Vojenská junta se před 40 lety chopila v Argentině moci. Během diktatury 'zmizelo' 30 tisíc lidí

Vojenská junta převzala přesně před 40 lety moc v Argentině do svých rukou. Výsledky diktatury jsou tragické. Mluví se o 30 tisících obětech. Dodnes se hledají rodiny, které režim rozdělil.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lidé v Argentině čekají na příjezd amerického prezidenta Baracka Obamy

Lidé v Argentině čekají na příjezd amerického prezidenta Baracka Obamy | Zdroj: Reuters

Po 40 letech stále vycházejí na povrch vzpomínky i vášně. Obětem nikdo život nevrátí, rodiče a děti stále vzpomínají či pátrají. Mnoho strůjců a vykonavatelů zvěrstev dodnes čelí obviněním.

Aktivistce Estel de Carlottové umučili během období diktatury dceru, syna jí ukradli. Před dvěma lety se s ním ale díky databázi DNA setkala.

Přehrát

00:00 / 00:00

Před 40 lety se junta chopila v Argentině moci. Během diktatury 'zmizelo' 30 000 lidí. Téma pro jihoamerického zpravodaje Davida Koubka

Vládu vytrhl v březnu 1976 z rukou Isabely Perónové vrchní velitel vojsk Jorge Videla. Nastávají temné roky nazvané špinavá válka, oficiálně Proces národní reorganizace. Disidenti byli zavíráni nebo odváženi do tajných věznic, kde je mučili a zabíjeli. Vojáci svrhávali lidi letadel do moře. Mezi oběti patřily také dvě jeptišky z Francie.

„Jsou neznámí, zmizelí. Nemají žádnou podstatu. Nejsou mrtví ani živí. Zmizeli," vysvětloval generál Videla osud tisíců lidí.

Vojenská diktatura začala mít postupně problémy s ovládáním země. Pokusila se proto zachránit rozpoutáním války. V roce 1982 poslala vojáky dobýt Falklandy, kterým Argentinci říkají Malvíny. Pokus ale nebyl úspěšný a vojenská junta záhy přišla o moc.

Po nástupu prezidenta Raúla Alfonsína začaly soudy. Stát tak vlastně soudil sám sebe, zločiny státu. Stejný prezident ale později prosadil zákon o tlusté čáře nebo zákon o tom, že nižší důstojníci nebudou souzeni, protože pouze vykonávali rozkazy.

Nejprve amnestie, pak spravedlnost

Jeho nástupce Carlos Meném šel ještě dál. Strůjcům zločinů diktatury rozdal 237 amnestií. Spravedlnost se ale postupně po víc než čtvrtstoletí od konce režimu vrátila. Soud udělil 50letý trest prvnímu diktátorovi Jorgemu Videlovi a 15letý trest tomu poslednímu Reynoldu Bignonemu za zločiny proti lidským právům.

„Když se dnes podíváte zpátky, vidíte, jak se upevnil soudní proces. Máte tu víc než 600 osob, pachatelů zločinů z různých částí ozbrojených sil. A zároveň, a to je důležité, asi polovinu toho počtu těch, které soud shledal nevinnými a na konci procesu je propustil," řekl Gaston Chillier, ředitel argentinského Střediska pro právní a sociální studia.

Šrámy po diktatuře ale žádné soudy nezacelí. Argentina tak dnes bude znovu listovat stránkami nejtemnějších kapitol své historie, které možná zežloutly, ale jsou stále hodně čitelné.

David Koubek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme