Norsko možná přestane přispívat na ochranu Amazonských pralesů, vadí mu chování Brazílie
Norsko přestane dávat Brazílii peníze, pokud země nezačne bojovat proti kácení amazonského pralesa. V posledních letech totiž tempo kácení podle skandinávské země opět roste. Brazílie navíc nedávno zmírnila některá pravidla, která mají prales chránit. Oslo do Jižní Ameriky ročně posílá v přepočtu téměř 26 miliard korun právě na ochranu Amazonie.
Norsko, které zbohatlo na těžbě ropy a plynu, investovalo do amazonského fondu od roku 2008 více než 1,1 miliardy dolarů (26 miliard Kč). Amazonský prales ohrožuje především kácení a vypalování s cílem získat zemědělskou půdu.
Vodní elektrárny v Amazonii: energie čistá jen na oko
Číst článek
Vloni Brazilci pokáceli 8 000 čtverečních kilometrů pralesa, což je víc než rozloha celého Plzeňského kraje. Je to taky téměř o třetinu více než v předchozím roce. Pokud by v příštím roce vykácená plocha vzrostla o dalších 500 čtverečních kilometrů, nepošle Norsko do amazonského fondu už vůbec nic.
„Vyjádřila jsem obavy, že se poněkud zrychlilo odlesňování. Pokud se předběžná čísla za rok 2016 potvrdí, povede to k nižším příspěvkům," řekla norská premiérka Erna Solbergová po jednání s Temerem v norské metropoli Oslo. Solbergová ale zároveň prohlásila, že spolupráce bude v souladu s dřívějšími dohodami pokračovat až do roku 2020.
K uvolnění pravidel pro ochranu pralesů se největší jihoamerická země rozhodla, aby zvýšila počet pracovních míst. Brazílie se totiž potýká s vážnou hospodářskou krizí.
Norsko je největším zahraničním dárcem, který přispívá na ochranu tropických pralesů od Brazílie po Indonésii. Tyto pralesy pohlcují skleníkové plyny, a pomáhají tak zpomalovat klimatické změny.
V letech 2011 až 2015 se Brazílii podařilo odlesňování zpomalit. Stávající ztráty jsou nicméně stále hluboko pod rozlohou území, které bylo zasaženo odlesňováním v roce 2005 (19 000 kilometrů čtverečních), ukazují data z brazilských satelitů.
