Ukázkový příklad etnické čistky, zní z OSN o situaci Rohingů v Barmě. Su Ťij chystá projev k národu

Rohingský muž v uprchlickém táboře v Bangladéši | Foto: Danish Siddiqui | Zdroj: Reuters

Situace Rohingů v Barmě je podle vysokého komisaře OSN pro lidská práva Zajda Raáda Husajna ukázkovým příkladem etnické čistky. Podobně situaci hodnotí i další lidskoprávní organizace, které se přitom odvolávají na výpovědi svědků nebo satelitní snímky. Barmská vláda ale obvinění odmítá, podle armády se Rohingové v zemi snaží opevnit.

Tento článek je více než rok starý.

Dháka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tamní vláda i armáda už od začátku nynějšího konfliktu na konci srpna tvrdí, že Rohingové jsou extrémisté. K tomu jim nahrála i situace, která současnou armádní operaci vyvolala, a tou byl útok Rohingů na bezpečnostní jednotky, při kterých zemřelo 12 policistů.

'Tisíce lidí bloudí v zemi nikoho, není jídlo ani voda.' Svědectví z místa o zoufalé situaci Rohingů

Číst článek

Vládkyně Barmy Su Ťij prohlásila, že o krizi se šíří falešné informace, které nahrávají právě zájmům teroristů.

Nositelka Nobelovy ceny také nedávno prohlásila, že se nehodlá zúčastnit jednání Valného shromáždění OSN, kde se pravděpodobně bude situace v Barmě řešit. Podle jejích mluvčích má důležitější věci na práci, v úterý, kdy valné shromáždění začíná, má mít televizní projev k celému národu.

Vládkyně Barmy a nositelka Nobelovy ceny míru Su Ťij | Foto: Zeya Tun | Zdroj: Reuters

Do samotného barmského Rakhinského státu, kde Rohingové žijí, nemají novináři přístup. Ten tam omezila barmská vláda. Západní média jsou tak odkázaná na výpovědi uprchlíků, kteří utíkají do sousedního Bangladéše. Informace od nich ovšem nelze nezávisle ověřit.

Mluví ale o zabíjení civilistů, znásilňování nebo vypalování celých vesnic. Tato tvrzení podporují i záběry ze satelitních snímků, na kterých je vidět například vesnice s více než 160 zničenými budovami.

Vznikají uprchlické tábory, přes hranice do Bangladéše podle aktuálních informací za tři týdny uteklo přes 400 tisíc Rohingů. Vláda se je tak podle tamního úředníka Saláfa Isláma snaží dostat na jedno místo.

Do Bangladéše od konce srpna uprchlo už 370 000 Rohingů, stát nápor utečenců nezvládá

Číst článek

Podle americké CNN je situace vážná. Ve velkém táboře Kutupalong zemřeli nejméně tři lidé ve snaze získat humanitární pomoc. Místní obyvatelé ji totiž v táboře často vyhazují z projíždějícího nákladního auta, dav, který se pak oblečení a jídlo snaží získat tak podle svědků může někoho ušlapat nebo o věci musí bojovat s ostatními.

Většina uprchlíků je podle CNN při příchodu do táborů podvyživená a dehydratovaná, pomoci ale není dost a prioritně ji organizace přidělují rodinám. Rohingští muži tak často musí žebrat v okolních vesnicích.

Rohingská rodina uprchla z Barmy do Bangladéše, v pozadí kouř z rohingských vesnic v Barmě | Foto: Danish Siddiqui | Zdroj: Reuters

Jakub Lucký Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme