Konec dvojího právního výkladu. Fond ministerstva zemědělství mění dotační pravidla, týkají se i Agrofertu

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) změnil pravidla pro posuzování malých a středních podniků. Na dotace tak už nedosáhnou například firmy z holdingu Agrofert. Ty podle Pirátů čerpaly na pojištění proti škodám způsobeným počasím či škůdci neoprávněně miliony korun. Fond ministerstva zemědělství však nadále odmítá, že by pochybil. Pro server iROZHLAS.cz uvedl, že pouze sjednotil pravidla v rámci resortu.

Původní zpráva Praha (Aktualizováno: 12:21 15. 8. 2018) Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Některé dceřiné firmy Agrofertu čerpaly podle Pirátů na pojištění proti škodám způsobeným počasím či škůdci neoprávněně miliony korun (ilustrační foto)

Některé dceřiné firmy Agrofertu čerpaly podle Pirátů na pojištění proti škodám způsobeným počasím či škůdci neoprávněně miliony korun (ilustrační foto) | Foto: Jan Schejbal / Empresa Media | Zdroj: Fotobanka Profimedia

„Představenstvo výklad přijalo na základě výsledku jednání se zástupci Státního zemědělského intervenčního fondu a ministerstva zemědělství. Byla konstatována nutnost sjednotit dosavadní postup tak, aby v rámci jednoho rezortu nebyl uplatňován dvojí právní výklad,“ uvedla serveru iROZHLAS.cz mluvčí garančního fondu Neli Vesselinová.

Ministerstvo prověří dotace pro menší zemědělce. Dosáhly na ně i velké firmy, mimo jiné Agrofert

Číst článek

Úprava pravidel se dotkne malých a středních firem, které se se změnou vlastníka dostaly do velkého koncernu. Těm garanční fond dosud přisuzoval takzvanou dvouletou ochrannou lhůtu určenou pro podniky, které zákonné limity překročí přirozeným růstem.

Na peníze z dotačního programu tak dosáhly i firmy ze svěřenského fondu premiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, jak už dříve upozornil server iROZHLAS.cz. Celkem sedm firem Agrofertu dostalo podle analytika České pirátské strany Janusze Konieczného (dříve Nadační fond proti korupci) od roku 2015 zhruba 4,2 miliónu korun.

Nově firmy podle pravidel platných od srpna přijdou změnou vlastníka o statut malých a středních podniků okamžitě, uvedl garanční fond na svém webu. Nadále však trvá na tom, že v minulosti postupoval v souladu s evropskými předpisy. Záležitost současně prověřovalo z podnětu redakce i ministerstvo zemědělství a nechalo si k celé věci zpracovat právní analýzu.

„Jak vyplývá z výsledků, dosavadní výklad PGRLF při posuzování statusu malého a středního podniku, který byl předmětem akvizice, nebyl v rozporu ani s národní, ani s evropskou legislativou,“ pokračovala mluvčí garančního fondu Vesselinová. I přesto se však podle ní vedení organizace rozhodlo dobrovolně převzít praxi Státního zemědělského intervenčního fondu.

Alibismus úředníků

Konieczny, který na případ společně s projektem Hlídač státu upozornil, označuje postoj garančního fondu za alibistický. Pokud by se totiž potvrdilo, že dotace vyplatil neoprávněně, musely by firmy peníze vracet. „PGRLF si dobře uvědomuje, že nesmí pokračovat v nezákonném proplácení finančních podpor. Na druhou stranu pokud by uznal chybu, hrozí trestněprávní postih a musel by taky zajistit vrácení prostředků i s úrokem státu,“ popsal analytik Pirátů.

„Výklad byl sjednocen Evropskou komisí již vydáním příručky v roce 2015. Do té doby panovala nejistota právě ohledně otázky, co s malým a středním podnikem, který se stane součástí větší skupiny. Od vydání této příručky, která sice není závazným předpisem, ale je oficiálním výkladem komise, který má posuzování slučitelnosti státní podpory s pravidly vnitřního trhu Evropské unie na starosti, by měl být euro-konformní výklad pouze jeden: jakmile se malý a střední podnik stane součástí struktury velkého podniku, ztrácí co do pravidel státních podpor výhody příslušející MSP. Pokud se nyní k témuž již kloní i PGRLF, je to přistoupení ke standardu, který tu dle mého měl být již poslední tři roky. “

Václav Šmejkal (Právnická fakulta Univerzity Karlovy)

K vrácení vyplacené podpory vyzvali Piráti Agrofert už na konci června. Koncern to ale tehdy odmítl s tím, že postupoval podle platných pravidel. „Nic se pro nás nemění. Máme v tuto chvíli informace jen z webových stránek, které zmiňujete. Stanovisko PGRLF registrujeme a respektujeme změnu výkladu od 1. srpna,“ uvedl nyní na dotaz redakce mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.

Dotace určené pro malé a střední podniky, tedy firmy s méně než 250 zaměstnanci, jejichž roční obrat nepřesahuje 50 milionů euro (asi 1,3 miliardy korun), skončily vedle Agrofertu i v některých dalších velkých koncernech. Šlo například o podnik Agrofarm ze skupiny Agro Měřín pozemkového magnáta Gabriela Večeři. Ten už dříve pro server iROZHLAS.cz argumentoval tím, že je pouze menšinovým vlastníkem podniku.

Garanční fond současně připravil nový dotační program, který od příštího roku umožní čerpat dotace na pojištění i velkým firmám. V polovině června to odklepla Babišova vláda v demisi, schválit to musí ještě Evropská komise. Na podporu malých a středních podniků tak v roce 2019 půjde podle ministerstva zemědělství celkem 530 milionů korun a na podporu velkých společností 115 milionů.

Kritika NKÚ i EU

  • Přidělování dotací určených pro menší zemědělské firmy velkým podnikům kritizoval v červnu i Nejvyšší kontrolní úřad. Stát podle kontrolorů rozdává velkým firmám většinu z miliard korun evropských dotací na rozvoj zemědělství z Programu rozvoje venkova, ale podpora malých a středních podniků vázne.
  • Za chyby v rozdělování některých dotací pro zemědělce chce Evropská unie po Česku sankci zhruba 7,5 miliardy. Podle Evropské komise Česko nedostatečně prověřovalo, zda se příjemci dotací aktivně věnují zemědělské výrobě. Ministerstvo zemědělství pochybení popírá.

Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme