Vyhostit nežádoucí cizince a trestat 'zrádce vlasti'. Státní bezpečnost v Číně posílila svou moc
Nové definice trestné činnosti podle kontrašpionážního zákona, které minulý týden zveřejnila čínská vláda, znamenají více pravomocí pro státní bezpečnost. Její orgány budou moci zabránit podezřelému cizinci ve vstupu do země, nebo ho naopak zablokovat v Číně, trestat se má i šíření dezinformací. Zákonnou zbraň proti „zahraničním nepřátelským skupinám“ lze obrátit i proti nepohodlným Číňanům neboli „zrádcům vlasti“.
Kontrašpionážní zákon schválila Čína v roce 2014 jako první ze série bezpečnostních opatření během prvního prezidentského mandátu Si Ťin-pchinga (protiteroristický zákon v roce 2015, zákon o zahraničních nevládních organizacích z roku 2016, 2017 zákon o kyberbezpečnosti a zákon o zpravodajských službách, pozn. red.).
Tento balík má podle Pekingu chránit bezpečnost státu a čelit hrozbám, kterým je vystavena - jak na domácí půdě, tak zpoza hranic Čínské lidové republiky.
Čtečky obličejů dobyly Čínu. Umožňují platit díky selfie, cepují a udávají narušitele pořádku
Číst článek
A právě těch se, alespoň na papíře, nové regule týkají. Vyhlásila je minulý týden čínská státní rada (nejvyšší orgán výkonné moci v zemi, pozn. red.) a znamenají rozšířenou definici trestné činnosti podle kontrašpionážního zákona. Už tak velké pravomoci orgánů státní bezpečnosti tímto krokem ještě posílí.
Deportace i mobilizace
Co to znamená v praxi? Například to, že čínské bezpečnostní úřady mají moc zakázat vstup do země cizímu občanovi, kterého pokládají za bezpečnostní riziko. Tedy třeba člověku, o němž předpokládají, že se na půdě Čínské lidové republiky může zapojit do nebezpečných aktivit.
Stejně tak mohou ze špionáže podezřelé cizince nechat deportovat, případně jim zabránit opustit Čínu. Zákon pamatuje také na osobní prohlídky podezřelých, stejně jako na informační škůdce. Zahraniční jedinci nebo skupiny, kteří šíří vymyšlené či překroucené informace a ohrožují tak bezpečnost státu, páchají trestný čin a mohou být potrestáni - a spolu s nimi i lidé, kteří "zrazují svou vlast" tím, že se s nimi stýkají.
Jak ovšem upozorňuje deník South China Morning Post, pod kontrašpionážní zákon spadají i činnosti, jež se standardnímu vymezení špionáže vymykají - například zneužití náboženství či kultu k narušení bezpečnosti.
Odhalte špiony!
„Nepřátelskou skupinou“ je přitom podle čínské vlády jakákoli entita, která napadne či zpochybní moc Komunistické strany Číny a jí nastolený „socialistický systém". Každá organizace, jež na čínské půdě působí, teď musí své členy proškolit v ochraně státní bezpečnosti.
A nejen to: musí je také mobilizovat, aby škodlivou špionáž sami stopovali, nahlašovali ji a aktivně jí bránili. Pokud selžou, odpovědnost za to ponese hlava organizace a bude se muset osobně zodpovídat činitelům státní bezpečnosti.
Propagandistická kampaň proti zahraniční špionáži je v Číně velmi živá, a to jak v médiích a veřejném prostoru, tak i ve školách. Kromě tradičních hesel vzbudila v posledních letech pozornost mimo jiné dvě animovaná varování, jež bijí na poplach před cizím nepřítelem: v jednom figuruje svůdný anglofonní agent, který svede naivní sekretářku státního úřadu a vymámí z ní zásadní tajemství, ve druhém pak zvídavé dítě, které špiona odhalí ve svém vlastním otci.
Protičínské síly a vymyté mozky
Bezpečnostní zákony namířené proti "zahraničním nepřátelským silám" přitom mohou posloužit nejen perzekuci nežádoucích cizinců, ale také nepohodlných oponentů a kritiků čínské vlády, varuje agentura Reuters. Konkrétních případů, které na kontrašpionážní zákon vrhají stín, navíc přibývá.
Letos na jaře například vystoupil známý lidskoprávní obhájce Sie Jang, jehož režim vězní od svého rozsáhlého úderu proti právníkům v roce 2015, takzvaného Černého pátku. Sie Jang, který dříve svědčil o tom, že ho ve vazbě mučili (což čínské úřady smetly jako výmysl a falešnou zprávu), se před vládní kamerou najednou zpovídal z výcviku v Hongkongu a Jižní Koreji, kde mu Číně nepřátelské síly "vymyly mozek".
Také ve dvouletém odnětí svobody za rozvracení státní moci, verdiktu nedávno vyneseném nad bývalým právníkem a lidskoprávním aktivistou Ťiang Tchien-jungem, hrály podle čínských státních médií roli "zahraniční, protičínské" síly.
China Digital Times připomínají i další podobné případy: stíhání advokátů Li Che-pchinga (odsouzen mj. za "přijímání zahraničních peněz" a záměrnou destabilizaci společnosti), Čou Š'-fenga (odsouzen na 7 let) či Wang Jü (propuštěna na kauci po vynuceném doznání), odsouzení tchajwanského prodemokratického aktivisty Li Ming-čcheho nebo například represe vůči takzvané Feministické pětce, známé pětici aktivistek za ženská práva.
Právnička Wang Jü v dokumentu Hooligan Sparrow:
