K nováčkům ve sněmovně se hlásí stovky nových členů, tradiční strany naopak členové opouštějí

Do centrály Pirátů a hnutí Svoboda a přímá demokracie přicházejí v posledních týdnech stovky přihlášek. Obě strany se v říjnových volbách poprvé dostaly do sněmovny a zájem lidí o členství v jejich základně se několikanásobně zvýšil. Ve většině tradičních stran oproti tomu počty členů dlouhodobě spíš stagnují nebo klesají.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Poslanecká sněmovna (ilustrační foto)

Poslanecká sněmovna (ilustrační foto) | Foto: Filip Jandourek

„Mám ji vyplněnou, stačí to tady podepsat. Přihlášku odevzdám a je to. A současně jsem se včera zaregistroval, že chci vstoupit do Pirátské strany přes pirátské fórum,“ popsal Radiožurnálu padesátiletá podnikatel Rudolf Belec.

K Pirátům se rozhodl přidat už před časem. Během kampaně pro stranu proto často pracoval jako dobrovolník. Pomáhal například distribuovat pirátské noviny a spravoval sociální sítě. Tento týden nakonec podepsal přihlášku.

Penze, letectví i advokacie. Poslanci, jimž skončil mandát, hledají nové uplatnění

Číst článek

Jeho hlavním důvodem byla dlouholetá kritika ostatních politických stran. „Mně došlo, že tím, že se o ty politické strany málo staráme, tak potom chřadnou. A já už jsem se na to prostě nemohl koukat jako pozorovatel a musel jsem se stát účastníkem,“ vysvětlil své počínání Belec. Jak sám říká, byl k tomu prostě přitažen.

Piráti mu prý byli způsobem fungování nejbližší. Po osmi letech od svého založení má strana bezmála pět set členů. Podle pirátského poslance Mikuláše Ferjenčíka počet zájemců o členství během volební kampaně a po volbách prudce stoupl.

„Hlásí se teď určitě stovky lidí. Jsou to tři skupiny. Jedna skupina jsou fanoušci, co chtějí Pirátskou stranu podpořit a být u toho. Druhá skupina jsou lidi, co třeba už v minulosti členy byli a teď se vrací. A třetí skupina jsou lidi, co se chtějí pustit do komunální politiky.“

80 pro Starosty, 400 až 500 pro SPD

Od 21. října, kdy byly sněmovní volby, se Pirátům přihlásilo přes devět set nových zájemců. Hnutí Starostové a nezávislí, které se do sněmovny dostalo poprvé samostatně, zaznamenalo řádově menší zájem. Od voleb se přihlásilo kolem osmdesáti nových uchazečů o členství. Podle místopředsedkyně starostů Věry Kovářové se zájemce může stát členem hnutí až poté, co byl dva roky tzv. registrovaným příznivcem.

Málo lidí i neznalost zákona. Tak se strany brání před pokutou až 200 tisíc od dohledového úřadu

Číst článek

„Většina našich registrovaných příznivců jsou samozřejmě starostové, místostarostové nebo komunální politici, ale není to podmínkou. Může se přihlásit de facto kdokoli. Každého bereme poté, co to schválí krajský výbor v jednotlivých krajích,“ popsala Radiožurnálu výběrový proces Kovářová.

Stranickou průkazku dalšího sněmovního nováčka – SPD – má v současnosti v kapse necelých sedm tisíc lidí. Podle místopředsedy hnutí Radima Fialy před volbami přicházelo zhruba 50 nových přihlášek týdně. Po volebním úspěchu strany se dočasně počet zájemců více než zdvojnásobil.

„Během měsíce jsme měli 400 až 500 přihlášek. Po té euforii to číslo pomalu klesá a vrací se zpátky na padesát šedesát přihlášek týdně. Samozřejmě se díváme, co je to za členy, jakou mají minulost. Probíhá i pohovor, kde se zájemce ptají na to, jak vidí přímou demokracii, což je vlastně taková naše ideologie,“ přiblížil Radiožurnálu Fiala.

Nováčci mají převahu nad tradicí

Zájem nováčků po volbách mírně roste také v hnutí ANO, jehož členská základna v současnosti čítá přes tři tisíce lidí. Části tradičních stran členové naopak ubývají. Například v KDU-ČSL podle mluvčí Petry Hrušové za poslední rok ubylo sedm set lidí.

„Jsou to tři týdny od voleb, žádné změny v počtu členské základny jsme nezaznamenali. V současné době má KDU-ČSL zhruba 25 300 členů. V loňském roce v tomto období to bylo 26 tisíc,“ popsala stav ve straně Hrušová. Rozdíl vysvětlují generační obměnou. O žádné odcházení členů se podle ní nejedná.

Chybí mi už jen čtyři ministři. Kaplicky nabídku na ministerstvo kultury nedostala, tvrdí Babiš

Číst článek

Jinými slovy: znatelnou část lidovecké základny tvoří senioři, kteří postupně odcházejí. A podobná situace je také u komunistů: V roce 2015 měla strana 43 tisíc členů a rok nato už jen necelých 40 tisíc. Sociální demokracie, která stejně jako lidovci patří v posledních volbách spíše mezi poražené, na dotaz o počtu zájemců Radiožurnálu neodpověděla.

Členská základna se za poslední rok mírně zúžila také u TOP 09, za poslední tři týdny ale straně přišlo téměř 170 přihlášek. Zájem nováčků po volbách zaznamenala také ODS.

Zdeňka Trachtová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme