Ministerstvo prověří dotace pro menší zemědělce. Dosáhly na ně i velké firmy, mimo jiné Agrofert

  • Ministerstvo zemědělství prověří dotace rozdělované Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem na pojištění plodin a zvířat. Serveru iROZHLAS.cz to řekl šéf resortu Jiří Milek (za ANO).
  • Podle Nadačního fondu proti korupci na ně dosáhly i firmy, které na ně neměly nárok. Nesplnily totiž jednu ze základních podmínek – být malý či střední podnik.
  • Mezi problematické příjemce státních peněz patří firmy z holdingu Agrofert, bývalý zaměstnavatel exministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) nebo podnik řízený pozemkovým magnátem Gabrielem Večeřou.
  • Podle ministra Milka může ohledně stanovení jejich velikosti existovat dvojí výklad, záležitost proto chce případně řešit i s Evropskou komisí.
  • Jen v roce 2017 garanční fond vyplatil v rámci daného dotačního programu bezmála půl miliardy korun.

Původní zpráva Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Na dotace pro menší zemědělce dosáhly i velké firmy (ilustrační foto)

Na dotace pro menší zemědělce dosáhly i velké firmy (ilustrační foto) | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Šlo o jedno z největších zemědělských družstev na Kolínsku, které pěstovalo hlavně obiloviny. Společnost Zálabí ovšem na sklonku roku 2015 koupil koncern Agrofert ze svěřenského fondu premiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše. Obchod uskutečnil prostřednictvím své dceřiné firmy ZZN Polabí, která se tak rozšířila o bezmála 3400 hektarů půdy.

Kontrolní úřad: miliardové dotace na zemědělce míří převážně k velkým firmám, podpora menších vázne

Číst článek

Družstvo přitom do té doby čerpalo dotace určené pro malé a střední podniky, jen garančnímu fondu za posledních dvacet let adresovalo desítky žádosti. Loni tak získalo příspěvek na pojištění plodin a zvířat ve výši bezmála čtvrt milionu korun.

Reportéři ČT

Sledujte v pondělí 11.6. ve 21:45 na ČT1 pořad Reportéři ČT, který přinese k tématu další podrobnosti. 

Jenže vstupem do holdingu družstvo podle bývalého náměstka ministra financí a dotačního experta Lukáše Wagenknechta o status malého a středního podniku přišlo, na dotaci tak už nemělo dosáhnout (viz box Definice MSP). Janusz Konieczny z protikorupčního fondu je přesvědčen, že jde o „nezákonně vyplacenou finanční podporu“. V analýze, kterou ve fondu zpracoval, přitom označil za problematické i dotace pro některé další firmy (po odchodu z fondu má Konieczný nově působit jako protikorupční analytik Pirátů, pozn. red.). Způsob, jakým ministerstvo zemědělství rozděluje dotace, kritizoval v minulých dnech i Nejvyšší kontrolní úřad (více ZDE).

Kontrola je interní věc

Garanční fond ministerstva zemědělství, který dotaci ze státního rozpočtu vyplácí, však odmítá, že by pochybil. „PGRLF se od těchto informací distancuje. Při své činnosti vždy postupuje v souladu s právními předpisy,“ uvedla mluvčí Neli Vesselinová.

Jakým způsobem však kontroluje to, že žadatelé splňují podmínky dotačního programu, odmítla mluvčí s odkazem na interní informace říct. Současně argumentovala tím, že uživatelská příručka z roku 2015 nemá právní relevanci (viz box Definice MSP).

Definice MSP

Podle definice Evropské komise z roku 2003 je malý a střední podnik (MSP) firma, která zaměstnává méně než 250 zaměstnanců a jejíž roční obrat nepřesahuje 50 milionů euro (asi 1,3 miliardy korun). Na svém webu to popisuje například agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest. V případě, že firma nastavené stropy překročí, dostává se do ochranné lhůty. Status MSP tak ztrácí až po dvou letech. To však neplatí v případě změny vlastnické struktury, kdy se firma spojí s větší skupinou. Pak status MSP ztrácí okamžitě ke dni transakce. Asi nejlépe to vysvětluje na straně 14 uživatelské příručka Evropské komise z roku 2015. Ta vychází z rozhodnutí Evropské komise z roku 2012. Vedle evropských předpisů a výkladových stanovisek k tomu existuje také judikatura evropského soudního dvora z roku 2004, uvedl bývalý náměstek ministra financí a expert na dotace Lukáš Wagenknecht.

Jenže obdobné státní agentury, například ty pod ministerstvem průmyslu a obchodu, se změnou vlastnické struktury v případě administrace žádostí o podporu z evropských peněz pracují, jak redakci potvrdila mluvčí CzechInvestu Petra Menclová, stejně tak David Hluštík z tiskového odboru resortu.

Spor o posouzení velikosti podniku by tak měl rozhodnout ministr Milek, který se po dotazech serveru iROZHLAS.cz sešel se šéfem garančního fondu Zdeňkem Nekulou. Nechá prý na celou záležitost zpracovat právní analýzu.

„Pokud skutečně dochází k dvojímu výkladu, tak musíme jednat s Evropskou komisí. Pokud dojdeme s komisí k nějakému závěru, tak pak podle toho musíme přizpůsobit náš přístup k věci,“ uvedl Milek.

Dotace pro pozemkové magnáty

Možné pochybnosti kolem udělení dotace odmítá také holding Agrofert. „Konzultovali jsme věc se zástupci PGRLF, kteří nás ujistili, že konáme zcela v souladu s platnou legislativou a správně,“ uvedl serveru iROZHLAS.cz mluvčí Karel Hanzelka.

Koncern podle něho vychází z nařízení Evropské komise z roku 2014, konkrétně z pasáže týkající se dvouleté ochranné lhůty. „Neexistuje žádný závazný právní předpis, který by stanovoval, že v daném případě dochází k okamžité ztrátě statusu. V případě pochybností nelze danou věc vykládat k tíži subjektu, což je jednou z obecných právních zásad,“ doplnil mluvčí.

Družstvo Zálabí přitom není jedinou firmou Agrofertu, na niž analýza protikorupčního fondu ukazuje. Jako další příklad uvádí jesenický podnik Agroparkl, který se do holdingu ze svěřenského fondu premiéra Babiše dostal předloni. „My jsme si nejdříve vytipovali zhruba 50 největších příjemců zemědělských dotací a pak jsme kontrolovali jejich dceřiné firmy. Logicky jsme se zaměřili nejdříve na Agrofert, který je v největším střetu zájmů,“ vysvětlil analytik Konieczny, jak analýza vznikala.

Redakce se s dotazy obrátila také na někdějšího vlastníka Agrofertu, Andreje Babiše. Na zaslanou SMS ale nereagoval. Babiš je přitom stíhán kvůli dotaci na farmu Čapí hnízdo, která rovněž čerpala podporu určenou pro malé a střední podniky, ačkoli byla podle vyšetřovatelů součástí velkého holdingu.

Pochybnosti se vedle firem Agrofertu podle Konieczného týkají i dalších podniků, které objevil v první fázi prověřování. Jde třeba o podnik řízený pozemkovým magnátem Gabrielem Večeřou Agrofarm nebo společnosti Mezilesí ze skupiny Agro 2000, kde jako šéf agrochemické divize působil v minulosti exministr Marian Jurečka z KDU-ČSL.

Přehled vybraných dotací za 2017
Název podniku Výše dotace
ZOD Zálabí 246 524 Kč
Agroparkl 143 554 Kč
Mezilesí 101 845 Kč
Agrofarm 949 619 Kč

V čele podniku Agrofarm totiž stojí pozemkový magnát Gabriel Večeřa, jehož skupina Agro Měřín se sídlem na Vysočině  podle údajů na webu dosahuje ročně třímiliardového obratu a zaměstnává zhruba 1300 lidí.

Večeřa se ale brání tím, že jde o většinový majetek Družstva Agrofarm Sněžné. Agro Měřín je totiž jen třetinovým vlastníkem, přesto Agrofarm jeho komplex v oficiálních dokumentech řadí mezi firmy ze svého portfolia. I tak jde ale o partnerský podnik, který je nutné posuzovat i z hlediska svých vlastníků.

Vraťte dotaci 22,5 milionu, nařídilo ministerstvo firmě spojené s vepřínem v Letech. Ta chystá žalobu

Číst článek

Firma Mezilesí pak patří do skupiny Agro 2000, která podle účetní závěrky za rok 2016 dosáhla čistého obratu 2,4 miliardy korun. Není ale jasné, zda se na ni nevztahuje zmiňovaná dvouletá ochranná lhůta. Vedení společnosti na dotazy serveru iROZHLAS.cz i přes opakované urgence nereagovalo.

V Agro 2000 přitom v minulosti jako šéf agrochemické divize působil exministr zemědělství Marian Jurečka z KDU-ČSL. „K podpoře PGRLF určené malým a středním podnikům mohu pouze obecně říct, že žadatel si má přečíst pravidla a je zodpovědný za to, co v žádosti uvede, jestli to tomu odpovídá. Samozřejmě daný orgán, v tomto případě PGRLF, si to má prověřit,“ uvedl.

Lukrom i církev

Mezi problematické příjemce dané dotace podle protikorupčního fondu patří také ZEAS Bánov a ZEV Šaratice ze skupiny Lukrom s pětimiliardovým obratem, pochybnosti jsou i u Arcibiskupské zámecké víno Kroměříž. To od roku 2016 vlastní Arcibiskupství olomoucké, které zřizuje římskokatolická církev. Ta u nás patří mezi největší vlastníky půdy a dává práci tisícům lidí. Podle kardinála Dominika Duky církev navíc „spravuje ročně obrat kolem pěti miliard korun“.

Tisíce žádostí

Garančnímu fondu se o dotaci na pojištění v loňském roce přihlásily tisíce zájemců, nakonec schválil necelým sedm tisíc žádostí a vyplatil bezmála půl miliardy korun. Pokud se ukázalo, že firmy peníze získaly na základě neúplných nebo nepravdivých údajů, musí podporu neprodleně vrátit.

Jednatel vinařství Jiří Jemelka nechtěl celou záležitost komentovat: „Já jsem jednatelem od prvního května, takže o tom asi moc nevím. To se když tak obraťte na arcibiskupství.“ To podle Václava Tichého z odboru správy majetku vinařství postupovalo správně. „Nejsme si vědomi žádného pochybení,“ popsal.

O podporu podle Tichého arcibiskupství žádalo navíc už v minulosti. „Naše žádosti procházely pravidelnou kontrolou ze strany PGRLF a dotace nám byly poskytnuty vždy bez jakýchkoliv administrativních problémů,“ doplnil s tím, že jde o neziskovou organizaci. Je tak možné, že by se na církev mohla vztahovat výjimka pro institucionální investory.

Redakce oslovila také skupinu Lukrom, na dotazy zatím nereagovala.

Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme