Ve věku nedožitých 76 let zemřel kreslíř a humorista Vladimír Renčín
Ve středu odpoledne po dlouhé nemoci zemřel kreslíř, ilustrátor, humorista a karikaturista Vladimír Renčín. České televizi to potvrdila jeho rodina. Bylo mu 75 let. Své kreslené vtipy publikoval třeba v Mladém světě nebo deníku Právo. Vydal taky řadu knih. Za své kresby Renčín dostal medaili Za zásluhy od prezidenta Václava Klause. Rozloučení se podle dcery Zuzany Renčínové uskuteční v kruhu rodiny a přátel.
Renčín se narodil v roce 1941 v Pečkách na Kolínsku. Většinu života ale prožil v Hradci Králové.
„Mě bavila literatura. Pořád jsem si četl, dělal jsem si výpisky z přečteného, oživoval jsem si to takovými grafickými obrazci, panďuláky. Ty kresbičky byly hrozné. Skutečně bylo vidět, že nemám žádnou výtvarnou školu,“ zavzpomínal v roce 2011 pro Radiožurnál Vladimír Renčín na svoje začátky.
Zemřel kreslíř a karikaturista Vladimír Renčín. O jeho životě a práci si poslechněte víc v reportáži Jana Hergeta.
První kresbu mu noviny otiskly v osmnácti letech. Profesionálním výtvarníkem se stal v roce 1965. Dlouhodobě spolupracoval s Mladým světem a Dikobrazem, po roce 1989 pak s Lidovými novinami, MF Dnes a Právem. Spolupracoval také s řadou zahraničních periodik.
„Musím každý den otevřít několik deníků a někdy už toho má člověk dost, protože když se na vás vyvalí z novin politické události, politické aféry a když se v tom hrabete každý den, tak toho začnete mít poměrně brzo dost,“ dodal Renčín.
Je tvůrcem řady známých postaviček, třeba Marie nebo Dlabáčka a Rambouska, kteří originálním způsobem komentují strasti i radosti obyčejného života. Nejde o humor vysoce intelektuální, ani černý, ani vulgární. Prostě takový náš, český.
Pro děti nakreslil večerníček Zvířátka pana Krbce. „Zvířátka pana Krbce byla práce zajímavá, i když se musím přiznat, že z kraje tři díly mě bavily, ale pak ten čtvrtý díl už mě to nějak nebavilo, to byla taková mechanická výtvarná práce a já přeci jenom co si nevymyslím, tak mě nebaví potom kreslit,“ vzpomínal Renčín.
Jindy měl naopak chuti do práce mnoho. Ale taková soutěž v páce může profesionálnímu kreslíři zkomplikovat život. „Tak usilovně jsem se přetlačoval, že se najednou ozvala rána a zlomil jsem si ruku. Bylo to velice nepříjemné, protože jsem nemohl v podstatě kreslit,“ dodal Renčín.
Renčínovy kresby vyšly ve třicítce knih, na desítkách dalších knih se podílel jako ilustrátor. Mimo jiné je také spoluautorem divadelní hry Nejkrásnější válka a autorem příležitostné řady známek z roku 1995.
Renčín říkal, že není satirik a nesnaží se nelítostně tepat nešvary a zlořády společnosti, často však ostře komentoval politickou scénu. Ani v době totality se nebál ironizovat a demaskovat tehdejší oficiální stupiditu. A i když se snažil pohybovat „v mezích zákona", nevyhnuly se mu ani zákazy publikování.
„S velkým napětím jsem čekal na reakci komunistů, když vyšla moje první kresba v americkém týdeníku Time. To bylo tehdy něco docela neobvyklého," řekl k tomu.
Kupodivu skoro největší „opletačky" však prý měl s Václavem Klausem: „Několik mých kreseb si vzal dost osobně, ačkoli osobní snad byla jen ta s textem ‚Češi, nekraďte nám tady pera‘."
Renčín uspořádal více než stovku samostatných výstav a je držitelem mnoha ocenění, včetně medaile Za zásluhy, kterou dostal od tehdejšího prezidenta Václava Klause v roce 2011 jako "jeden z nejvýznamnějších českých kreslířů, karikaturistů a ilustrátorů."
„Měl specifický styl. Pamatuju si, jak jsme se jako kluci snažili kreslit jako on a chtěli jsme v 9, v 10 letech hned kreslit jako on. Člověk, když je mu víc, tak už si jde vlastní cestou. Mně se ale jeho postavičky líbily. Když jsem viděl večerníček Zvířátka pana Krbce, tak to byla krásná, fantastická věc,“ řekl Radiožurnálu Štěpán Mareš, tvůrce Zeleného Raula.
