbám. Pokud Piráti uspějí, do které frakce vstoupí?
To mohu říct až po volbách, protože teprve poté se budou frakce formovat. Současné frakce se po volbách v závislosti na výsledcích stran můžou různě měnit, spojovat a štěpit.
Chceme vstoupit do takové, kde nebudeme v konfliktu s politickými skupinami, které jsou v naprostém rozporu k našemu názoru na Evropskou unii. Například nehodláme spolupracovat ve frakci s nacionalisty.
Bude vám záležet také na tom, do kterých frakcí se přidají čeští europoslanci dalších stran? Umíte si například představit spolupráci s hnutím ANO v jedné frakci?
Poslanci za hnutí ANO jsou momentálně ve frakci ALDE (Aliance liberálů a demokratů pro Evropu, pozn. red.), která se profiluje jako liberální. Upřímně moc nerozumím tomu, jak hnutí ANO v ALDE může existovat, protože já ANO nepovažuju za liberální politické uskupení.
Neumím si představit programový průnik mezi námi a hnutím ANO tak, abychom spolupracovali v jednom uskupení. Ale nevíme, ve které frakci hnutí ANO po volbách skončí.
