Některé volební komise pochybně započítávaly hlasy. Podle výsledků všichni kroužkovali, voliči to popírají
Jeden okrsek v Praze-Slivenci, další v Plzni a Ostravě. Podle oficiálních výsledků Českého statistického úřadu v nich u letošních parlamentních voleb využilo víc než 99 procent voličů možnost zakroužkovat čtyři kandidáty. Jak ale zjistil Radiožurnál, v těchto okrscích je celá řada voličů, kteří nevyužili ani jeden preferenční hlas. Na podezřele vysoké preferenční hlasy narazili datoví novináři Českého rozhlasu.
Každý oprávněný volič má k dispozici až čtyři preferenční hlasy, díky kterým může níže postavený člověk na kandidátce přeskočit výše postaveného, a zajistit si tak místo v Poslanecké sněmovně. Na základě této logiky mohli lidé v okrsku Praha–Slivenec, v okrsku číslo 48002, udělit maximálně 7376 preferenčních hlasů.
Parlamentní volby 2017
Projděte si volební výsledky obec po obci
„Podle oficiálních výsledků udělilo 1844 voličů Slivence, jejichž hlasy byly uznané jako platné, celkem 7370 kroužků – tedy preferenčních hlasů,“ upozornil datový novinář Českého rozhlasu Petr Kočí na nezvykle vysoké číslo.
„Z toho vyplývá, že zůstalo nevyužitých pouze šest preferenčních hlasů,“ vysvětluje. Statisticky tak kroužky nevyužilo 1,5 voliče, tedy například jeden volič neudělil ani jeden preferenční hlas a další udělil jen dva. Variant je ale samozřejmě možných víc. „Využití preferenčních hlasů je v tomto případě každopádně 99,84 procenta,“ říká Kočí.
Byli tedy voliči Slivence natolik zásadoví, že opravdu až na jednoho všichni zakroužkovali svého favorita?
Komise z některých volebních okrsků mohly při sněmovních volbách chybně postupovat při sčítání hlasů.
'Ruku do ohně za to nedám'
Reportér Radiožurnálu se vydal na místo, kde mu místní obyvatelé hned v osmi případech z náhodně dotázaných odpověděli, že kroužkování vůbec nevyužili.
Nabízí se tedy otázka, zda nemohlo dojít k chybě tak, že komise automaticky započítala preferenční hlasy pro první čtyři lidi na kandidátce i tam, kde nebyl ani jeden kroužek. „To nemůžu říct. Myslím si, že ne, ale ruku do ohně za to nedám. Nemám podezření, že by bylo něco špatně,“ uvedl pro server iROZHLAS.cz Jiří Urválek, předseda volební komise ve Slivenci.
„Neuvědomuju si, jak všechny lístky vypadaly, ale pokaždé jsou u nás ze statistického úřadu, a když to přebírají, tak nerozporovali, že by tam bylo něco špatně.“
Z nevolitelného místa do sněmovny. Podívejte se, komu kroužkování pomohlo a koho vyřadilo
Číst článek
Na otázku, jakým způsobem dochází k sčítání preferenčních hlasů, odpověděl: „Zapisuje to zapisovatelka – jeden člen hlásí preferenční hlasy, ale jak to zapisuje, to si neuvědomuji. Sepíše se to a pak jsou na úřadě ženy ze statistického úřadu, které to kontrolují, a nic neříkaly, že by bylo něco v nepořádku.“
Volební komise přitom podle zákona nepodléhá ani ministerstvu vnitra, ani Českému statistickému úřadu.
Další okolnosti voleb ve Slivenci se Radiožurnál pokoušel zjistit přímo na radnici. Opakovaně oslovoval úřednice, které měly u voleb na starosti zapisování hlasů. Na mikrofon ani jedna z nich mluvit nechtěla. Předseda komise nakonec slíbil, že na další otázky odpoví poté, co se členové komise sejdou. Kdy schůzka bude, zatím neupřesnil.
'Hlasy jsme sčítali podle programu'
Podobná situace se opakovala v Plzni-Valše, okrsku číslo 3062, kde místní volí v sokolovně. „Byla jsem volit, ale nekroužkovala jsem," uvedla pro Radiožurnál Marie Franková. Stejně tak Žaneta Šimečková a další. Jenže podle údajů, které od okrskové komise dostali statistici a které zkoumali datoví novináři Českého rozhlasu, udělili voliči v okrsku Plzeň-Valcha 1966 kroužků, to znamená 99,89 procenta preferenčních hlasů.
Člen volební komise, který nechtěl zveřejnit jméno a odmítl i natáčení, ale připustil, že u hlasovacích lístků bez kroužků komise automaticky započítala hlas pro první čtyři kandidáty. Tvrdí, že se při sčítání řídil pokyny zapisovatele Jaroslava Větrovce z úřadu městského obvodu Plzeň 3.
Větrovec si stojí za tím, že komise sečetla přednostní hlasy správně. „Preferenční hlasy jsme sčítali podle programu, který nám byl prezentovaný před začátkem voleb,“ řekl Radiožurnálu.
„Obdobnou situaci můžete sledovat v okrsku 11069 v Ostravě, kde je podíl dokonce 100 procent,“ popsal dál Kočí. Pro srovnání - na pátém místě v žebříčku nejvyššího využití preferenčních hlasů skončil okrsek, kde bylo využito 65 procent kroužků.
Není to poprvé
Za správnost součtu hlasů jednotlivých volebních komisí není podle mluvčí Petry Báčové odpovědný Český statistický úřad.
„Výsledky hlasování v okrsku jsou definitivně zjištěny a stvrzeny podepsáním zápisu o průběhu a výsledku hlasování všemi členy okrskové volební komise a žádný z volebních orgánů je následně nepřezkoumává a nemění. Přezkoumání výsledků absolutně není naše pravomoc. Nekontrolujeme práci okrskových volebních komisí ani na ni nedohlížíme,“ vysvětlila Báčová pro iROZHLAS.cz.
Víc mandátů pro ANO, trest za rozdrobené síly. Co způsobuje D'Hondtova metoda přepočtu hlasů ve volbách
Číst článek
Podle oficiálních výsledků Českého statistického úřadu byla například situace ve Slivenci v minulých volbách v roce 2013 stejná. „V letošních i minulých sněmovních volbách bylo několik okrsků, které zaznamenaly více než 90 % preferenčních hlasů,“ připustila mluvčí.
Volební komise podle ní spadají pod ministerstvo vnitra. „Ačkoliv se před zahájením voleb spolupodílíme na školení pro okrskové volební komise, neznamená to, že bychom byli povoláni k tomu, abychom ověřovali, zda byl postup komise při sčítání hlasů správný, nebo nikoliv. K tomu nemáme žádné oprávnění ani nástroje.“
Jako v komunálních volbách
Souběh funkcí? Někteří se druhého mandátu vzdají. 'Nevím, proč to vadí,' oponuje zase Běhounek
Číst článek
Podle Marka Antoše z Právnické fakulty Univerzity Karlovy takto mohly komise postupovat, protože podobným způsobem se sčítají hlasy při volbách do obecních zastupitelstev. „Pokud jsou zvyklí to dělat v komunálních volbách, tak jim to může připomínat tu situaci. Smysl hlasů je úplně jiný, ale mohlo je to mást,“ vysvětlil.
Antoš se domnívá, že se nemusí nutně jednat o závažnou chybu. „Jde o porušení zákona, ale závažnější dopad by to mělo pouze v případě, kdy by díky nim někdo získal mandát, který získat neměl,“ vysvětlil. Jak uvádí, nad okrskovou volební komisí nestojí nikdo. Do jejích pravomocí může zasahovat jenom Nejvyšší správní soud.
Ve volbách jde často o každý preferenční hlas. Například v Libereckém kraji přeskočila trojka kandidátky Pirátů Tomáš Martínek jejího lídra Ondřeje Kolka o pouhých pět hlasů. V tomto případě podle Kočího ale téměř jistě k ovlivnění výsledků voleb nedošlo. Zpětně může hlasovací lístky překontrolovat jen Nejvyšší správní soud, musel by se na něj ale obrátit někdo se stížností, že některého z kandidátů špatné dělení preferenčních hlasů znevýhodnilo.
